Volný den

27. května 2012 v 22:21 | Justinka |  Povídky - RPS

vyolawho: sakra ... moje nejlepší kamarádka (což je pro správce Lufthansa) se setkal Randy Harrison Dneska ráno na svém letu z New Yorku do Frankfurtu nad Mohanem Německo. Jsem sooooo žárlivý ...


Randy už je v Evropě!!! Dnes se fotil s tímto stewardem z Lufthansy, letěl do Frankfurtu nad Mohanem! Pokud vám přijde něco jinak, tak je ostříhaný:DDD Vyfešákoval se na výlet po Evropě, aby se nám na CONu v Kolíně nad Rýnem líbil. Je sympatické, že jede dříve, aby se po Evropě podíval:-) Trochu mi tím naboural plány na mini povídečku:D, ale neodradilo mě to. K Randyho škodě:D
Takže k povídce mě přímo dostrkala poslední Randyho fotka s šálem kolem hlavy!
Podotýkám, že neznám Randyho Harrisona ani Briana Belukhu a toto je jen smyšlený příběh, z kterého nemám žádný zisk, snad jen potěšení. Své a snad i vaše. Snad si povídku užijete:-) A nezapomeňte kliknout na odkaz na hudbu!

RPS: Randy Harrison/ Brian Belukha
Varování: 18+






Volný den… Hmm, včera to vypadalo tak slibně a dneska? Chtěli jsme jít s Brianem někam ven, jako opravdu ven, ne jen jíst ven, ale vážně do přírody, uch nebo alespoň do Central parku. Vzít si kolo nebo kolečkové brusle a těšit se z toho, že jeden druhého můžeme při jízdě přidržovat nebo hecovat. Jenže venku se zatáhlo, těžké mraky táhnou nebezpečně blízko a vítr roztančil po ulicích odpadky. Není to však jen nějaký Save the last dance, ale spíš čardáš. Zatahuji závěsy. Nechci, aby mi pohled z okna připomínal, že jsme museli měnit plány… Vzápětí se vichr opře do oken a uslyším první dešťové kapky. Skvělý!
"Tak co budeme dělat?" trochu uraženě se zeptám Briana, ale nemyslím to nijak vážně. A on to ví.
"Když už musíme být doma, měli bychom si to tu trochu zpříjemnit,"pronesu a Brian dostane zcela jiný výraz, než jsem čekal, stoprocentně nemyslí na zpříjemnění okolí, ale na zpříjemnění pro sebe.
"Myslím tím malý úklid!" vezmu mu vítr z plachet.
Rozhlédnu se po našem jediném společném pokoji a konstatuji, že by snesl menší úklid. Že mám tvůrčí nepořádek ve svém pokoji se toleruje, ale tady bych měl udržovat dojem čistotného chlapíka.
A Brian taky. Přece jen občas přijdou nějaké návštěvy…
Jenže s úklidem je velká potíž. Když už s ním opravdu začnete, nevíte kde a kdy skončit. Nejprve srovnám věci na stole, je tam toho příliš mnoho. Odnesu nějaké to použité nádobí a vrátím se k přeplněné židli plné našich svršků.
A tak od posbíraných pár kousků ošacení se přesunujeme s Brianem k vytřídění našeho šatníku.
Sice si na módu nijak zvlášť nepotrpíme, přesto se zdá, že máme víc věcí, než náš byt snese a než unosíme. Nepotřebné nebo staré kousky musí pryč! Vzájemně si sloužíme jako poradní sbor.
To Briana trochu usmířilo, jelikož obdivovat moje křivky, ať už je to v čemkoliv ho velmi baví.
Ale když vytáhnu moje prastaré modré tričko, které už je notně vytahané, Brian zavrtí hlavou.
A jeho oči se stočí k velikému pytli na vyhozené šatstvo. Přemýšlím, jestli to myslí vážně? Tohle je přece moje bývalé nejvíc sexy tričko, miluju ho! Přitisknu si ho k hrudi a Brian vidí, že váhám. Stojím tam se překříženými pažemi přes hrudník a toulám se v myšlenkách. Brian se začíná smát. Nejspíš vypadám jako rozmazlené děcko, kterému chtějí sebrat hračku nebo, a to je horší, jako nějaká hloupá holka. Než se stihnu pohnout, Brian se ke mně přitočí a na hlavu mi váže šál. Směje se, že jedině s tímto doplňkem bude mé triko nositelné. Jako vhodný oděv pro piráty. Vypláznu na něj jazyk a zatvářím se co nejvíc krutě jako udatný a zlý pirát. Brian se může uchechtat. Uraženě odkládám své tričko do pytle.
"Co kdybych si ho nechal třeba jen do postele?" ptám se a snažím se zamaskovat jistou naději v hlase. V tu chvíli uhodí veliký hrom někde docela blízko. Mám co dělat, abych sebou leknutím netrhnul. Brian se začne smát na celé kolo.
"Tady máš odpověď, i matka příroda si myslí, že ne, protože je to zcela proti jejím základním pravidlům." Přistoupí ke mně a obejme mě. Dá mi lehký polibek, ale pak jeho ruce sjedou na břicho k okraji mého trička. Rychle se propracují pod něj a už mě zkušeně hladí. Čechrají mi chloupky na hrudi a drnkají o bradavky. Teprve pak Brian pokračuje v konverzaci.
"Protože by byl holý nesmysl na tohle dokonalé tělo strkat v noci nějaké hloupé triko. Chci cítit tvou teplou kůži na své. Miluju, když mě hřeješ ty!"
Zapomínám na tričko a oddávám se jeho hlazení. Jenže pak ruce opět vytáhne ven a libé pocity zmizí. Tedy jen v realitě, jeho teplé dlaně si umím vybavit kdekoliv a kdykoliv. Tentokrát to mrzí mne, že mě Brian opět žene do práce. Nemá tyhle jarní úklidy rád a tak to chce mít za sebou. Konečně je vše přetříděné, dokonce jsem si přitom zvládl i zabalit a já s potutelným výrazem nabízím, že bychom mohli přetřídit ještě moji pracovnu. Brian raději bere do zaječích a prchá do kuchyně. Směju se. Moji pracovnu si nechám na jindy.
Není to tak, že bych se tam přímo zavíral a utíkal od něj, jen potřebuji místo na své podklady ke hře, kterou studuji, na to abych si zkusil svůj nápad zrealizovat. Většinou tam Brian za mnou nechodí, i když já nechávám dveře otevřené. On mě nechce rušit a já tam nechci být odříznutý od něj.
Usměju se nad vzpomínkou. Nedávno jsem si chystal vystoupení do Joe´s pubu a napadlo mě, že zkusím stát na hlavě. Zdálo se mi to jako dobrý nápad. Až když jsem s velikým rachotem sklátil své nohy do přeplněné knihovny a půlka knih vypadla, jsem si uvědomil, že to tak skvělý nápad nebyl. Brian přiběhl celý vyděšený, co se mi stalo, ale když mě uviděl se tam válet mezi knihama a když jsem mu řekl, jak jsem se tam dostal, tak se smál na celé kolo. Pomohl mi knihy dostat zpět. A pak dostat zpět na podlahu i mě. Milovali jsme se…

