
A i když, Neal byl ochoten tvrdit, že on měl být v tom letadle s ní, což by se také stalo, kdyby ho Peter nezdržoval loučením, jelikož nebyl ochoten ho pustit, bez vysvětlení, protože Nealův odchod byla podle něj největší chyba jeho života.
Neal chtěl nastoupit a věděl, že jediný Peter mu to mohl rozmluvit. Cítil strašný pocit viny. Měl být s Kate, měl s ní zemřít a on, on dal přednost Peterovi. Nebyl schopný ho opustit. Alespoň ne, jen tak lehce…
Možná, že…
Možná, že to přivolal? Miloval Kate, chtěl ji najít, ale Peter… Peter tu byl. Byli si tak blízcí. Peter byl jediný člověk, kterému kdy opravdu věřil. A to už něco znamenalo.
A tak, když překonal prvotní období stesku a smutku, zažral se do práce.
Byl vděčný, že na něj každý den v kanceláři čekají, nyní už dobří přátelé, ale i nové a nové případy.
Kate se už nemohla vrátit. Čím víc vzpomínka na Kate bledla, tím víc si uvědomoval, že mu nic nestojí v cestě. Tedy čistě teoreticky. Nestálo nic v cestě
k novému vztahu, po kterém netoužil. Toužil po Peterovi, který byl naprosto nedostupný. Neal viděl jejich lásku každý den. Nic by nemohlo přesvědčit Petera, aby se toho vzdal nebo se něco změnilo. To si tenkrát Neal myslel, když po dlouhém dnu v terénu vstoupil do svého domova. Ano, podkroví u June, měl opravdu rád, ať si Mozzie o něm říkal a myslel cokoliv. Pro Neala to byl domov. Ani v nejmenším Neala nepřekvapilo, že na stole byla otevřená láhev, jeho láhev, výborného vína a nebezpečně blízko ní seděl Moz.
"Viděl jsi dnešní noviny?" procedil skrz zuby a ucucl vína.
Neal pohlédl na temnou oblohu venku a vysvětlil, že dnes ještě ani nestihl oběd.
Zatímco se Neal převlékal z elegantního obleku, Moz navršil na talíř od všeho trošku a vyrobil obloženou mísu, která se skvěle hodila k vínu, ale Neala by zasytila. Oba pak usedli ke stolu.
"Přečti si noviny," kývl směrem k nim Mozzie hlavou.
Neal by si raději dal večeři, ale vzal tiskařskou černí potřísněný papír do rukou.
Hned na první straně byl článek, který Moze nenechával zjevně chladného.
Avignonské slečny se našly v pozůstalosti Corneliuse Gurlitta...
"To jsem nebyl já! To nám jen někdo chce ošklivě znehodnotit majetek. A to se musí zarazit! Jak řekl Platón:"Všechny války vznikají pro hmotné statky."
Neal se pohrdlivě ušklíbl, musel si to ještě rozmyslet. Tohle by mohlo rozpoutat opravdu válku. Válku mezi ním a Peterem. Na konci,které by mohli s Mozziem přijít nejen o sklad nabitý dávno ztraceným uměním, který opět přivedli na svět, i když zatím jen tajně, do jednoho supertajného skladiště, ale mohl by přijít i o Petera. Jeho přátelství a důvěru.
Nakonec jediné, co Mozovi dovolil, byl anonymní telefonát s použitím měniče hlasu. Moz naskřehotal velmi kvalitní nahrávku na velitelství FBI, aby se tím opravdu museli zabývat.
Brzy se případ znovu nalezeného Picassa, leč údajně falešného dostal na Peterův stůl. A tím i na stůl celého oddělení White collar.
"Hmm, tak tady ten… anonym," Neal měl pocit, že Peter zcela jasně uvažoval nad vyslovením slova Mozzzie, ale třeba byl jen trochu paranoidní, " tvrdí, že jeho babička byla osobně přítomna při spálení Avignonských slečen němci."
Diana protočila oči.
"Je to jen anonym, může lhát, může to být pravda, je to jen jedna paní povídala…"
Kdyby to Elizabeth věděla, že si tou jedinou větou, zabije šanci na příjemné večerní milování s manželem, jelikož se z něj stane po pokoji pochodující mozek, možná by raději mlčela. I když byla to Elizabeth, která se sice ráda milovala, ale také ráda Peterovi ochotně pomohla, takže třeba také ne. Takže, když u večeře El zmínila, že dnes dostala velmi urgentní zakázku, být pořadatel aukce, na které se bude dražit ten právě nalezený Picasso, Peter nedokázal přestat přemýšlet proč?
El sice už měla v oboru dost dobré jméno, přesto nemohla trumfnout slavné aukční domy jako je Christie´s . Proč si nálezce vybral právě ji? A proč na prodej tak pospíchá? A není za tím vším Mozzie a Neal? Peter měl pořád podezření, že tu něco nehraje, že se jim nějakým zázrakem zdařilo vzácné umění zachránit a on jen nemůže přijít na to jak. Bylo za tím spousty otázek, které by měly být zodpovězeny. Proto druhý den Peter nebyl příliš dobře vyspaný a ani naladěný. A to i přes to, že se Neal neobvykle snažil. Potkali se náhodou už cestou do práce a Neal předal Peterovi ranní kávu, kterou pro něj měl už koupenou. A nebyla to nějaká břečka, to Peter pozná. Tahle byla italská…
"Chtělo by to nějakou pastičku," hvízdl Jones. Všechny napadlo na ráz to samé.
Neal obraz ukradne z aukce a pak ho naservíruje Lipovi, jak si sběratel nechal důvěrně říkat. A FBI bude moct sklapnout po celé jeho sbírce. To by nebyl špatný úlovek.
"Mám plán předání obrazu…" broukl.
"Na to potřebujeme nějaký složitý plán?" optal se Neal.
"Hmm…" Moz pil.
"Uspořádám v Moorově klubu aukci fotek, Moor si koupí tu, pod kterou bude ukrytý Picasso a odnese si ho domů legálně, s malým baby nákotníkem, miminkem od toho na tvé noze.
"A sakra oni se množí," zaklel Neal vesele, ale maloval dál. Zatím neměl s plánem problém. A mini GPS, nebyl špatný nápad. Budou moc vystopovat, celou Moorovu sbírku a případ bude u konce.
"Nejprve jsem myslel, že bych použil pár tvých obrazů, ale pak..., víš to prostředí, léto, horko, rozdivočení gayové, ti nechtějí tvé umění, ti chtějí tvé tělo."
Tohle už Neala přimělo otočit se. Jak to sakra Moz myslí?



Skvělý díl