V lochu 14. část

18. října 2015 v 18:38 | Justinka |  V lochu

18+
(Není vám to podezřelé, že to je už zase je 18+ a jak to tak vypadá, tak to jinak nebude ani v dalších dílech? :D
Snad vás to nepobuřuje:-P)

Elizabeth byla naprosto zmatená. Dál se nedělo nic. Peter by jí tvrdil, že se nic k lepšímu nezměnilo, kdyby se ho ovšem na to zeptala. Viděla, že se utápí ve starostech, které s ní nesdílí. Nevěděla, jak mu pomoct. Nevěděla, jak pomoct sobě.

Jak z toho začarovaného kruhu ven? To to opravdu bude pořád takhle nanicovaté až do té doby, než Neal odejde. A co pak? Budou se trápit dál? Elizabeth ztrácela naději. Přestože nechtěla na Petera tlačit, tak ho nepřestávala pozorovat.
Vlastně ji to napadlo jednou ráno, když klepla na dveře pokoje, který teď patřil Nealovi a zběžně nahlédla, aby ho nalákala na čerstvě uvařenou kávu. Peter už byl pryč a ona s Nealem chtěla mluvit. Uvedla je ale oba do trapné situace, jelikož jediný pohled do jeho zrudlé tváře a na vzdouvající se peřinu, bylo jasné, čemu se Neal věnoval.
To ji přimělo zaměřit se na rána a také noci. Elizabeth ráda spala, ale teď byl její spánek neklidný a mělčí.

I Peterův spánek byl přerušovaný a méně kvalitní. Trápily ho problémy a otázky, na které by rád znal odpověď.
Před usnutím uvažoval. Vrátil se v čase do doby, kdy se mu podařilo poprvé na ta úzká, úhledná zápěstí a nenechavé prsty nasadit pouta. Byl to on, kdo byl první. Ano, jistě, těšilo ho to. Vlastně myšlenky na to, že mu pouta nasadí ho provázely hodně, hodně dlouho. Co ho však těšilo ještě víc, byla Nealova spolupráce. Ani nedoufal, že jim to spolu tak půjde. Ani nedoufal, že se Neal podrobí. Bude mu ochotně nápomocný. Že se z rivalů stanou kolegové, kamarádi. Lidé, kteří si jsou blízcí. Myslí na sebe, mají se rádi a...

Spoutaný Neal, to byla oblíbená představa, která se ale najednou počala ubírat jiným směrem, než by se u vysoce postaveného agenta FBI dalo čekat. Dřív byla vzrušující myšlenka na Nealovy spoutané ruce, teď se Peterova fantazie rozjela na plné obrátky. Už to ale nebylo probírání příjemných myšlenek před spánkem, Peterova těla se zmocnil spánek a snění převzalo vládu.

Lačně si představil zcela nahého Neala na posteli. Zarazilo ho, že se vůbec nestydí, jen ho hltá očima. Postel nebyla ani jejich manželská, ani ta v Juneině podkroví. Tahle měla sloupky a nebesa. Kdyby bylo možné si u někoho stěžovat, agent by vznesl námitky proti této romantice. Oproti tomu Neal se svým panským chováním se do té postele hodil. Ale on? Drsňák? Nebyl však čas ani protočit oči a už...

