Varování: 18+


Je ticho. Je ticho jak jen v nočním lese může být. Slyším sem tam vánek ve větvích, sovu, vrzání stromů, zvířata. Neděsí mě to. Vím, že se bojí vyhasínajícího ohně a cítí lidský pach. Snad jen Chrisovy nohy by si mohly splést s tchořem.
Všichni už spokojeně pochrupují, i když to trvalo věky, než holky zmlkly a kluci se přestali pošťuchovat.
Jediné co mě vyrušuje je Justinovo vrtění vedle mě.
Ležím na zádech a zírám do voňavých větví, které tvoří střechu naší chýše.
On se ke mně přitočí a zašeptá.
"Nemohl by ses mi podívat na záda, jestli tam nemám klíště? Strašně to svědí." v hlase je znát obava.
"Já je hrozně nesnáším! Zašmátrám po baterce a on si zatím vyhrne košili. Osvítím jeho záda. Naviguje mě mezi lopatky, kam si špatně dosáhne. Má tam nějaký červený flek. Nakloním se blíž a zkoumám to. Znuděně mu oznámím, že je to jen obyčejný beďar.
Okamžitě zrudne, že je to vidět i ve tmě a začne si rvát košili dolů. Zachytím ji. Položím si ruku na jeho teplá záda. Omluvně šeptá.
" Já… nechtěl bych jít k Adamovi, víš?
Přikývnu, i když to nejspíš nevidí. Přejedu mu rukou po zádech a pak se k němu nakloním ještě blíž. Mačkám mu ten bolák, jelikož s ním se fakt nevyspí. Vyhekne.
"Co to děláš?"
"Pomáhám si líp usnout. Jestli by ses tu mlel celou noc tak se nevyspíme ani jeden."
Uklidní se a poslušně drží, i když to musí pěkně bolet. Má to nějaké zhnisané.
Po dokončení operace se mé ruce z jeho zad nemohou odlepit. Hladím ho. Pak je přece jen dávám pryč. Slyším zklamané fňuknutí.
"Copak? Masochisto. Líbilo se ti to?" ptám se.
"Mám strašně rád, když mě někdo hladí na zádech," přiznává.
"Když já bych nechtěl být jako Adam…"
V naprosté tmě se pravda říká o trochu lépe, věděli jste to?
"To přece nejsi! Protože… protože já to chci! Tebe chci!"
Nevím, co si s tou informací počít. Bezmyšlenkovitě už nějakou dobu pohybuji rukou po jeho zádech.
Najednou mě zaskočí další otázkou.
"Briane? Máš přítele?"
Směju se a pravdivě odpovídám, že ne. Uleví se mu. Zato mně se přitíží, jelikož na to, jestli jsem kdy nějakého měl nebo jsem král Liberty Avenue se už nezeptal, protože o tom nic netuší. Ale on se nestaral o mě, ale o sebe.
"Chtěl… chtěl bys mě?" zašeptal.
"Víš, když jsem dneska viděl ty kondomy… já jsem ještě nikdy… nikdo mě zatím ani nepolíbil, nevím, jestli by ti to nevadilo…."
Má ruka zabloudila na jeho skvěle se vzdouvající zadek a on trochu strnul.
"Nevadilo? Měl bych být rád, ne?"
Laskám mu jeho malý panický zadeček a on dýchá přerývaně.
"Řekni mi o svém poprvé?" žádá.
Tiše mu to šeptám do ucha, lehce se ho rty dotýkám. A má ruka už bloudí po jeho těle. Konečně si mohu sáhnout na právě teď tuhnoucí bradavky.
Nečekal jsem, že se tomu začne pochichtávat. Skoro se urazím, ale on mi to vysvětluje. Moje poprvé se dost shoduje s jeho dnešním snem, kde jsem já hrál hlavní roli.
Je upřímný. Popisuje mi detailně ten sen… Najednou se nestydí.
"S tím polibkem nemáš pravdu," asi jsem se zbláznil, ale chci mu to říct.
Diví se. Ne, on nelhal!
" Vím, že jsi nelhal. Jen to nevíš. Včera v noci jsem ti šel vrátit batoh, už jste spali. Neodolal jsem a líbnul tě…" snažil jsem se to říct jen tak, jako že to je normální, i když bych radši vyskočil z kůže než něco takového přiznat.
Moje ruka opět mířila k jeho zadečku, on se ale pootočil a já zavadil o trčící erekci. Měl jsem toho dráždění dost. Musel jsem to udělat.
"Měli bychom od těch snů a polibků ve spaní pokročit k realitě! Chceš?"
Neodpověděl mi, ale rovnou se přisál k mým rtům. Byl nedočkavý a nenasytný.
Líbal jsem ho a on se tisknul směrem ke mně. Mezi námi byl můj spacák. Rukama mi pevně držel hlavu, abych si to snad nerozmyslel. Nenechal mě skoro ani nadechnout. Klepal se vzrušením. Rychle jsem stisknul jeho erekci a začal po celé její délce přejíždět. Překvapilo mě jak je mohutný.
Justin mi sténal do rtů a mě z toho přejížděl mráz po celém těle.
Líbilo se mi, jak se mi poddává, kroutí se, vychází mi vstříc, vášnivě líbá…
Jeho milostná šťáva bublala ven a já mu tak mohl v pohodě honit, aniž by to dřelo. Tohle nemohlo mít dlouhého trvání. A tak se za nedlouho na jeho břicho a moji ruku snesla teplá sprška.
Jeho sténání jsem ucpal svými ústy, aby všechny neprobudil.
Justin se mi stulil do náruče, já na něj natáhnul spacák a tomu bych nevěřil, usnul!
Podruhé jsem se vzbudil, tím jak se Justin třásl. Spal a třásl se zimou. Chtěl jsem ho přitisknout ke mně, aby se zahřál a zjistil jsem, že jeho spacák je celý mokrý, jelikož jsme zvolili na chýši špatné místo a teď nám voda protékala spodem do chýše. Přímo do Justinova spacáku.
Byly tři ráno a pršelo. Opět jsem přešoupal děti, aby byla Molly v suchu a probudil Justina. V tom mokrém spacáku zůstat nemohl. Ještě, že můj spacák byl dost velký, abychom se tam vešli oba. Svlékl jsem mu košili a dal mu napít Jima Beama. Potom jsem si ho přitiskl na sebe a zapnul spacák. Justin byl jak klíště. Třásl se a poté co se zahřál, začalo jeho tělo žhnout víc, než je záhodno.
Objímal mě a tisknul se ke mně. Nebylo v tom nic sexuálního, spíš zoufalého.
Ráno když se děti vzbudily, ještě pořád jsme byli přitisklí k sobě. Nastalo všeobecné veselí a rádoby vtipné poznámky o nás dvou, kterým v uštěpačnosti vévodil Chris, měl jsem chuť něco říct, ale nechal jsem to být. Zpražil jsem ho tím, že mohl místo Justina v louži spát on. A že je tam příště nechám, jelikož jsem všechny v noci dvakrát posunul, aby byli všichni v suchu. Až pak posměváčkové zmlkli.



Kapitola skvelá

Aj keď Brian a Justin medzi ostatnými, no čudujem sa že sa nikto nezobudil
Dúfam, že to, čo bolo v stane bude mať aj pokračovanie (dúfam, že čím skôr), ale tento raz už budú sami