V lochu 16. část

28. října 2015 v 19:40 | Justinka |  V lochu


15+
Děkuji za komentáře, opravdu mě těší a táhnou dál

Neal s El nevěděli, jestli jim to osud přihrál do cesty nebo se jen přizpůsobili situaci, nicméně než stačili vůbec začít kout pikle prosákla zpráva, že kolegové z kanceláře zvou Neala na malý večírek, aby oslavili jeho přežití i jeho zdárné uzdravování a brzký návrat zpět do práce. A co podpoří nejlépe uzdravovací proces, než milí lidé a dobré pití? Podle Jonese nic lepšího neexistuje. A když už se překonali a pozvali i Mozzieho, tak to Neal nemohl odmítnout. El s Peterem byli více než čestní hosté, jelikož se počítali k zachraňujícím a uzdravujícím složkám. Rozhodnuto. V pátek večer, v menším baru, kam mířily zpravidla kroky většiny agentů po práci. A vlastně proč ne? Trochu se pobavit. Všichni to po té hrůze potřebují. Nealovi se už po kamarádech zastesklo.



V pátek na sebe opatrně nasoukal bílou košili a jeden ze svých fajnových obleků, jehož značku si Peter do smrti nezapamatuje, i když to je prostě Peter a Neal by ani nic jiného nečekal. El mu upravila kravatu a přitom na něj mrkla, aby Peter neviděl. Všem jim to moc slušelo. El měla lesklé pouzdrové šaty, které daly vyniknout jejím křivkám a měly zajímavý výstřih. Neal, by uměl být elegantní snad i po kolena v bahně, takže teď byl elegance sama. No a Peter si vzal svůj nejlepší oblek, i když věděl, že ani ten nepovažuje Neal za dostatečný. On ho však měl rád a věřil, že jim ostudu dělat nebude.

Všichni je nadšeně přivítali a vyprávění a přípitky nebraly konce. Zábava byla v plném proudu, Neal samozřejmě u své sklenky vína, pouze jediné, když v baru začali hrát. Plno dvojic vyrazilo na parket.
Jones vyzval Dianu s tím, že by si měla užít při tanci mužné vedení. Ona se zatvářila jako by kočce přišlápli ocas, ale přece jen šla. Chvíli však jejich tanec vypadal jako zápas wrestlingu. Tato názorná ukázka přinutila Neala se usmát, ani ne tak nad vtipnou situací, jako spíš se vrátil zpět ke své dávné představě Peterova a Elizabethina výročí.
Konečně se dozví pravdu!
"Tak agente Burkeu, měl byste také vyvést paničku, ne?" škodolibě nadhodil.
Peter si právě zavdal mocný hlt piva a málem se zakuckal.
"Přece to nenecháš na mně? Na mrzákovi?" škádlil dál Neal.
Neal čekal, že se Peter bude ošívat a bude se z toho chtít vyvléknout, ale on se jako pravý gentleman zvedl a zdvořile se optal své ženy, jestli smí prosit. Ta beze strachu přijala. Tohle Neala zaujalo. Že by Peter nebyl takové poleno, jaké si Neal představoval?
V další chvíli už Nealovi hrozilo, že otevře doširoka ústa a možná i začne slinit. Peter elegantně dovedl El na parket a bez problémů se trefil do tance i rytmu. Ba co víc! Zkušeně vedl Elizabeth parketem a... bože jak jim to slušelo. I v tom obstaróžním obleku měl dokonalou figuru, tisknoucí se k El. Vyšší, jemně, však jistě svírající svou partnerku. Neal by si v tu chvíli přál také tančit. S ním. A pak to začalo! Takřka profesionální otočky, dokonce zvedačka na konci? To už se Neal udiveně smál na celé kolo a tleskal jejich parádnímu výkonu. Nebyl jediný.

Všichni se toužili dozvědět, kde se to Peter s El naučili. Odpověď byla krátká a jednoduchá: večerní kurzy pro pokročilé. Divení nepřestávalo, a tak El podotkla, že tanec je velmi smyslný koníček a prospívá jejich manželství. Na to už raději nikdo nic neřekl, protože nechtěl mít druhý den ráno na krku rozladěného, nabručeného Petera. Vtipy na jeho život manželský nebyly tématem konverzace. Zato Neal už přemýšlel nad tím, jak tohoto právě objeveného umění využít.

