Nucené práce 12. díl

10. srpna 2012 v 12:20 | Justinka |  NUCENÉ PRÁCE
Za komentáře moc děkuji!
Luc, Domče, Saskyi, Rowene, Evannabarče
Těšíte mě velice!
Dobře, dobře! Takový nátlak na mě! :DDD
Ale je to bez varování! :-P Anebo jo, začnem zlehka.
Varování: 12+




Brian
Nemám tahle malá města rád, doma kolem Liberty Avenue jsem v pohodě, ale tady prostě člověk nikdy neví. Nejsem srab, ale pořád si myslím, že nás lidi nenávidí skrytě nebo transparentně. Život mě tomu bohužel naučil. Nechtěl jsem nás dostat do problémů a taky jsem nemohl ručit za sebe.

Justinovy sladké rty mě přitahovaly jako by tam měl magnet. Proto jsem se raději zvedl a šel se podívat po svých věcech.
Měl jsem tam raději zůstat, jelikož to byla ztráta času. Jak tady ty lidi můžou žít? V obchodě mi hrdě prodavačka předvedla bio koutek čítající jednu polici, ve které měli leda tak pohankové vločky. Fuck!
Koupil jsem si tedy haldu zeleniny a dostatek alkoholu a cigaret, abych s tím zase chvíli přežil.
Večerní lok z Jima Beama mi určitě udělá dobře. Sklenkou se obtěžovat nebudu v mém luxusně zařízeném tee pee. Pch!
A už je tu další problém! Já vím, že se teď snažím nepouštět nadávky přes zuby, když je v dosahu tolik malých něžných oušek, tsss, která to jistě slyší doma každých pět minut, ale tady žádná nebyla a tak jsem si nahlas ulevil. Prodavačka u kasy pohoršeně vzhlédla a zasyčela, ať si kontroluju jazyk.
Usmál jsem se na ní nejlíbeznějším úsměvem, kterého jsem byl schopný a řekl jí o svém problému.
Nemám jak ten nákup přepravit. Nedělají donáškovou službu?
Můj úsměv jí obměkčil, ale když se doslechla, že je to až do tábora hluboko v lese, tak mi jen mlčky podala hnusnou igelitovou tašku a doporučila mi, ať si vezmu raději dvě, aby se mi to cestou neprotrhlo. Myslel jsem, že bych radši zemřel, než chodit s touhle nechutnou šustící věcí, ale přece se nevzdám svého přívalu zeleniny a otupujícího omámení v podobě zlatého moku. Tak jo! Naskládal jsem to dovnitř a vyrazil opět k náměstí. Už se blížil čas odchodu.
Uvědomil jsem si, že Justin má docela pěkný velký batoh a tak jsem se ho ledabyle zeptal, zda mi nepomůže s nákupem. Souhlasil a při přendávání ohnivé vody mu zasvítily oči. Cha, tak na to zapomeň! Nabídl jsem se, že batoh ponesu.
Potupně jsme byli Tygrem donuceni vytáhnout na náměstí svačiny a najíst se. Toho jsem se nehodlal účastnit. Ani dětem to nepřišlo vhod, jelikož byly nacpané sladkostmi, které si tu zakoupily.
Pak už jsme konečně vyrazili k bazénu.
Abychom mohli děti uhlídat, dostal jsem přidělených deset kluků a na těch jsem měl mít neustálý dozor. Naštěstí mezi nimi byl i Justin, jinak nevím, jak bych od jeho zadku v blankytně modrých plavkách odlepil zrak. Nahnal jsem kluky nejdříve do sprchy a sám jsem tam stál neúměrně dlouho. Miluju vodu, miluju horkou vodu a tentokrát jsem jí potřeboval jako sůl. Namydlil jsem se úplně celý a doporučil jsem to i ostatním. Vlezl jsem zpátky pod sprchu a nechal postupně smývat mýdlo. Zavřel jsem oči a měl pocit, že se rozpustím. Náhle jsem vedle sebe zaslechl bolestné vyjeknutí. Rychle jsem oči otevřel a zjistil, že tam stojí nahý Justin. Právě si držel zčervenalou ruku a uraženě říkal:
"Nezbyla na mě volná sprcha, tak jsem se chtěl na kousek přidat k tobě, ale ty to máš hrozně teplé. Nečekal jsem to. Mně to takhle horké nedělá dobře. Zmírnil jsem teplotu a nabídl mu kus sprchy. Ledabyle se zeptal. Chceš umýt záda? Přikývl jsem a rozhlídl se okolo, kluci se ještě myli. Jeho ruce byly jemné, ale uměly přitlačit na těch správných místech. Vrněl bych blahem, kdybych to nebyl já. Takhle jsem se otočil, chtěl sprchu ukončit. Justin ale požadoval, abych mu službu oplatil.
Moje ruce klouzaly po jeho světlé pokožce a já měl co dělat, abych nesklouzl níž, než je vhodné. Justin se najednou prudce otočil a tak mé osahávání jeho zad ukončil. Červeň se mu hrnula do tváří a tiše mi vysvětlil, že to bohužel asi nemůže zvládnout, aniž by to na něm bylo vidět. Usmál jsem se. Studem sklopil oči, ale pak potěšeně vzhlédl a mrkl na mě.
"Myslím, že ty také ne."
Až teď jsem si uvědomil, že i na mně jsou jisté příznaky té mýdlové masáže také trochu vidět.
"Tss"
Hodil jsem na Justina pohrdavý úšklebek, oblékl si plavky a vyzval ostatní k odchodu do bazénu.
Myslel jsem, že by bylo zábavné v naší malé provokativní hře pokračovat pod hladinou bazénu. Měl jsem neodbytnou touhu stisknout Justinovi zadek. Ale já jsem musel hlídat kluky a Justin zatím ve vodě dováděl s malými dětmi. Chtěl jsem se urazit, že mě vyměnil za bandu pištících holčiček, které ho zbožňovaly. Loudily, ať je vyhazuje vysoko nad hladinu a s jekotem se zanořovaly pod hladinu. Nebylo to asi moc bezpečné, ale já jsem nemohl odtrhnout oči od mokrého rozkročeného Justina. Voda ho omývala akorát nad pasem a šplouchala mu na bradavky. Vypadaly tak pevně. Chtěl bych k nim přitisknout ústa a zkusit jejich tvrdost jazykem. Sakra! Tohle nemůžu dělat. Po miliónté jsem přehlédl a spočítal mé kluky a pak se opět vrátil pohledem k Justinovi. Jestli bude v tom vyhazování pokračovat tak se ty holky pozvrací. Zatrhl jsem to! Našpuleně protestovaly, ale Justin byl docela rád. Myslím, že už nemohl. Když jim tahle hra skončila, vymyslely si ty malé trapičky jinou. Pověsily se ze všech stran na Justina, nedá se popřít, že jsem jim v tu chvíli záviděl. Byly blíž chlapcovu tělu, než jsem se zatím dostal já. Justin je začal shazovat, ony se však držely, seč mohly a výskaly. Za co se chytíte na nahém těle? Plavky se pomalu poroučely dolů. Justin začal se smíchem křičet, ať toho nechají. Ale zkuste něco chtít po rozdováděných ženských. Svlíkly by ho za chvilenku. I když jsem na moment zahlídl Justinův běloskvoucí zadek, tak se přece jen ubránil a odešel si lehnout na lehátko, aby si odpočinul.
Koupali jsme se toho dne mockrát a ani má touha po polaskání Justinova zadku při vodních hrátkách nezůstala nenaplněna. Jenže s každým úspěchem toužíte po dalším a dalším, takže už jsem si představoval, jaké by to bylo, kdyby mi v pohybech nebránila vodní masa a těsné plavky…

