Nejlepší dárek

27. prosince 2012 v 21:35 | Justinka |  Povídky na jeden zátah


Nejlepší dárek
věnovaný Anne

Varování: 18+/PWP



Plíživými přískoky se do ulic, obchodů a barů nejprve vkrádaly příznaky, že se blíží opět ty protivné svátky, nad kterými všichni šílí. A pak, pak jako by vybuchla bomba s nakažlivým plynem, bylo to všude. Koledy, dárečky, třpytky, přáníčka, ječící dětičky, tužby, očekávání, nejistota, zklamání, bolest. Ano, to jsou vánoce. Brian se znechuceně ušklíbl. Stačí, že blázní celý svět. On se rozhodně nepřidá!

Jen jediný pohled varoval Cynthii a ona mu bez řečí odnesla vánoční výzdobu z jeho kanceláře. Nenáviděl tyhle svátky. Bohužel všichni ostatní se tvářili, že mají jiný názor. Nechápal proč!
Vždyť je to tak pokrytecké tvářit se, že je nutné milovat se, scházet se jako celá rodina alespoň jednou v roce. Vždyť ti lidé jsou si většinou naprosto cizí. Skoro nic o sobě nevědí, nemají ponětí o svých životech. Často trpí nějakou záští na lidi, na které se během vánočních svátků zuřivě usmívají. Předvádějí svůj blahobyt, snaží se vymalovat si jiný, lepší život. Blahosklonně přispívají na útulky a nadace…
A pak je po svátcích a život sklouzne do obvyklé rutiny a je ani nenapadne, že by se k sobě měli chovat slušně nebo alespoň se vídat. To není poznatek z poslední doby. Tohle Brian věděl vždycky. Měl výborný příklad tolik let přímo před očima. Už od dětství. Jeho matku například. Vánoce pro ni byly církevní svátky. Tahala je do kostela na každou mši. Usmívala se zdvořile na všechny, pomáhala rozlévat polévku chudým a byla ztělesněním laskavosti. Dokud nedošla domů. Pak z ní všechna laskavost spadla. Naložila se do vany a vína a nadávky na ty nemocné prašivé pobudy, kterým ještě před pár hodinami servírovala jídlo, Brianovi velmi rozšířily obzory.
Kdyby nebyly vánoce, nikdy by to neudělala. Vlastně se k takovým lidem ani nepřiblížila. Když nebyly vánoce náhle miluj bližního svého, nějak neplatilo a to dokonce ani v případě vlastního syna, ale to je jiný příběh. Brian si odfrkl, na tohle přece vůbec myslet nechtěl. Neměl vánoce rád a konec. Problém byl, že ostatní mu nutili, že vánoce musí mít rád. Proč? Možná, kdyby vyrostl v jiné rodině…
Kdyby vyrostl v jiné rodině, byl by nejspíš úplně jiný člověk. Ale nestalo se, tak si bude sebou muset hluboko zastrčené nést vzpomínky na první očekávání, která nabral během adventu ve škole. Nechal se zmást tužbami svých spolužáků a také po něčem přece jen zatoužil.Velká chyba!
Od jeho rodiny se nedalo očekávat standardní chování jako u většiny amerických rodin. Vybavily se mu jedny vánoce, kdy vyjimečně nedostal výprask. Bylo to jen tím, že otec měl pro jednou lítostivou opičku. Bylo to přece tak prosté.
Prý mu koupil nějaký dárek, Brian snad ani nechtěl vědět jaký, ale cestou domů se otec stavil v baru. Tam se mu to po pár panácích rozleželo v hlavě a bylo mu nad slunce jasnější, že Brian je ten škůdce jeho štěstí. On přece děti nikdy nechtěl!
A Brian mu to pokazil. Od jeho příchodu na svět už nic nebylo jako dřív. Dny bezstarostné zábavy a pitek se změnili na protivnou povinnost zabezpečit rodinu. A tak se naštval. Dárek vyměnil s barmanem za dalších pár rund a v době, kdy si jinde rozbalovali dárečky, Brianův otec ležel na mol v obýváku a brečel, ano brečel, lítostí nad sebou, nad svým proklatým životem. Matka si hrála na Matku Terezu a neradostné výjevy doma ji nijak moc nezajímaly. Utíkala do lepšího světa modliteb. Brian se raději vytratil, aby na ten výprask přece jen nedošlo…
Takové bývaly jeho vánoce. Chtěl by tohle někdo opakovat dobrovolně?
Brian zatřepal hlavou, aby zlé myšlenky už konečně odehnal.
Jenže teď je tu Justin. Když byl sám, lehce se z vánoc vyvlékl kromě večeře u Debb. Vlastně je přece pořád sám. Justin vypadá jako tyn typ, co z vánoc šílí. Justin bude muset svou potřebu obdarovávat vyplýtvat někde jinde. Ať se soustředí na Daphne, ta bude ráda.O Justinově touze tvořit mu domov, sdílet spolu myšlenky věděl, ale hodlal ji potlačit. Vánoce si nenechá překročit přes práh loftu. Brian uznává jediný dárek a tím je orgasmus!
To zní jako plán. Mohou si na Brianových tmavě modrých saténových povlacích věnovat tolik dárečků kolik jen zvládnou, dokud nepadnou do bezvědomí. Brian se usmál při té představě. Ta mu zlepšila náladu a konečně se pustil do práce. A pokud Justin nebude chtít, vždycky je tu Babylon…
Justin uvažoval. Uměl rozpoznat, jak asi o Vánocích Brian smýšlí. Fiasko s jeho narozeninami a pár dalších poznámek o pravidelné vánoční účasti Briana v Babylonu mu napovědělo dost. A i kdyby ne, vždycky tu byl Michael, který byl studnicí vědomostí o Brianovi, aniž by si uvědomoval, že ke své nelibosti může být Justinovi i nápomocný. Justin tudíž věděl, že nemá cenu tlačit na pilu.
Brian byl poslední dobou podrážděný a zcela jistě mu celé vánoce lezly na nervy. Justin se stáhne. Žádné slavnostní večeře, okázale zabalené dárečky, koledy. Ne, chce to něco milého, jen tak mimochodem, žádný nátlak… Objednají si něco z donášek domů a pustí si dývko a pak… sex, to jsou Brianovy vánoce. Ale Justin doufá, že tentokrát to bude sex jen a jen s ním. Při troše štěstí to nebude sex, ale milování a to mu stačí. Na ráno má přece jen malý dárek připravený…