S úžasem zjistil, že má na očích maškarní škrabošku a upnuté černé kalhoty. To bylo vše.
Na druhé straně Neal na tom byl hůř, ten neměl nic. V rohu místnosti hořel krb, to stačil Peter zaregistrovat, dříve než se pokojem rozlehl zvuk biče.
S leknutím se otočil po zvuku a málem mu ten pohled vyrazil dech. Stála tam Elizabeth. Kromě biče v ruce měla na sobě černé punčochy na podvazcích a černý korzet, který ji jen tak tak svíral ňadra, která se drala ven. I ona měla masku. Ohromně ji to slušelo. Ale šel z ní strach. Ne, to ne. Pořád to byla Peterova Elizabeth. Respekt by bylo to správné slovo. Bič v její ruce vyvolával dostatek respektu, aby ji ve všem poslechl. Peter ji chtěl poslechnout, udělal by pro ni všechno. Takže když zavelela: "Pořádně ho přivaž!," neváhal.
Peter objevil připravené provazy a podle lehkého posuňku své paní, nejprve přivázal Nealovy nohy k dolním nohám postele. Bál se pomyslet na to, co přijde dál, ale ani za nic by nechtěl odejít. Neal ho k sobě vábil jako můru světlo.
Dáma s maskou zlehka zaťukala na Nealův bok a on se ihned vymrštil na kolena. Předpažil ruce před sebe a čekal, až se jich ujme Peter a přiváže je k horním sloupkům postele. Pak se ozvalo poslední zaklepání na bok, tentokrát bok postele a Peter lehce objevil oka a došlo mu, že jsou to další úvazy - pro kolena. Pohrál si s nastavením a způsobil, že Neal byl dokonale znehybněn, přitom byl nucen mít nohy pěkně rozkročené a zadek perfektně vystrčený.
Trochu to vypadalo, že Neal někoho vzývá. Jen se uklonit před svým pánem, nebo vlastně paní...
Peter poodstoupil, aby zhodnotil své dílo a aby počkal na další příkaz.
Peter si uvědomoval, že Neal je tu sice vydaný na pospas, ale nezmítá sebou, důvěřivě čeká, nesnaží se uprchnout. Nebojí se. Malinko se červená. Sem tam mrkne po Peterovi, ale podívat se pořádně se neodváží. Ví, že tu leží před nimi nahý, vystavený jejich zvědavým očím. Jeho penis však hrdě trčí a poškubává sebou. Peter se nemohl vynadívat.
Pokojem opět zazní prásknutí bičem, snad aby ho probralo k činnosti.
Ovšem povel který dostává, je příliš... Je na něj příliš.
"Vem si ho! Je tvůj!"
Peter dál stojí, hlavu skloněnou, není schopen se pohnout. Už slyší podpatky své paní, která kráčí k němu. Hlavu mu pod bradou nadzdvihla rukojeť biče. Zírá své...paní... do očí.
"Má paní... nevím, jestli to dokážu, jestli mohu..., i když to moc chci. Mohla byste... mě vést. Krok za krokem... pokud je to opravdu Vaše přání..." koktá, ale je mu to jedno. Říká, co cítí, červená se, krev mu buší v uších.
Paní se nezlobí, pousměje se a přikývne.
Pohladí mu hruď od ramene po břicho a popostrčí ho blíž k posteli.
"Dotýkej se ho, hlaď ho."
Tento příkaz umí Peter splnit. Přistoupí k Nealově hlavě a zlehka přejede po jeho měkkých vlasech, po tváři a i po rtech. Zahřeje ho na prstech Nealův dech a k Peterově překvapení ucítí i horký Nealův jazyk. Chce se zasmát, ale vyjde z něj jen zmučené zasténání. Prohněte ramena, prozkoumá podpažní jamky, obejme krk. Přejíždí jako ve snách po Nealově těle, zkoumá každou oblinku, sleduje prsty každý sval, jen intimním místům se vyhýbá.
Zazní tichý, vzrušený vzdech, však dostatečně rázný.
"Dotýkej se ho všude!"
Peterovi ruce jen opatrně zajednou na dokonale oblé Nealovy polokoule zadku. Neal si povzdechne.
Peter ho hladí a laská. Jen váhavě zajíždí prsty mezi půlky. Zlehka se dotkne toho unikajícího pokladu. Stačilo jemňoučké pohlazení a růžová růžice se svraští a touží se schovat. Petera láká jako drahý diamant. Touží ji přesvědčit, že se nemá čeho bát, že se mu může otevřít. Pomalu jedním prstem krouží. Druhou rukou klouže níž a níž. Pak náhle sevře Nealovu trčící, čekající chloubu. Jako by provedl něco špatného, vystrašeně pohlédne na svou paní. Zaznamená spokojené pokývnutí, rozevřené rty, zrychlený dech. Sleduje, jak si provokativně navlhčila rty jazykem jako by říkala, udělej to také. Vymrští obě ruce jako by se potřeboval zachytit před pádem na Nealovy žebra na bocích a na dva, tři prudké nádechy váhá. Pak se skloní a políbí Nealovi páteř. Klesá. Prolízává si cestičku stále níž. Už laská kostrč a už... je u té, které hodlá svou horlivou péči věnovat. Slyší Neala hlasitě se nadechnout a jemně zakňučet. Mazlí se s tím vzácným kouskem Nealova těla, který si nemyslel, že kdy spatří. Baví ho vyluzovat z Neala zvuky rozkoše. Plně se do toho ponoří. Cítí sliny na svých tvářích. Uvědomuje si, že jeho slabě zarostlá tvář musí škrábat. Mokro se rozlévá. Chce proniknout hlouběji a hlouběji. Pátravě tiskne do těsného tepla prst, kdykoliv připraven stáhnout se. Není to potřeba. Když má ponořené dva prsty, matně vnímá, že se další ruka vydala mu na pomoc. El zespoda rychlými, přesnými tahy loudí z Neala překvapené vyjeknutí. Peter už neví, jestli vzdechy a kňourání je Nealovo, jeho vlastní nebo dokonce jejich paní. Vydržel by to dělat věčně!
Zazní opět zvuk biče a to Petera donutí se odtrhnout.
Narovná se, ale stále klečí za Nealem. Teprve teď si plně uvědomuje, že mu napětím snad prasknou kalhoty.
Elizabeth k němu přistoupí a zlehka po nich přejede. Peter zaúpí.
"Ale, ale! Myslela jsem, že ti to nejde a přitom..."
Rozepne kalhoty a ven se vymrští Peterovo přirození. Kdyby se nezaklonil, pláclo by do holého Nealova zadku. Elizabeth slabounce hladí Peterovo zatnuté břicho. On ví, že to dělá ráda.
Bez rozpaků přejde k pomalému laskání níž. Na dosah je nahý a velmi potřebný Neal, který sténá potřebou doteků a nemožností vidět, co přesně se děje za ním. A Elizabeth dál honí Peterův zcela vztyčený a funkční úd. Oba, Neal i Peter, jsou jen kousíček od vyvrcholení. Najednou všechny podněty zmizí. El se vyhoupne na postel, klekne si za Petera a pevně sevře jeho boky. Zazní stejný příkaz jako na začátku snu.
"Vem si ho!"
Tentokrát už Peter neváhá. Není třeba nápověd. Ani slabé postrčení boků kupředu nebylo nutné. Peter ví, co musí udělat.

