close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

TEST 4.část

5. března 2012 v 19:45 | Justinka |  TEST

RPS: 18+
Pár: Gale Harold/Randy Harrison
I když tentokrát se Randy moc vyskytovat nebude a nejspíš budete tímto směrem trochu otrávené/ni. Ale život je boj...
Nemám z tohoto žádný zisk a postavy patří CowLip, soukromé osoby předpokládám, že patří samy sobě.:D
Já je osobně neznám a nepíšu to pro pomluvu, ale pro potěšení z psaní a pro potěšení fanynek... :-)
Děkuji za pomoc s obrázkem pro tuto povídku nerrtimu!


Jenže moje rozhodnutí, jak je vše jednoduché a mohou mě přitahovat dívky i kluci, se vypařovalo jako sníh na slunci. Předtím to bylo tak jednoduché, byl jsem omámený, nadšený, sebevědomý… A teď ze mě kapaly kapičky pochybností. Nic nebylo tak, jak se zdálo toho rána, kdy jsem se probudil vedle Randyho.
I když jsem si tisíckrát říkal, že tomu, co do mě celé dětství hustili rodiče nevěřím, tedy rozhodně ne všemu, najednou to tu bylo, vracely se mi útržky kázání, pochybných myšlenek, které šmahem zavrhovaly homosexualitu, výchova, zážitky z kláštera… Věděl jsem, že já takový nejsem, nechci být, nemůžu být, přesto jsem na to myslel. Možná mě to ovlivnilo víc, než jsem si schopen přiznat.
Plácal jsem se od jednoho názoru k druhému a nevyznal se sám v sobě. Náš test mi moc s ujasněním hodnot nepomohl. Spíš naopak. Teď jsem věděl najisto, že tohle je sakra příjemné. Že tohle bych mohl být já, můj život. A nebo ne?

Ani jsem nevěděl, jak a byl tu konec první série seriálu. Natáčení bylo hodně náročné. Musel jsem se učit taneční kroky, které mi nešly tak snadno jako Randymu. I téma bylo vyčerpávající, dávalo mi zabrat představit si, jaké by to bylo, kdyby se toto Randymu vážně stalo, basebalová pálka… jako že klidně mohlo, homofobie je hnus… Bylo mi z toho zle.
Musel jsem být v hodně scénách i sám a tak jsem točil pozdě do noci a pak už jen vyčerpaně spal a spal… A pak bylo najednou vše skončeno a já mohl jet domů. Domů! Na to jsem přece celou dobu čekal. Těšil se. A teď najednou je to divné… Ne, není! Čeká na mě přece přítelkyně. Vzmuž se brachu!
Rozloučil jsem se se všemi, snad nejvíc jsem odbyl právě Randyho, nevím proč. Aby si ostatní nemysleli, aby on sám si nic nemyslel? Hal se mě vyptával, jak se těším. Co jsem měl říct? Sekl jsem po něm "vtipnou" odpověď: "Doteď šukal Brian, teď jsem na řadě já." Okamžitě jsem věděl, že je to špatně. Všichni se smáli, ale já viděl ten bolestný úšklebek Randyho, který ale rychle zmizel. Raději jsem vypadl pryč.
Sedím v taxíku na letiště a je mi divně. Už teď mi to všechno chybí a zároveň dělám přece správnou a příjemnou věc. Jedu za svou přítelkyní, která se mě nemůže dočkat… a já? Já taky! Sakra opravdu se musím přesvědčovat? Ne, to opravdu nemusím. Zapomněl jste pane Gale Harolde, že jste hetero? Že vás právě teď čeká sladká kočička? Její láska, sladká slůvka a něžný pohled, její jemná kůže, její měkké chloupky, její oblé boky a prsa… Bude to fajn!