Když vzrušená rozprava mezi Mozziem a agentem Berriganovou nabírala na obrátkách, nabídl se Peter, že Mozze sveze cestou domů a tím nadhodil možnost ústupu. Neal se se všemi rozloučil, protože byl už unavený.
"Houby unavený, určitě kryješ Petera, který po tom hrdinském tanci padá vyčerpáním," mručel Mozz.
"Abych neotevřel dveře v zatáčce!" s falešným úsměvem ucedil Peter.
A tak se rozloučili a vyrazili k domovu.

V autě si Mozz vynucoval pozornost názorem, že by se už Neal měl vrátit k sobě domů. K jeho překvapení s ním nikdo tento názor nesdílel a tak se rychle odporoučel. Satchmo je hezky přivítal a dožadoval se své večerní procházky. Neal byl rád, že právě dosedl na gauč a rozepínal si manžetové knoflíčky a motýlka. Peter se tedy nabídl, že se psem dojde, když mu El otevře vychlazené pivo až se vrátí.

Peter chodil se Sachmem rád, třídil si myšlenky, protahoval tělo po papírování v práci. Jenže tentokrát se k Sachmově nelibosti dožadoval, aby se procházka odbyla hopem. Jindy mu to, že nechával El s Nealem ani nepřišlo, ale teď cítil takové zvláštní napětí ve vzduchu. Co tam asi dělají?
První, co uviděl, když po procházce otevřel dveře, byl tančící pár. Tedy spíš se jen tak pohupující.
El zavěšená do Neala uprostřed obývacího pokoje ve spokojeném mlčení. Bylo to hezké. Peterovy zběsilé myšlenky byly ukojené tím poklidným výrazem. Nenašel svou ženu svíjející se v poryvech vášně na gauči. Neal mě stále jen povolený motýlek a galantně a předpisově držel El při tanci. Vše v pořádku.
El vzhlédla a jemným pohybem přilákala Petera k sobě, ten už na pivo ani nepomyslel.
"Slib je slib. Jdu pro to pivo..." a ladným pohybem vmanévrovala Neala do Peterovy náruče.
Ach, bylo to příjemné. Jen tak se pohupovali ze strany na stranu, vnímali blízkost toho druhého, snad se báli i natisknout se na sebe. Přitom sáli teplo toho druhého, okouzleně vdechovali známou ale z téhle blízkosti přece tak zvláštní vůni, tam kde se dotkli, hořelo. Kdokoli by si představil, z jakýchkoliv důvodů, tanec dvou mužů, tohle bylo něco víc. Jejich dnes dohladka oholené tváře se na sebe z jedné strany zlehka tiskly, stačilo se jen pootočit a byl by z toho něžný polibek do koutku úst. Atmosféra v pokoji by se dala krájet, každému bylo jasné, že se už prostě musí něco stát...

A pak se vrátila El se studeným pivkem a vínem pro sebe a Neala. Peter se šel s rozpaky posadit na gauč. El si sedla k němu a Neal naproti nim do křesla. Peter zaměstnával své ruce i oči pivní plechovkou, El se k němu tulila a nepatrně ho hladila po koleni.
Neal se na ně nemohl vynadívat. Usmál se a řekl: "Ještě, že jsem se nevsadil. Dneska bych to prohrál na plné čáře!"
I když Peter nevěděl, o čem je řeč, zdálo se to jako celkem bezpečné téma.
"O čem to mluvíš?" zeptal se Peter.
" V jedné mojí...dávné představě o vás dvou jsem si myslel, že jsi na parketu velké poleno. Dnes jsi mi vážně vytřel zrak. Už jsem říkal El, že vám to moc slušelo. Chtěl jsem tam tak moc být s vámi..."
Kdyby tohle říkal Neal komukoliv jinému, než právě El a Peterovi, tak by na tom asi neshledal nic moc podezřelého, ale právě jim dvěma zablikala varovná kontrolka. Něco v Nealově chování je nutilo se domívat, že... nezačervenal se právě?
El se pohodlně natáhla pro svou sklenku a zvědavě se otázala: " Ty sis nás představoval vrávorající po parketu? Kdy? A proč?"
"Příliš mnoho otázek," nechtěl se svěřit Neal se svým dost sebeurčujícím zážitkem.
"Ale no tak!" naléhala. Když se přidal i Peter, který byl za Nealovu pochvalu rád a opravdu nechtěl v jeho očích vypadat jako motovidlo, Neal souhlasil, ale jen protože v něm stále tepala vzpomínka na jejich přitisknuté tváře. Musel už Peterovi nastínit, jak to s ním je.