Brian přichází z kuchyně a nese mi sklenku červeného vína a na talířku sýr. Úklidu už bylo nejspíš dost. Zřejmě ani jemu se nechce nikam ven. Tu svou sklenku položí na skříňku s hifi soupravou a hledá vhodnou hudbu. Napiju se vína a začnu tancovat dřív, než on cokoliv pustí. Mám na to chuť. Sleduje mě a pak neomylně sáhne pro hudbu, která sedne do rytmu mého tance. Usmějeme se na sebe a tančíme. Hudba je rytmická a my se smějeme a někdy se také srazíme při našich tanečních kreacích, přece jen obývací pokoj není tak velký.
Najednou mě Brian chytne a donutí mě posadit se. Prý si nutně potřebuje udělat fotku se svým pirátem. Nerozumím, ale pak si vzpomenu na šátek na hlavě. Vlastně je mi vhod, nelezou mi pořád vlasy do očí. Kdyby to bylo jen na mě, jsem pořád na ježka, ale jen těžko bych dostával jiné role než uprchlých vězňů a tak se svými vlasy vedu marný boj. Navíc Brian mé vlasy miluje, Rád se jich dotýká a hladí je a prohrabuje se jimi před usnutím. Nemohu mu to udělat. Dobře vím, že kvůli vlasům by mi hrozně rád říkal něco jako Sunshine, ale to je u nás doma tak trochu tabu. Tak raději neříká nic, ale já vím jak je má rád. Přiběhne s mobilem a vyfotí si mě. Většinou to nemám rád, ale dnes mi nic nevadí. Je mi dobře. Vrátíme se k tanci a vínu. Přijde pomalejší část hudby, dokonce myslím, že se ta píseň jmenuje Fotografia, což mě rozesmívá, jak je Brian synchronní. Pak se oba touláme v myšlenkách. Vlníme se tam, lehce se dotýkáme a je to perfektní. Dešťové kapky už na okno bubnují méně vytrvale. Řekl bych do rytmu. Pijeme pomalu víno a tiše si povídáme…
Položím si mu hlavu na rameno a chci takhle už zůstat. Přitisknutý k tomu teplému tělu, přitisknutý k mé lásce… Věž pouští další píseň a celé nás obtáčí, jako když se zamotáte do teplé deky a jste rádi, jak pevně vás drží u sebe.
Brianovy ruce mi lehce přejíždí po zádech a bocích a i já se přistihnu, že ho hladím nevědomky o trochu níž, než bych ho měl při tanci držet. Políbím ho a on mi polibek vrátí. Zašeptám mu do rtů: "Miluju volný dny s tebou…" Přitiskne mě pevněji a já cítím, jak pokyvuje hlavou. Naše strniště se na přitisknutých tvářích dřou i sebe. Projede mnou jiskra vzrušení. Vybavím si totiž… Hm, to je jedno. Chci být Brianovi ještě blíž. Najednou mi vadí naše zbytečné obleky, i když jsem si, když začala bouřka milerád oblékl mikinu. Teď mi ale přímo bytostně překáží. Brianovi nejspíš také, jelikož už sjíždí zipem dolů a stahuje jí ze mě. Můj vytahaný nátělník víc odhaluje než halí. Brian mě šimrá na hrudi. Oba se svlékáme a dál tančíme polonazí. Je to příjemné moci se dotýkat té teplého kůže. Probírám se mu chloupky na prsou a pomalu přejíždím přes bradavky. Nedráždím je nijak moc, jen prostě hladím hrudník, kam jen dosáhnu. Přesto cítím, že se Brianův rytmus dechu změnil. Miluju, jak moc na mě reaguje. Opět ho líbám a tentokrát se nemůžeme od jemných pomalých polibků odtrhnout. Oba cítíme, že na nás polibky mají blahodárný účinek. Ten se dá pozorovat na našich vyboulených domácích kalhotách. Raději se ještě napijeme vína. Jenže rty svlažené rudým mokem volají opět po dotycích. Cítím, jak mi Brian předává do mých pootevřených rtů zbytek svého vína, zasmál bych se, ale to by v této chvíli nemuselo dopadnout dobře. Mám náš koberec docela rád. Stačí, jakou paseku na něj dokáže nadělat kočka, já své touhy dokážu ovládnout. Tedy jen některé.