Jenže všechno dopadlo jinak. Brian nejspíš netušil, že Justinův plán by se mu byl dost zamlouval a tak se zdržel nejprve v kanceláři a pak u Woodyho. Když konečně dorazil domů v loftu svítilo jen podsvícení postele, na které "čekal" spící nahý Justin.
"Patrně se chystal mě přivítat v nějaké rajcovní poloze a já kretén jsem nedorazil," zašeptal si skoro nahlas Brian. Zdálo se mu, že je v loftu tepleji, než je zvykem. To si přitápěl Justin, to byl jeho zvyk, když chtěl celou noc strávit na posteli proklátý Brianem. Neměl zimu rád, naopak miloval, když mu při šukání stékaly kapičky potu po těle. Jasná známka toho, co se tu chystalo. Brian přece nikdy nelituje, ale tentokrát si nebyl tak jistý. Začal se svlékat a chtěl dohnat ztracený čas, aniž by spustil Justina z očí. Byl tak krásný, bělostný v tmavých povlacích. Vypadal tak křehce, ztrácel se na té velké posteli, jemný, až dětský. Najednou bylo těžké si představit toho hříšného Justina. Tohle bylo nevinné spící dítě. Dítě, které nedostane svůj vánoční dárek. Brian si uvědomil, že tohle přece zná.
A že to nikdy nechtěl. Sevřelo se mu něco v žaludku. Nahý přilehl opatrně na postel a lehce pohladil Justina po tváři. Spokojeně se usmál, i když spal.
Ne, není to žádné dítě, je to jeho milenec, jehož tělo ho vábí, vzrušuje, umí dovést k branám ráje a přitahuje jako můru oslepující světlo. Brian pokračoval v hlazení a jeho ruce putovaly po drobnějším hubeném mužském těle. Justin zavrněl ze spánku. Bylo mu to příjemné.
Brian dráždil opakovanými pohyby bradavky a ty se postavily do pozoru a ztuhly, Justin si povzdychl, ale ještě stále spal. Brian nahradil ruce svými ústy. Sjížděl po hrudi, líbal úzké boky, nořil nos do známé opojné vůně mladého těla, zuby jemně označoval svoje území a jazykem ho laskal čarovnými milostnými značkamiv té štědrovečerní noci.
Nadělal mokré cestičky, a když se oddálil, uviděl stále neotevřené oči, ale na Justinově tváři chlípný úšklebek. Chtěl to a Brian chtěl jeho.
Jak nad Justinem klečel, sedl si na paty a kochal se pohledem před sebou. Justin ležel zabořený v peřinách, nohy pokrčené, ale široce roztažené, aby se laskání mohlo dostat tam, kde ho toužil mít. Bylo to takové gesto důvěry - dělej si se mnou co chceš. Justin byl pořád ještě na půl v říši snů, ale důvěřivě se poddával těm teplým Brianovým rukám. Brian pocítil prudkou touhu. Okamžitě chtěl proniknout do toho vláčného jakoby sametového tepla, chtěl se spojit s tímhle tělem, které ho nevýslovně láká. Popadl Justina pod koleny a přitáhl si jeho zadek na svá kolena. Justin byl známý svou ohebností a tak mu nepřišlo na obtíž, když ho na druhý pokus Brian vytáhl ještě víc a on se už opíral o kolena jen lopatkami zad. Zato jeho zadeček byl teď vystavený ve vzduchu a plně k potřebám toho, kdo si ho tam tak umě naaranžoval, kdo ho přidržoval, toho, kdo se kochal tou výstavou lahodných lákadel. Stačilo se sehnout a Brianova ústa mohla zaútočit na krásně sevřenou růžici, nejkrásnější kytku, co kdy Brian dostal. Stačilo se sehnout víc a mohl si užít s dokonale tvarovanými teplými ale pevnými míči, těmi nejlepšími na hraní. A jeho sliny mohly laskat při stékání dolů krásný, překvapivě dlouhý úd, který se teď snažil najít, oč se otírat a nalezl Justinovo vlastní břicho. Ač Brian nikdy nebyl na kytky, ta Justinova dostala přednost. Vždycky.
