Nucené práce 1.díl

14. června 2012 v 13:59 | Justinka |  NUCENÉ PRÁCE
Tak jo, uvědomuju si, že jsem nepřidala nic kloudného už věky (jak by ne, když jsem zcela v zajetí Conu, ach) Tohle taky není kloudné, navíc to není dopsané (bože, mám jen tři kapitoly a lezu s tím ven? Vždyť netuším, jak to dopadne! Nejspší se všichni necháme překvapit...:D) Doufám, že se k nějakému happyendu dohrabu :DDD
A dle přání čtenářek a čtenářů to není RPS! Haleluja:D
Začínáme takovým 15+
POV Brian







Brian:

Dneska jsem se potřeboval odreagovat jako sůl. Kruci, proč už není pátek? Chce se mi šukat celou noc. Ale je jen čtvrtek, sice prázdninový, tak je tu spousta studentíčků, ale stejně… ke všemu za mnou samozřejmě v tu nejvíc nevhodnou chvíli přiletí stíhačka Michael, s tím, že je potřeba už jít domů. Jistě, můj nejlepší přítel, dohlíží na všechno. Vlastně dohlíží dost rád!

Copak jsem jejich chůva? Moji přá… no banda s kterou chodím ven je přece parta dospělých lidí, Dokonce jsou někteří starší než já, tak proč? Konečně se přiblíží ta zábavná část večera, nutno říct, že již druhá zábavná část a Michael je tu jako na koni. Posílám ho prostě pryč. Podezřívám ho, že to dělá schválně. Tohle je zase pro něj ta zábavná část, jak se na mě může kouknout. Zajímalo by mě, jestli si představuje, že je mnou nebo by raději byl těmi kluky, co mi kouří. Zavřu oči a soustředím se na to nemehlo v mých kalhotách. Vypadal dobře, ale teď to za moc nestojí. Snažím se vzrušit nasátím vzduchu prosyceného sexem a drobné vzdechy rozkoše kolem mě jsou také nápomocné. Tako jo!
To nebude stačit. Chytil jsem milého hocha za vlasy na šošolce a začal mu pomáhat ke správnému rytmu. Chvíli protestoval, ale pak se jako zázrakem chytil a začalo to být zábavné. Konečně se ve mně začalo vzpínat to správné napětí, které bude uvolněno slastným výstřikem…
Už, už se mi svíralo všechno v těle, horko se začíná rozlívat podbřiškem, konečně to bu…
"Fuck!" Náhle mě do očí praští ostré světlo a následně nadávky, hluk, křik nějakého idiota!
Kurva co se to děje a nemohlo to ještě chvíli počkat? Vyl bych, vzrušení se stáhlo zpět, ale já se o něj nedám připravit. Sevřu bolestivě klukovu hlavu a nehodlám ho pustit. Trochu brzdí, ale vidí, že se z toho nedostane, tak maká. Registruju slova jako všichni: "ven a opusťte prostor". To mě teda ani nenapadne! Ne dokud nebudu spokojenej!
Přede mnou už stojí policajt, má uniformu, obušek, ve vlasech zrcadlovky, vzrušení se vrací rychlostí blesku. Jsem tak trochu exhibicionista. Zavrčím na něj, jestli by mohl… chvíli počkat.
Zkřivím obličej náhlou vlnou orgasmu a přímo za dozoru jeho zraku se udělám!
Je mi to fuk! Je to tak příjemný. Sakra vždyť je to chlap, tak snad ví, jak to je dobrý a jak těžce se toho člověk v okamžiku může zříct. A taky proč by to dělal? Nemůže! Alespoň já ne!
Děkuju mu, šaškuju z radosti, z adrenalinu, který mi z toho na chviličku vyletěl.
"Děkuju strážníku, oceňuji to, snad vám to někdy oplatím…"
Hmm, to jsem patrně neměl. Asi jsem to přehnal. I když se tvářil, že přivře oko a je to v pohodě, teď se zatváří nasraně. Možná závidí? Nejspíš…
Co je mi sakra do toho, že nějaké pitomec se neumí držet pravidel a bere drogy od každýho? Poldové se asi naštvali a rozhodli se pro pořádnou šťáru, aby nám to doupě vyčistili a nám se tak mohlo dál líp šukat. Nebo jinak fakt nevím, proč tahle šaráda s vyklizením všech prostor…
Kluci stáli už venku, když čekali, až já dokončím svou potěchu a tak jsou z toho venku.
Jenže mě ten vtípek stál předvedení na stanici. Vidím, jak Michael vyšiluje, Emmet se poťouchle usmívá a Ted jako vždy s předstíraným klidem na mě zírají, když jdu kolem v policejním doprovodu.
"Ted vás jistě sveze, chlapci. Já mám bohužel nějakou neodkladnou záležitost." Stačím křiknout, než mě policista vstrčí do auta. Můžu se vztekat, jak chci, není mi to nic platné…
Tedy jen v duchu! Zvolil jsem mou oblíbenou taktiku povýšeneckého nadhledu. Mám se snad starat, že ten kretén neví jaký to je, když mu někdo kouří? Je to jen přestupek, neuposlechnutí uniformovaného policisty? Snažím se odhadnout, co mě čeká.
Jelikož to byla naplánovaná akce, jsou na to už připraveni a ve svorné symbióze se soudkyní vydávají pokuty a pozvánky k soudnímu přelíčení…