To, že Briana chci, se zastavit nedá. A proč by mělo? Máme přece den jen pro sebe a k tomu milování patří. Táhnu ho k zemi. Sedáme si tak, že máme nohy jeden přes druhého. Sedíme těsně proti sobě a naše tváře jsou spojeny opět polibkem. Hladíme se a šeptáme si. Říkám mu, po čem toužím a opět si uvědomím, že nejen naše tváře jsou u sebe, ale i naše rozkroky. Oba si poposedneme ještě blíž a houpáme se do rytmu. Není tohle ten nejlepší tanec? Je tohle ještě tanec? Je mi to jedno, hlavně když to tření nezmizí. Brian mi rozvazuje šňůrku na kalhotách a k tření přidává své dlaně. Tak jo, tohle by nemělo dlouhého trvání. Odtahuji se od něj, i když to bylo tak neskutečně příjemné a žádám ho, aby si sedl na gauč s široce rozkročenýma nohama. Udělá to okamžitě. Asi i on se nemůže dočkat. Jenže já mám náladu to protahovat, užít si to. Rychlovky můžeme mít kdykoliv. Beru jeho ruce a zastrčím mu je pod jeho vlastní stehna. Sedí si teď na nich a je mu jasné, že se nemá vměšovat do mé hry s ním.
A tak po něm mé rty dělají mokré cestičky a chtějí navštívit každý kousek jeho těla. Hladím ho a lízám, sem tam skousnu jeho kůži mezi zuby, ale jen jemně. Saju mu bradavky a klečím na kolenou v uctivém předklonu před jeho penisem. Konečně se mu začnu věnovat, když už Brian sténá frustrací, že se mu vždy šikovně vyhnu. Věděl jsem, že ještě chvíli a prosil by, ale tuto možnost si chci ještě schovat na později.
Pomalu mu přes penis přejíždím jazykem a dávám si pozor, abych nezrychloval. Lížu ho nahoře jako zmrzlinu přes slzící špičku a pak ji obkroužím. Užívám si to a zdržuji jak jen to jde, i když můj penis se mi z toho mezi nohama pěkně škube. Zdá se, že se nemohu dostat dál. Ale pak k jeho překvapení pojmu celý jeho úd do úst na jeden zátah. Pěkně až na doraz. Bohužel jen jedenkrát. Pak ho znovu vytáhnu na chladný vzduch a začnu se jazykem zajímat o jeho varlata. Když už myslím, že začne zoufalstvím brečet nebo varovně vrčet jako pes, jedu pomalým okusováním a olizováním pomalu po straně nahoru opět ke špičce jeho penisu a pak stejně hlubokým zásunem ho přijímám dovnitř úst. Teď už ho tak moc trápit nechci. Dělám tu nejlepší práci a on spokojeně přede. Tedy sténá. Chytnu ho pod koleny a táhnu ho z gauče jen tak, aby jeho zadek visel ve vzduchu. Asi to nebude moc pohodlné, ale on neprotestuje, protože moje ruce se rozběhnou po jeho půlkách. Masíruju ho a zároveň je roztahuji a stahuji. Do toho ho nepřestávám laskat. Nasliněným prstem kroužím kolem jeho dírky a on sám si teď roztahuje půlky. Chci ho.
Pomůžu mu a stáhnu ho úplně na zem. Otočí se. Opře se o sedák gauče lokty a na mě vyšpulí zadek. Tak to by nikdo nevydržel. Moje rty zaútočí na jeho růžovou dírku a nemilosrdně jí smáčí a jazyk se snaží prodrat dovnitř. Brian prudce vydechne, když se mi to po důkladném dráždění podaří. K jazyku se přidávají prsty, protože i mě samotnému se to čekání zdá nesnesitelné. Musím ho roztáhnout rychle. Ale ne tak rychle, aby ho to bolelo. Konečně se zdá, že je vše v pořádku. Brian na mě otočí hlavu, v jeho touhou zamžených očích vidím jasný pokyn "vem si mě."
Musím jen pár kroků do zásuvky pro gel, ale jsem hned zpět a celý připravený, jen se na něj vrhnout. Zkrotím své nadšení a jemným přejížděním mu oznámím, že chci vstoupit. Pak zatlačím a stáhnu se. To opakuji několikrát a nakonec přidám ještě trochu víc síly a brána se mi sama otevře. Čekám. Teprve, když Brian pokýve hlavou se pouštím dál. Vím, že musí překonat pálení a nepříjemný pocit a tak nespěchám. Když mi ale sám vyjde vstříc a pobízí mě k pohybu a rychlejšímu tempu, vím, že už nemám nač čekat.