Mrštný jazyk se vtíravými pohyby snažil dostat hlouběji a čím dál dravěji se prodíral do rozpálených útrob jako by se meč udatného prince prosekával šípkovým houštím ke své spící Růžence. Brianovo konání nahnalo krev do Justinových genitáliích a ta pulzovala a zbarvovala mu je do tmava.
A nejen je. Justinovy tváře se barvily z namáhavého postavení také, dech mu ztěžkl a zadrhával se, jak Brian poctivě pracoval na Justinově potěšení. Popravdě oba tohle milovali. Nebylo to jen tím, že to pro ně jako pár mělo symboliku první noci, což by Brian za nic nepřipustil, prostě to spolu rádi dělali. Bylo to tak intimní. Justin právě otevřel oči a zíral na činícího se Briana. Měl jeho oči a pracující ústa přímo nad sebou. Jejich pohledy se střetly beze slov a Justin říkal, jak je rád, že už je Brian doma, že je rád, když mu Brian tohle dělá, že se mu tak rád poddává, že je šťastný, že ho mil…
To všechno mu stačil očima říct, než to už Brian nemohl vydržet, uhnul očima, položil drobné tělo zpět na rovnou postel. Rychle si pořídil lubrikovaný kondom a s důkladnou předešlou přípravou nebylo nic víc potřeba. Justin nechal ještě pořád roztažené nohy ve vzduchu. Vypadal tak roztomile, jako převrácený brouček, ale na to Brian nemyslel. Přitáhl si Justina po posteli blíž a nasměroval naplněný kondom na lačný cíl.
Pomalu se propadal do horkých hlubin svého milence, který opojen radostí zavřel oči a zvrátil hlavu do peřin. Nechal se slastně obšťastňovat. Jeho předešlá vláčnost se najednou vrátila a on se propadl do světa štěstí, kde se do něj vkrádá s naprostou přesností a příjemnou pravidelností Brianův nejen vánoční zázrak. Spokojeně se usmíval a blouznil v oparu slasti. Brianovi až poskočilo srdce s jakou radostí se mu Justin poddal a může si s ním dělat, co jen chce. Bylo to dokonalé. Brian fascinovaně sledoval, jak se noří mezi ty nekrásnější půlky, jaké se na Liberty Avenue nebo kdekoliv jinde vyskytly. Tenhle pohled ho nikdy neomrzel. Dnes to ale bylo jinak. Daleko lepší bylo sledovat Justinovu tvář, to zářící štěstí.
Vzrušení stoupalo geometrickou řadou a Brian byl nucen zrychlit. Tohle se nedalo moc dlouho vydržet. Justin se pod ním prohýbal ve vlnách rozkoše a Brianovo tělo se zároveň rozplývalo a tuhlo v očekávání přicházejícího orgasmu.
Justin otevřel prudce oči a našel Brianovy oči. Nic by nedokázalo zaplatit tenhle pohled lásky a vášně. Tohle byl nejlepší vánoční dárek, jaký kdy oba dostali. Justin mohl spatřit Brianovu pravou tvář, která nebyla ukrytá pod žádnou maskou, jak na něj zírá se směsicí vášně, vzrušení, ale hlavně lásky, tak intenzivní, že se mu sevřely všechny svaly v radostném návalu a tím ukončil tohle jejich vánoční milování, jelikož intenzita Justinova výbuchu nemohla zkušeného Briana překvapit, ale to co uviděl v Justinových očích, to ho přivedlo rázem na okraj propasti a jeho letošní první dárek byl tu.