Elizabeth sleduje do peřin zamotaného zpoceného Petera, kterému opravdu nápadně trčí stan uprostřed těla. Mumlá a hází sebou. Tohle vážně není noční můra, to je... ach je to tak erotické! El toho má vážně dost. Tahle hra na kočku a na myš, když tady je zcela jasný důkaz, jak to je, ji zmáhá. Mohla by počkat na nějaký další důkaz, opět by dělala, že o tom neví, ale nechce se jí.
Vklouzne rukou pod peřinu a pěkně pevně sevře Peterův penis. Peter sebou hází, sténá, vzdychá, rudne a pak je zcela jasné, že se mu to sakra líbilo. Argumenty jsou v Elizabethině ruce.
Srdce mu buší a jeho funění prostoupí místnost.
El utírá důkazy do peřiny a druhou rukou ho hladí po čele a odhrnuje mu zpocené vlasy z čela.
Když Peter lehce pootevře oči, usměje se na něj. Peter ještě plave na postorgasmické vlně, ale je mu jasné, že tohle bude muset nějak vysvětlit.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 lenočka | 18. října 2015 v 23:25 | Reagovat

Teda Páááni O_O To sú vážne psycho erotické nočné múry,dúfam,že sa z toho Peter nezblázni :-D  ;-)  :-D Elizabeth by mala už niečo na nich vymyslieť :-D Len neotáľaj, teším sa na pokračovanie :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


Layout by Luczaida.blog.cz | Nastaven 2. 2. 2015