Roztančil jsem se v rychlém tempu a Brian pode mnou potěšeně zavzlykal. Brzy jsem zakláněl hlavu rozkoší, ale co mi trochu kazilo dojem z tohoto dokonalého spojení byl velmi nesympaticky koberec, který mě pekelně dřel. Vypaloval mi do kolen žhavé díry. Jen chvíli předtím, než bychom to ukončili, tím jsem si jistý, jsem to vzdal a vyřkl stop. Nemohl jsem to už vydržet. Zatáhl jsem Brianovi za rameno a pak má ruka klouzavě přejela přes pocená záda. Vydechl jsem: "Mám děsně odřená kolena, musíme jít jinam. Pak mě něco napadlo. Ďábelský plán. Z výšky jsem dosedl na gauč před Briana a s úšklebkem řekl: "Střídání. Teď můžeš rozmazlovat ty mě." Vytřeštil na mě oči, protože ještě před chvilinkou jel ke kýženému vyvrcholení a já tu teď po něm chci, abychom se vrátili k mazlení. I on se ušklíbl a neochotně se zvedl z podlahy. Dal svá kolena vedle mých stehen. Skoro to vypadalo, že mi narve svůj penis do krku, ale on se ještě posunul a pak rychlým tahem na mě nasedl.
Zachechtal jsem se. Pak mě ale strhl ten dokonalý pohled na něj. Vzpínal se na mě a snažil se dohnat čas, který jsme promarnili přesunem. Chytil jsem ho za boky a snažil se usměrnit jeho rychlé přirážení. Pohlédl mi do očí a zastavil se. Vytáhl jsem se k němu a políbil ho. Líbali jsme se a pomaličku se začali v souhře pohybovat. Bylo to úžasné. Cítil jsem jeho horký, mokrý penis klouzat na mém břiše. Tiskl se na mě a teď už jsme sténali oba dva. Vyráželi jsme vzduch z plic, jak jsme na sebe naráželi.
Teď už se mi svíraly všechny svaly a moc jsem chtěl pocítit uvolnění. Brian na tom byl stejně. Chtěl si pomoci, ale já ho zastavil a ujal jsem se toho. Miluju cítit, jak ztvrdne na kámen a jeho horká láva vytryskne na mou ruku. Sevřel mě do kleští a pak mě začal smáčet. To jsem nemohl vydržet. Vyrážel slastné vzdechy a já se k němu rychle přidal. Na chvíli jsem nevěděl o světě a propadl se do víru orgasmu.
Brian začínal být těžký, ale já chtěl, aby ještě chvíli zůstal. Byl jsem v něm tak rád a on dával najevo, jak se mu to líbí. Políbil mě jako by říkal díky a já mu polibek vrátil, protože přece nebylo zač.
Pak ale přece jen musel slézt…
Nechtělo se mi ale ještě končit. Brian si sedl vedle mě a jednu nohu opřel o hranu gauče. Přitulil jsem se k němu a má ruka jen tak líně sjela mezi jeho půlky. Právě teď čerstvě opuštěná mokrá a roztažená dírka se stala mým cílem. Řinulo se z něj to, co jsem mu v poctivém souboji vášní zanechal. Dvěma prsty jsem přejížděl ze shora dolů a pak je do toho teplého mokra vtiskl. Brian trochu vyjekl. Nečekal to. Nemohl jsem si pomoct, musel jsem s prsty pohybovat sem tam a sem tam drnkout o prostatu. Brian už byl opět v plné pohotovosti. Usmál jsem se.
A nabral na rychlosti. Měl hlavu zabořenou do mého krku. Cítil jsem jeho otevřená ústa v němém výkřiku, když jsem dráždil jeho citlivá místečka. Bylo toho na něj příliš. Olízl jsem si ruku a rychle ho dovedl k dalšímu vyvrcholení. Kousl mě do ramena tak, že tam budu mít pěknou modřinu, ale byl tak rozkošný, jak vedle mě sténal, jak se poddával mým prstům a později jak se na ně toužil co nejvíc narazit, že mi to bylo úplně jedno. Naopak. Byl jsem na sebe hrdý, že mu můžu způsobit takovou radost. Třásl se v mém náručí a vlny rozkoše jím projížděly. Byl v tu chvíli tak krásný.

