Pár: Gale Harold/Randy Harrison
I když tentokrát se Randy moc vyskytovat nebude a nejspíš budete tímto směrem trochu otrávené/ni. Ale život je boj...
Nemám z tohoto žádný zisk a postavy patří CowLip, soukromé osoby předpokládám, že patří samy sobě.:D
Já je osobně neznám a nepíšu to pro pomluvu, ale pro potěšení z psaní a pro potěšení fanynek... :-)


I když jsem si tisíckrát říkal, že tomu, co do mě celé dětství hustili rodiče nevěřím, tedy rozhodně ne všemu, najednou to tu bylo, vracely se mi útržky kázání, pochybných myšlenek, které šmahem zavrhovaly homosexualitu, výchova, zážitky z kláštera… Věděl jsem, že já takový nejsem, nechci být, nemůžu být, přesto jsem na to myslel. Možná mě to ovlivnilo víc, než jsem si schopen přiznat.
Plácal jsem se od jednoho názoru k druhému a nevyznal se sám v sobě. Náš test mi moc s ujasněním hodnot nepomohl. Spíš naopak. Teď jsem věděl najisto, že tohle je sakra příjemné. Že tohle bych mohl být já, můj život. A nebo ne?
Musel jsem být v hodně scénách i sám a tak jsem točil pozdě do noci a pak už jen vyčerpaně spal a spal… A pak bylo najednou vše skončeno a já mohl jet domů. Domů! Na to jsem přece celou dobu čekal. Těšil se. A teď najednou je to divné… Ne, není! Čeká na mě přece přítelkyně. Vzmuž se brachu!
Rozloučil jsem se se všemi, snad nejvíc jsem odbyl právě Randyho, nevím proč. Aby si ostatní nemysleli, aby on sám si nic nemyslel? Hal se mě vyptával, jak se těším. Co jsem měl říct? Sekl jsem po něm "vtipnou" odpověď: "Doteď šukal Brian, teď jsem na řadě já." Okamžitě jsem věděl, že je to špatně. Všichni se smáli, ale já viděl ten bolestný úšklebek Randyho, který ale rychle zmizel. Raději jsem vypadl pryč.
Sedím v taxíku na letiště a je mi divně. Už teď mi to všechno chybí a zároveň dělám přece správnou a příjemnou věc. Jedu za svou přítelkyní, která se mě nemůže dočkat… a já? Já taky! Sakra opravdu se musím přesvědčovat? Ne, to opravdu nemusím. Zapomněl jste pane Gale Harolde, že jste hetero? Že vás právě teď čeká sladká kočička? Její láska, sladká slůvka a něžný pohled, její jemná kůže, její měkké chloupky, její oblé boky a prsa… Bude to fajn!
Vezla si mě pyšně domů a brebentila… jak to bude fajn a co podnikneme a… bylo to takové zvláštní, takovou dobu nebyla v mém životě každý den. Nevěděl jsem, co dělá, i když jsme si samozřejmě volali, tak mi ale neříkala takové ty drobné denní příhody, na které si vzpomenete si u večeře. Najednou jsem si uvědomil, že je ticho. Trapné ticho. Jen jsem jí pohladil po stehně a doufal, že to chce jen nějaký čas na to, abychom tu bariéru prolomili. A na to se vhodný zdál třeba sex.
Řekla, že skočí do sprchy, i já bych se rád po cestě opláchnul. Ona zamířila do koupelny a já k ledničce, napít se. Stál jsem tam a pozoroval svůj byt, ve kterém jsem se cítil jako na návštěvě. Nové závěsy, trochu přestěhovaný nábytek, jinak upravený stůl. Rozhlížel jsem se a pokoušel to vstřebat. Pak jsem ale design bytu hodil za hlavu a zamířil také do koupelny. Ona stála za neprůhledným sklem sprchového koutu a patrně se mydlila. Ať jsem dělal, co jsem dělal, nemohl jsem z hlavy dostat srovnání. Viděl jsem Randyho! Viděl jsem jeho drobnou postavu. Cítil jsem mokré vlasy, kapky vody, jeho boky, ploché břicho a to co se mi bimbá pod ním. Vzrušilo mě to…
Zatřepal jsem hlavou a rychle vklouzl ke své přítelkyni.
Myslel jsem si, že u focení to bude lepší, jenže to bylo zdaleka nejhorší. Nejprve bylo třeba vyvolat fotky, které jsem udělal během doby strávené v Torontu a tam byl samozřejmě Randy. Místa, na kterých jsme byli oba, naši přátelé, vzpomínky…
Potom jsem se raději vrhl na focení nových věcí, jenže to bylo také špatně. Zkoumal jsem každou novou fotku jinýma očima. Fotím víc kluky? Přitahují mě? Co říká mé podvědomí?
Jako se mi vybavovaly útržky vět, pocity, nálady, tak mě přepadala touha po… po čem vlastně?
I když by se Randy nejspíš smál nebo mi nevěřil, tak před ním jsem to s nikým takhle ještě nikdy nedělal. Holky nejsou moc ochotné k tomuto způsobu a já jsem byl přece ten hodný, milý, neperverzní přítel. Teď mě ale zadeček přitahoval stále silněji a víc než dřív.
Představoval jsem si, jak bych si ji ve sprše pořádně vydrbal houbou na každém místečku, hlavně pro její pozdější klid, kdy má ústa zaútočí. Klouzal všemi žlábečky a krouživými pohyby… ji prostě připravoval. Potom bych si, nejspíš něco půjčil od Briana - ušklíbl jsem se, a pomalým olizováním a přibližováním, abych ji nevystrašil, se dostal až tam, kde můj jazyk chtěl být. Nemohl jsem tomu uvěřit, že za jedenkrát se může zrodit taková závislost. Líbilo se mi sténání pode mnou, jasný fakt, že se můj jazyk činí dobře, hladké klouzání po vráskách kolem otvoru a lehké zadrhnutí mých asi nepříliš dobře oholených tváří o jeho zadní tváře. Tedy její jsem chtěl říct… To se mi bude líbit.
Jednoduše bych jí lízal, až by mé sliny tekly do jejího klína a tam by si je mohla rozmazávat po svém klitorisu. Zasnil jsem se a už jsem přímo cítil, jak jí pomalu a opatrně se spoustou gelu a konejšivých slov roztahuji. Popisuji každý detail a dostávám se snáz hlouběji. A pak? Bych byl v ní. V tom úzkém místečku mé lásky a moje touhy by byly ukojeny. Mohu snad na to myslet jako na vytouženou odměnu? Ani ne. Protože už tohle by pro mě byla slast. Odpustím si říct, že bych pak nemusel hledat jinde, protože na rozbor této myšlenky nemám právě teď dost mozkových buněk. Moje úvahy mě natolik vzrušily, že si ho svírám velmi pevně v ruce, téměř ho škrtím, simuluji úzkou chodbičku, i když se má za nedlouho vrátit přítelkyně ze svých pochůzek, musím si to udělat. Hned teď.
Rozhodnutí je jasné. Miluju ji a ona miluje mě, řeknu jí, co bych rád…



Ježiš ježiš ježiš !!!!
Jsem naivní, to určitě neudělá, ale prosííím smutně koukám

No mě snad vomejou !
Upozorňovalas mě o jiným směru...ale HET ? vážně HET ?
No dobře, jak myslíš, ale doufám, že až jí to Gale řekne, tak ho ona pošle do háje a on si to pak odcupitá za Randym