"Hmm, začnu tím kdy. To vím dokonale přesně a až to řeknu vám, vzpomenete si na to také. Byl to den vašeho výročí, ten, kdy jsem vám poslal z vězení zdravici."
Peter s porozuměním kývl, jelikož si ji prohlížel více než jednou od té doby, byla součástí jeho složky o Nealovi a právě teď se snažil opravdu spočítat na den přesně, kdy to bylo. To číslo ho překvapilo. Čas nezahálel, uteklo to jako voda.
"Nejdřív jsem si myslel, že to bude něco na podráždění tvých smyslů, vtípek. Také jsem se ti chtěl dostat do hlavy. Byls tím, kdo mě dostal a já o tobě nepřestával přemýšlet. Litoval jsem se, že Kate právě v tu chvíli spí doma sama a ty?
Ty si užíváš výročí! Představoval jsem si, že ti El s láskou odkýve kdejakou blbost, kterou jí podaruješ, vyrazíte na večeři, ona tě odtáhne na parket a ty trpíš..."
Peter a El ani nedutali, když Neal mluvil. Teď ale Peter s radostí a zadostiučiněním hlesl, že se Neal přepočítal.
Neal kývl, ale nedal se rušit. Předsevzal si, že to dořekne celé.
"No a pak... i když jsi nebyl ve vězení, jistě si umíš představit... co tě tam napadá za myšlenky..."
Peter se zamračil a Neal to zkusil jinak.
"Po tanci, hajdy domů, závěrečná sklenka, osahávání na gauči a rychlý ústup do postele."
"Chceš říct, že jsme se ti zdáli nudní?" mračil se dál Peter.
"Ne. No možná. Ale to není to, co jsem chtěl říct. Já... Nejdřív to bylo ukrácení dlouhého nudného času, snaha dostat se ti do hlavy, ale pak... Pak jsem v té představě pokračoval. Co mě uvedlo více než do rozpaků, že já na tom gauči chtěl být také! Záviděl jsem El, že ji chceš a rozuměl tomu, proč ona chce tebe. Aniž jste to tušili, slavil jsem dost bujaře s vámi. El se na Neala usmála a prohodila:
"Za představy se nezavírá, a i kdyby tak už jsi ve vězení byl."
Peter přivřel oči do štěrbinek a zkoumavě se na Neala zadíval.
"Není to sice obvyklé, aby vězeň pociťoval náklonnost k... agentovi, většinou mu přejí něco nepěkného, jeho ženu by na oplátku uvěznění rádi tvrdě šukali..."
"Ne to nebyla tahle představa!" zastavil Neal Peterovy myšlenky špatným směrem.
"Mě El vzrušila, ale... nevím, jak na tom ráno byla El, ale já jsem mohl ještě druhý den cítit "Peterovu přítomnost" v sobě," rychle naznačil uvozovky ve vzduchu a s rudými tvářemi na ně Neal upřel svůj pohled, nehodlal jím uhnout. Styděl se, ale chtěl, aby to že po nich touží už dlouho, bylo naprosto jasné.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Dante | E-mail | 29. října 2015 v 7:30 | Reagovat

Vďaka za ďalšiu kapitolku :) Vzťahy sa vyvíjajú. Neal je tu tak rozkošný. Teším sa na pokračovanie :)

2 Justinka | Web | 30. října 2015 v 22:14 | Reagovat

[1]: Díky za komentář:-) Neal je kdykoli rozkošný! Jsem ráda, když se mi čtenáři ozvou, už jen abych věděla, že jsou:-)
Jj, blížíme se k vyvrcholení. (ach to neměl být dvojsmysl:D)

3 Jane | Web | 1. listopadu 2015 v 15:38 | Reagovat

Teda, já jsem zvědavá na pokračování.
Mimochodem, představa červenajícího se Neala je fakt roztomilá :-D

4 Karin | 20. července 2017 v 15:04 | Reagovat

Že by byla trojka to by bylo moc pěkné. :D  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


Layout by Luczaida.blog.cz | Nastaven 2. 2. 2015