Když jsme vyčerpaně seděli na gauči, zeptal jsem se:" Chceš jít někam ven?"
Zasmál se.
"Ne, právě teď ne. Nejblíž kam dojdu je patrně sprcha."
"Dobře, přidám se. Mohli bychom si jídlo nechat donést."
"Hmm," vláčně přisvědčil a začal se loudat do sprchy. Zvedl jsem telefon a objednal jídlo a pak se vydal za ním. Hlavou mi bleskne nápad. Možná, že ta myšlenka na zkrácení vlasů není zas tak špatný nápad. A Brian se může zase nějaký čas těšit z mých dlouhých vlasů na té dnešní fotce, já se na cestu ostříhám! Myslím, že takový volný den bychom měli dělat častěji. Úklid je přece potřeba, i když tohle bylo takové rozloučení před cestou do Evropy…
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Saji | Web | 27. května 2012 v 22:44 | Reagovat

Oh .. fotečka i povídka úplně ůžasná , mám velkou radost že jsem viděla nějakou novou fotku Randyho. Vypadá tam ůžasně :-D  :-P

2 Luczaida | Web | 27. května 2012 v 23:07 | Reagovat

No teda, to se ti zas něco povedlo! :-D Jsem skoro nedýchala :-D A mně se do toho psaní prostě nechce! :-P Ale ty to určitě vydržíš :-D

[1]: Když je na začátku slova dlouhý u, tak se píše s čárkou, pro příště ;-)

3 Saji | Web | 27. května 2012 v 23:51 | Reagovat

[2]: JJ díky až teď jsem si toho všimla. :D

4 Rowene | 28. května 2012 v 18:51 | Reagovat

Když si představím, že Brian je Brian nebo alespoň Gale, tak jsem u vytržení. :-D  :-D  :-D

5 Anne | 19. července 2012 v 18:38 | Reagovat

Nevím jaký spolu měli vztah, ale takhle jsou krásní a zamilovaní <3 Ta první část je nádherná, na tu druhou už jsem toho asi příliš přečetla...
Randy nechceš přijít, potřebuju uklidit (můžeme třídit i šatník) :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


Layout by Luczaida.blog.cz | Nastaven 2. 2. 2015