Naštěstí můj naštvaný průvodce je odvolán a jsem předán do dalších rukou zákona. Haleluja!
Vypadá to, že štěstí stojí alespoň na chvilku při mně. Tohohle poldu znám! Ano, důvěrně.
Pamatuju si, jak kvičel nadšením jako prase, když jsem ho šukal. Vypadá to, že i on si na to dobře pamatuje, na jeho lících vyskočí ruměnec. Takový mladíček to je…
Jde tak blízko u mě, až se nám boky dotýkají.
Možná lituje, že jsem neprovedl něco závažnějšího a on mě nemůže vést s rukama za zády někam, kde by mi nařídil tělesnou prohlídku. Za chvíli se ukáže, že to by byla ta lepší varianta!
Z místnosti naproti nám vyjde pravá nefalšovaná transka, fňukajíc nad nespravedlností života. Vlastně to byl ten nejšílenější brek, který jsem kdy slyšel. Zřejmě nikdy neslyšela od důstojnosti.
Jsem na řadě. Hrdě vstoupím se svým průvodcem po boku do místnosti se starým ošklivě otřískaným stolem, za kterým sedí jakási ženština. Ani ona nevypadá v dobrém rozmaru. Dlouhá fronta buzíků, nad kterými měla rozhodnout, ji nepřišla zřejmě jako lákavá činnost pro dnešní večer.
Nebo jí tak znechutil ten lidský exemplář přede mnou? Na mě se totiž podívala se zájmem. Byl jsem si vědom, své víc než slušnost povoluje, rozhalené košile s krátkým rukávem a kalhot, které padnou naprosto dokonale a obejmou moje boky jako by to byla druhá kůže. Moje spása, tedy můj doprovod začíná číst, co jsem provedl. Nemohl jsem se nepousmát, protože i to málo co jsem provedl, on ještě zlehčil. Jenže tahle ženská, patrně soudkyně, tu nechce sedět nadarmo a tak se v tom šťourá.
Nechá si popisovat, co se přesně stalo a to ji mile rád vyhovím…
"Byl jsem právě těsně před blahodárným orgasmem, když se rozsvítilo světlo a měl jsem okamžitě odejít. Vážená soudkyně, opravdu to nebylo možné, ač jsem se snažil ze všech sil."
Ušklíbla se, že si je tím jistá.
Já si byl zase jistý tím, že se jí líbím a nějak jsem pozapomněl na zatrpklou povahu těchto starých pannen, pro které je sex jen imaginární představa večer při masturbaci. A tak než jsem se nadál, dotázala se na můj příjem, když zjistila, že je dostatečně vysoký, což by normální člověk poznal z mých svršků, zablýsklo se jí v očích a povídá:
"Nezdá se mi, pane Kinney, že jste udělal něco obzvlášť hrozného, ale stejně cítím, že by vaše občanské povědomí potřebovalo posílit trochou morálky! Vidím to na nějaké prospěšné práce!"
No to snad nemůže myslet vážně?
"A už mám skvělý nápad, co s vámi. Vy byste potřeboval na chvíli vypadnout z tohohle zkaženého konzumního a nereálného světa zadních místností, abyste se zase nadechl čerstvého vzduchu."
Netušil jsem kam míří, ale nelíbilo se mi to!
"Naše odborová organizace, ve které jsem členem, pořádá prázdninový kemp pro děti, odjezd je v neděli, návrat za čtrnáct dní. Na poslední chvíli nám vypadl jeden vedoucí. Jelikož věřím, že jste slušný člověk, raději vás pošlu tam, než do vězení. Tam byste se mohl ještě zkazit!
Dávám vám velkou šanci nemít tento incident v trestním rejstříku," tázavě se na mě podívala z pod tlustých obrouček brýlí. Nebyl jsem mocen slova. Kurva! To se dočista pomátla? Co tam jako mám dělat? To bych šel radši do lochu a vojel tam pár vězňů, než tohle!!! Fuck! Fuck! Fuck!
"Myslím, že se mýlíte, nejsem vůbec vhodný na práci s dětmi." Vše se ve mně sevřelo, řval bych. Snažil jsem se jí to vymluvit. Ale ona nahlédla do svého notebooku a vítězoslavně se usmála.
"Ale pane Kinney, tady čtu, že jste již otec!"
Rychle jsem vykoktal, že o dítě se starají jeho matky a nemám s ním nic společného. Přísně se na mě koukala a řekla: "To je právě ta chyba. Dítě potřebuje otce a vy potřebujete jistě nějaký trénink, když s ním nejste denně. Chlapec vyroste jako voda a vy budete vděčný za tuhle exkurzi do dětského světa!" rázně debatu uzavřela.
Všechny potřebné informace vám zašle tady strážník a já vás varuju, jestli nebudete v neděli v 10.00 u autobusu! Osobně se na vás budu informovat a zkuste udělat jedinou botu a letíte do lochu na hodně dlouho. Ty děti jsou naprostí miláčkové! Pamatujte si to!
Strážník mě celého v šoku, jak k tomuhle mohlo dojít, vytáhl na chodbu a začal se chechtat.
"Ty máš štěstí, kámo. Místo soudu prázdniny. Já jí žeru tu babu." Měl jsem pocit, že já jí nejspíš sežeru zaživa.
 