Když jsme se vrátili do tábora, byla večeře, ještě nějaká hra, pořád něco a tak poté co jsem vylezl z povinné rady vedoucích, o tom co se podnikne druhý den, byla noc. Vzpomněl jsem si na svou touhu po Jimovi a konečně mě trklo, že jsem ještě nevrátil Justinovi batoh. Nejprve jsem se pořádně napil a pak jsem se tiše vykradl ven. Třeba ještě nespí…
Už před stanem jsem slyšel spokojené oddychování, ale nedalo mi to, nenahlídnout dovnitř. Chris i Justin spali. Položil jsem batoh k Justinovým nohám a chtěl odejít. Jenže on se přetočil a já zíral na jeho usmívající se tvář ze spánku. Byl krásný. Nemohl jsem tomu odolat. Sklonil jsem se a políbil ho. Políbil jsem ho přímo na rty. Jako Šípkovou Růženku. Tahle princezna se ale neprobudila. Spal, ale usmíval se snad ještě víc. Alespoň myslím.
Jeho rty byly teplé a měkké. Dokonale tvarované. Zase jsem si představoval víc. Jak by můj jazyk vnikl mezi jeho rty, jak bych ho ochutnal.
Dost! Stala se ze mě lezba? Asi jsem byl dnes příliš na slunci! Stojím tu v cizím stanu, zadržuji dech a líbám ho jak nějaký pitomý princ. Pryč. Musím pryč! Zpět k Jimu Beamovi! Tohle se nemělo stát!
 

10 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 eeS | 10. srpna 2012 v 13:13 | Reagovat

;-)

2 Domča | Web | 10. srpna 2012 v 14:08 | Reagovat

Tak táto kapitola nemá chybu :-D
Bolo to skvelé :-)
A ten bozk :-D škoda, že sa ešte nezblížili viac. Dúfam, že to bude už čoskoro :-D

3 Rowene | 10. srpna 2012 v 14:28 | Reagovat

Tak to bylo pěkné harašení. Skoro lepší než 18+. Bavím se. :-D  :-P

4 pevnarovnatka | 10. srpna 2012 v 14:46 | Reagovat

Ahoj Justinko, tak co dcerka a rovnátka? Jak se daří?

5 katka | 10. srpna 2012 v 16:17 | Reagovat

mám pocit že z Briana bude ještě básník,krásná kapitola :-)

6 Ariwa | Web | 10. srpna 2012 v 21:32 | Reagovat

A pude se chlastáát :D

7 Justinka | Web | 10. srpna 2012 v 23:47 | Reagovat

[2]: Děkuji! Bude to tak "čoskoro" jak vám teď trošku nastavím pár kapitolek dopředu, jelikož už zase musím odjet. Už aby bylo září!:D

[3]: Jsem ráda! Děkuji.:-)

[4]: Ahoj, jsem moc ráda, že ses ozvala. :-) Potěšilo mě to. Musím ti říct, že strach nebyl vůbec oprávněný. Rovnátka jsou bezvadná, tedy oddechla jsem si, že dceři neustále navypadávají jako ty předchozí. Zdá se, že dělají do mají,i když jí stejně vytrhali strašných zubů (6) Doktorka mě ubezpečuje, že to je nutné, tak snad ví, co dělá... Přála bych si, aby byla dcera tak vzorná jako ty na čištění, ale myslela jsem, že to bude horší. Nestěžuju si. Doufám, že ty už máš zoubky jako rovné perličky. ;-)

[5]: Děkuji. na básně snad nedojde.:D

[6]: Jééé! Ty ses vrátila? A s jiným blogem! Doufám, že se zase jen tak neztratíš! Vidíš to mě nenapadlo:DDDD

8 Luczaida | Web | 12. srpna 2012 v 15:53 | Reagovat

achjo, zase jsi někde v luftě :-D Ale kapitola byla dobrá :-D Děkuju za věnování :-) Ovšem mrkám na drát z toho, jak Brian měkne, příroda mu nedělá dobře stejně jako mně :-D A to natahování už je hodně natáhnutý, nemyslíš!? :-D

9 pevnarovnatka | 13. srpna 2012 v 12:57 | Reagovat

[7]: Ahoj, tak to jsem zase moc ráda i já:-) Taky mě trhali zoubky a je to opravdu potřeba, aby se potom zoubky nevrátily do původní stavu. Já už je mám sice rovné, ale pořád rovátka mám:) Tak hodně štěstí :)

10 Kroupenka | 27. srpna 2012 v 1:52 | Reagovat

Njn, bazény umí dělat divy :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


Layout by Luczaida.blog.cz | Nastaven 2. 2. 2015