close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Každým dnem...

13. listopadu 2013 v 9:51 | Justinka |  Filmy
Ahoj, jsem tu s... no s čím? Recenze na film to nebude, jelikož vím, že nemáte rádi prozrazování. A také by to bylo hloupé, když se jedná o zcela nový film. Takže nebudu kazit pointu a udělám recenzi na výlet do Prahy za účelem shlédnutí jednoho filmu zařazeného k festivalu Mezipatra.




Začalo to jako vždycky "skvěle" a stejně "skvěle" to pokračovalo. Vůbec se nedivím, už s tím téměř počítám. :-)
Týden byl šílený a kromě čtyř hodin potřebného spánku jsem byla v práci a v práci. Bohužel tam panuje trochu husto, takže nic příjemného. Na sobotní večer jsem se těšila jako malá Janička.
Bude to přece fanj. Moje spřízněná duše a spolupracovnice má jít se mnou. A protože má narozeniny, tak zaskočíme po práci na večeři a užijeme si hočičí večer. Vypadalo to báječně, ale jen do chvíle, než zakročila mužská žárlivost. Neptejte se!
Takže náhle kamarádka nemohla jít a můj manžel je hooodně tolerantní, ale tohle prý vážně vidět nemusí.
No dobře, není mi pět. Můžu do kina jít klidně sama.
Tak jsem si dala hodinovou sprchu, abych ze sebe dostala pracovní odér:D, nahodila na tvář lidskou podobu, oblíkla se do kostýmu přísné učitelky :D a vyrazila.
Musím říct, že ač bydlím od Prahy nedaleko, moc často se do ní nedostanu. Tak jsem žasla, co a jak se kde změnilo. Říkete si co chcete, Václavské náměstí v mých vzpomínkách bylo hezčí. Na každém rohu ulice je hlouček černochů. Nic proti nim, jen mi vadí, to co tam dělají. Obzvlášť cestou domů to nevypadalo moc bezpečně. No, když mám být upřimná, tak ani cestou tam:D Hned vedle kina Lucerna je Lucerna Music bar a ten večer se tam chystal nějaký punkový koncert. Bylo docela legrační sledovat, jak se návštěvníci pasáže dělí na drsňáky v kůži s čírem a na ty, kteří mířili na Mezipatra.:-) Když jsem si zakoupila lístek, propletla jsem se policity i drsňáky, a jelikož mě příšerně bolely nohy a měla jsem hlad, zašla jsem do nedalekého McDonaldu, který nemám ve velké oblibě, ale na delší pátrání nezbyla síla. Myslela jsem si, že mi je tam docela smutno samotné, ale to jsem se pletla. Až když jsem se dostala do Lucerny, napadlo mě, že teď jsem na chvilku menšina já a nebylo to moc příjemné. Tak jo, kecám. Jelikož všichni byli moc, moc, moc milí a na takovou myšlenku jsem neměla vůbec právo. Jen jsem neměla s kým pokecat...
Kino vypadalo pěkně a ještě pěknější bylo, když si vedle mě s mnohými úsměvy (jen jsem nabídla, že se posunu, aby se vešli) sedli dva děsný sympaťáci. Ke všemu mýho věku.:-) I když se mi zdálo, že víc je divaček než diváků, ale to byl třeba jen dojem. Holky jsou většinou takové filmovější.
Pak už jen úvodní slovo programové ředitelky festivalu s překladem do angličtiny a film mohl začít.
Titulky běžely dole pod filmem, což mi trochu vadilo, ale dalo se to...
Ještě pikantnější bylo, že podlaha občas duněla z koncertu pod námi. Během filmu nám to ale jistě nevadilo, jelikož Alan Cumming dokáže přehlušit cokoliv nejen svým zpěvem, ale i jediným pohledem. Přiznávám, že mám tohoto herce ráda není pro mě jeho herectví překvapením, ale stejně jsem ho hltala a nechtěla si nechat uniknout jediné jeho gesto. Film byl výborný. Vtipný, dojemný, smutný, i vztek vzbuzující. Líbil se mi moc. Určitě doporučuju.
Celé kino přisvědčivě vydechlo, když padla věta: Všichni mají rádi šťastné konce, zlato. A neptejte se, co vyvolalo největší smích! Protože to neumím vysvětlit bez spoilerování:D Ale něco to o obecenstvu vypovídá...

Ještě jedna momentka toho večera: Těsně před hlavním nádražím, kam jsem mířila na vlak domů se přímo přede mnou míjely dvě skupinky. Z jedné zaznělo dost nahlas: "Takovejhle šampón patří do koupelny a ne na ulici." Toť vše. Ten "šampon" to rozhodně musel slyšet a samozřejmě si z toho houby dělal. Ale stejně! Proboha proč?
Ten kluk nebyl žádný Emmet, měl trošku taneční chůzi, ale jinak byl perfektně upravený, upnuté kahoty, vestička, kabát. Vše v tmavých barvách. Dobře oblečený mladý muž. Třeba šel z divadla. Jen na něm bylo poznat, že nejspíš preferuje kluky. No a co? Zato ti chlapci, kteří se nezdráhali komentu... Jak bych to řekla? Nebyli moje krevní skupina? Dva z nich měli skoro stejné maskáče, (pozor já jsem tramp, proti maskáčům nic nemám, ale tyhle maskáče les neviděly) které měly rozkroky u kolen, vytahané mikiny a ošklivé čepice s kšiltem. Jj, jiná generace.
Slasherka - neskasherka, ten "šampón" vypadal stokrát líp. Proč se vždycky najde někdo, kdo vám musí alespoň maličko (no, v tom filmu to bylo víc než přes čáru - ne nebudu spoilerovat, nebudu, ale chce se mi!) kecat do života, i když o něm nic neví???

Dobře, tak to byl můj večer s filmem Any day now. V českém překladu Každým dnem. A já se můžu každým dnem těšit, že se dostanu alespoň ještě na jeden film z Mezipater. Nejraději bych tam bydlela a viděla všechno, ale to bohužel nejde:-(
Ale tentokrát nepůjdu sama.:-)Takže se těším moc. Držte mi palec!



Vaše Justinka
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Anne | 13. listopadu 2013 v 11:03 | Reagovat

Dobrodružná cesta do Prahy... S tvým názorem na Václavák souhlasím, já když můžu, tak se mu vyhnu.
A vzpomínala jsem, co jsem dělala v sobotu.. Ano, měla jsem kocovinu a večer u nás byli na návštěvě kamarádi.
Nakonec jsem nebyla na ničem jiný program a také mě nic až tak nezaujalo.

2 Les Diable | Web | 16. listopadu 2013 v 4:28 | Reagovat

Tak já sem jediný člověk který Václavák rád...samé obchody :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


Layout by Luczaida.blog.cz | Nastaven 2. 2. 2015