Proběhlo ještě další obdarovávání a tak ráno vstali hodně pozdě. Po horké sprše, která byla víc než žhavá se Brian oblékl do domácího oblečení a Justinovi se ulevilo, že se Brian nikam nechystá. Připravil tedy bohatou snídani a usadili se k televizi. V družném hovoru strávili snídani a pak Justin dal Brianovi svůj vánoční dárek. Byl to jeho autoportrét.
Myšlenka byla samozřejmě ta, povýšit se nad triky, i když by to Justin nerad přiznával. Doufal, že Brian… Vlastně nevěděl, v co doufal. Brian byl nevyzpytatelný.
Brian se udiveně díval na tvář na portrétu a najednou na něm objevil, to co viděl v noci v Justinově pohledu. Lásku. Až teď si to plně uvědomil, že Justin tak vypadá pořád jen Brian se to snaží ignorovat. Už to nechtěl dělat.
Vstal a beze slova došel k obrazu, který visel na zdi, na kterou dobře viděl od svého domácího pracovního místa. Sejmul obraz a zavěsil tam Justinův dárek. Justin nemohl být víc hrdý. Tak trochu čekal, že se mu Brian vysměje, ale tohle tedy ne. Vypadá to, že je čas jít dál nadělovat…
 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Saskya | 28. prosince 2012 v 13:41 | Reagovat

jééé, pekné Vianoce :)

2 Jane | Web | 28. prosince 2012 v 16:42 | Reagovat

To bylo nádherné :-)

3 Anne | Web | 28. prosince 2012 v 18:39 | Reagovat

Mockrát děkuju za dáreček.
Naprosto sdílím Brianův pohled na Vánoce, ač jsem nic podobného nikdy nezažila). A tohle je víc než hezké prožití Vánoc :-)

4 katka | 29. prosince 2012 v 14:53 | Reagovat

no kdo pozdě chodí sám sobě škodí ale Brian tak špatně nedopadl Justin není žádný šetřílek :-)

5 Karin | 30. října 2016 v 13:07 | Reagovat

Krása. :-)  :-P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


Layout by Luczaida.blog.cz | Nastaven 2. 2. 2015