10 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 marci56 | E-mail | 14. června 2012 v 17:48 | Reagovat

Pěkné a nevím jestli je to chybička,  nebo už se pomalu připravuješ z toho všeho na změnu pohlaví protože už úvod píšeš jako muž. už se těším na další díl pa Marci

2 marci56 | E-mail | 14. června 2012 v 17:50 | Reagovat

je to samé už.Příště se polepším marci :-

3 Rowene | 14. června 2012 v 22:32 | Reagovat

Kouzelné, Brian vedoucí na táboře. To nemá chybu. Doufám, že nejšikovnější praktikant bude Justin.:-)Jeden z mých nejoblíbenějších dílů seriálu je, jak jsou Michael s Emmetem na tom vílím táboře. :-D

4 Luczaida | Web | 14. června 2012 v 22:41 | Reagovat

Jééé, je to přesně tak, jak jsem si to představovala :-D povedlo se ti to udělat docela vtipný, mně se to tak teda jevilo, a opovaž se sem hodit ty tři díly a dál to brzdit. Kašli už na Con, to sem doházíš potom, já chci vědět víc o tomhle!!! :-D

5 Justinka | Web | 15. června 2012 v 8:05 | Reagovat

[1]: Děkuji za upozornění...
To byl jen náhlý zkrat, kdybych přemýšlela hodím to sem, až budu mít alespoň půlku:D
Neměla jsem už čas, tak jsem tam nafrkala rychle chyby:-)
Za transku, už jsem byla označena:DDD, ale ne, nechystám se:-) Tudíž jsem to opravila.

[3]: Uvidíme, uvidíme! Jsem ráda, že nás téma neodradilo:-)
Ještě musím varovat, že se snažím za každou větou nenapsat nadávku, ale umíte si představit Briana v téhle situaci? :DDD

[4]: Děkuji, doufala jsem, že trochu culení by to mohlo vyvolat, přece jen jsme ženské škodolibé a když nejde o život, tak jde o... znáš to ne? :D
Zapomeň! Con je moje láska! Navíc, kdy máš v Praze Roberta? :D Ale budu se snažit...Promise! Kurnik já věděla, že jsem něco zapomněla! Jsem už fakt šílená, mělo to být přece věnované tobě!!! Napravím to v dalším dílu...

6 Domča | Web | 22. června 2012 v 12:56 | Reagovat

začína to skvele :D
som veľmi zvadavá ako sa Brian popasuje s úlohou vedúceho v detskom tábore :-D

7 Karin | 1. listopadu 2016 v 13:04 | Reagovat

Ta představa Briana jako vedoucího je lákavá. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


Layout by Luczaida.blog.cz | Nastaven 2. 2. 2015