Skočila mi do náruče a líbali jsme se jako o život přímo v letištní hale. Hlavou mi blesklo, že tohle by měli vidět všichni ti pochybovači o mé orientaci nebo ještě líp, ty bláznivé fanynky, které sní o našem reálném vztahu s Randym. Ale k mé lítosti a úlevě zároveň se žádný paparazzi nenašel.
Vezla si mě pyšně domů a brebentila… jak to bude fajn a co podnikneme a… bylo to takové zvláštní, takovou dobu nebyla v mém životě každý den. Nevěděl jsem, co dělá, i když jsme si samozřejmě volali, tak mi ale neříkala takové ty drobné denní příhody, na které si vzpomenete si u večeře. Najednou jsem si uvědomil, že je ticho. Trapné ticho. Jen jsem jí pohladil po stehně a doufal, že to chce jen nějaký čas na to, abychom tu bariéru prolomili. A na to se vhodný zdál třeba sex.
Řekla, že skočí do sprchy, i já bych se rád po cestě opláchnul. Ona zamířila do koupelny a já k ledničce, napít se. Stál jsem tam a pozoroval svůj byt, ve kterém jsem se cítil jako na návštěvě. Nové závěsy, trochu přestěhovaný nábytek, jinak upravený stůl. Rozhlížel jsem se a pokoušel to vstřebat. Pak jsem ale design bytu hodil za hlavu a zamířil také do koupelny. Ona stála za neprůhledným sklem sprchového koutu a patrně se mydlila. Ať jsem dělal, co jsem dělal, nemohl jsem z hlavy dostat srovnání. Viděl jsem Randyho! Viděl jsem jeho drobnou postavu. Cítil jsem mokré vlasy, kapky vody, jeho boky, ploché břicho a to co se mi bimbá pod ním. Vzrušilo mě to…
Zatřepal jsem hlavou a rychle vklouzl ke své přítelkyni.

Myslel jsem si, že čím déle budu v NY, tím snadnější bude na Toronto zapomenout. Tedy ani ne na Toronto, ale Randy se mi motal do každé druhé myšlenky a já z toho začínal šílet. Ještě rád a s nadšením jsem vzal práci na divadelní hře. Dělal bych prostě cokoliv. Abych zaměstnal svůj mozek. Protože mé obvyklé koníčky dost selhávaly. U mazlení se s mou Ducati (motorka), u jejího vylepšování, promazávání, opravování, prostě cokoliv, se totiž dá dost dobře přemýšlet. A nemůžu celé dny jezdit po po NY co to dá, abych si vyčistil hlavu. S fotbalem to taky nebylo slavné. Na dlouho jsem vypadl. Navíc si ze mě kluci dělali srandu. Ke všemu to bylo snad poprvé, kdy jsem zaslechl od lidí které znám, že to úplně nemůžou vydýchat, to co právě teď natáčím. Mrzelo mě to, ale já tam byl kvůli fotbalu a ne kvůli jejich kulturnímu rozhledu a mozkovým buňkám, když se chtějí chovat jako pitomci… Ale žralo mě to!
Myslel jsem si, že u focení to bude lepší, jenže to bylo zdaleka nejhorší. Nejprve bylo třeba vyvolat fotky, které jsem udělal během doby strávené v Torontu a tam byl samozřejmě Randy. Místa, na kterých jsme byli oba, naši přátelé, vzpomínky…
Potom jsem se raději vrhl na focení nových věcí, jenže to bylo také špatně. Zkoumal jsem každou novou fotku jinýma očima. Fotím víc kluky? Přitahují mě? Co říká mé podvědomí?

Moje vědomí mi dávalo jasně najevo, že to nějak není ono. Moje přítelkyně se chovala jako dřív, nenuceně, normálně… Ale já stále něco hledal, chtěl zkusit, nenacházel…
Jako se mi vybavovaly útržky vět, pocity, nálady, tak mě přepadala touha po… po čem vlastně?
I když by se Randy nejspíš smál nebo mi nevěřil, tak před ním jsem to s nikým takhle ještě nikdy nedělal. Holky nejsou moc ochotné k tomuto způsobu a já jsem byl přece ten hodný, milý, neperverzní přítel. Teď mě ale zadeček přitahoval stále silněji a víc než dřív.
Představoval jsem si, jak bych si ji ve sprše pořádně vydrbal houbou na každém místečku, hlavně pro její pozdější klid, kdy má ústa zaútočí. Klouzal všemi žlábečky a krouživými pohyby… ji prostě připravoval. Potom bych si, nejspíš něco půjčil od Briana - ušklíbl jsem se, a pomalým olizováním a přibližováním, abych ji nevystrašil, se dostal až tam, kde můj jazyk chtěl být. Nemohl jsem tomu uvěřit, že za jedenkrát se může zrodit taková závislost. Líbilo se mi sténání pode mnou, jasný fakt, že se můj jazyk činí dobře, hladké klouzání po vráskách kolem otvoru a lehké zadrhnutí mých asi nepříliš dobře oholených tváří o jeho zadní tváře. Tedy její jsem chtěl říct… To se mi bude líbit.
Jednoduše bych jí lízal, až by mé sliny tekly do jejího klína a tam by si je mohla rozmazávat po svém klitorisu. Zasnil jsem se a už jsem přímo cítil, jak jí pomalu a opatrně se spoustou gelu a konejšivých slov roztahuji. Popisuji každý detail a dostávám se snáz hlouběji. A pak? Bych byl v ní. V tom úzkém místečku mé lásky a moje touhy by byly ukojeny. Mohu snad na to myslet jako na vytouženou odměnu? Ani ne. Protože už tohle by pro mě byla slast. Odpustím si říct, že bych pak nemusel hledat jinde, protože na rozbor této myšlenky nemám právě teď dost mozkových buněk. Moje úvahy mě natolik vzrušily, že si ho svírám velmi pevně v ruce, téměř ho škrtím, simuluji úzkou chodbičku, i když se má za nedlouho vrátit přítelkyně ze svých pochůzek, musím si to udělat. Hned teď.
Rozhodnutí je jasné. Miluju ji a ona miluje mě, řeknu jí, co bych rád…
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Luczaida | Web | 5. března 2012 v 20:23 | Reagovat

Ježiš ježiš ježiš !!!! :-D :-D :-D
No mě snad vomejou ! :D
Upozorňovalas mě o jiným směru...ale HET ? vážně HET ? :D
No dobře, jak myslíš, ale doufám, že až jí to Gale řekne, tak ho ona pošle do háje a on si to pak odcupitá za Randym :-P Jsem naivní, to určitě neudělá, ale prosííím smutně koukám :-(  :-D

2 Rowene | 5. března 2012 v 20:48 | Reagovat

To je nervák! Fakt dobrý, to jak odstrčil Randyho ... Doufám, že další díl bude brzo a stejně pocitově výživný. :-)  :-)

3 Saskya | 5. března 2012 v 21:28 | Reagovat

súhlas O:-) :-D nech ho odmietne a on pôjde za Randym :D
chudák Randy, jak odbil a odsunul :(

4 Hannah | 5. března 2012 v 21:46 | Reagovat

Jednoduše skvělý vývoj :-D Jsem zvědavá na pokračování, že by nám Gale jako všude jinde neskončil u Randyho? Byla by to osvěžující změna...i když.. :-)

5 Kattys | Web | 17. března 2012 v 19:40 | Reagovat

Takže teď bude Gale testovat svou přítelkyni?
Já ještě nikdy žádnou povídku B+J nebo G+R nečetla, tedy kromě těch tvých, takže pro mě to nebude žádná osvěžující změna, když Gale neskončí u Randyho. :)

6 Justinka | Web | 18. března 2012 v 17:55 | Reagovat

[5]: Tedy Kattys, jaks mohla zapomenout, žes mi psala komentář k nějaké vánoční povídce? :DDDDDD

Takže skoro premiéra? Sakra tak to jsem se měla víc snažit! ;-)

7 Domča | Web | 19. června 2012 v 15:40 | Reagovat

moc pekné :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


Layout by Luczaida.blog.cz | Nastaven 2. 2. 2015