Říkáte si, že jsem se zbláznila, že tohle jsem sem dávala už včera? Tak zaprvé Randyho není nikdy dost,:D a zadruhé, můžete poděkovat evannabarče, pro kterou jsem dnes nahodila třetí pokracování TESTU za to, že mi přeložila rozhovor s Randym. Hned je tenhle děsnej den příjemnější:-) Děkuji!
Dříve, než se vrhnete na Randyho:D se chci zeptat, jestli stojíte o dotažení Testu ke Galeově úplné homosexualitě nebo se s Testem rozloučíme a postačí nám Gale bisexuální (tudíž tak, jak je to teď)? :DDDD I když jak nad tím tak dumám, pokračování by se docela nabízelo.
A teď už ten Randy:
Dříve, než se vrhnete na Randyho:D se chci zeptat, jestli stojíte o dotažení Testu ke Galeově úplné homosexualitě nebo se s Testem rozloučíme a postačí nám Gale bisexuální (tudíž tak, jak je to teď)? :DDDD I když jak nad tím tak dumám, pokračování by se docela nabízelo.
A teď už ten Randy:
Mám z toho pocit, jako bych vešel do ringu na box, protože v tom vystoupení je tolik konfliktu. Není čas dýchat, není čas slézt z jeviště, jít do koupelny, dát se dohromady, přemýšlet o tom, co bude následovat. Máte okamžik než začne vystoupení a pak se prostě do toho ponoříte.
A před tím, než vylezu na jeviště tak mám pocit jako "ding, ding, ding", že tam musím prostě přijít a bojovat na život a na smrt.
REPORTÉR: Proč jsi chtěl hrát tuto roli?
RANDY: Líbilo se mi, jak moc se postava změní, jak moc se rozvine. A mám pocit, že jako mladý umělec (i když už nejsem tak mladý) jsem prošel velmi podobnými zkušenostmi. Podobné vztahy jsem měl s různými učiteli herectví a různými režiséry během mé kariéry, takže jsem se s Kenem opravdu sžil. Věděl jsem, jaké to je se učit od někoho, koho obdivujete a uctíváte, jaké to je, když začínáte si rozvíjet vlastní styl, jak moc je formovaný střetem s člověkem, který vás zprvu učil.
REPORTÉR: Scéna, ve které vy dva malujete kanvas je nejslavnější scénou v této hře. Co podle tebe tento moment vyjadřuje?
RANDY: Myslím, že sděluje publiku fakt, že si postavy vytvořily vztah, ve kterém komunikují a pracují společně způsobem, který sahá za hranice jazyka.
REPORTÉR: A také je to scéna, ve které je největší nepořádek.
RANDY: To ano, mám teď mokré vlasy, protože jsem se z nich snažil dostat červenou barvu. Říkal jsem si, že až budeme hrát poslední představení, tak moje vlasy budou červené. Budu tam mít tolik barvy, že mi prostě ve vlasech zůstane.
REPORTÉR: To bude tvoje nová image.
A před tím, než vylezu na jeviště tak mám pocit jako "ding, ding, ding", že tam musím prostě přijít a bojovat na život a na smrt.
REPORTÉR: Proč jsi chtěl hrát tuto roli?
RANDY: Líbilo se mi, jak moc se postava změní, jak moc se rozvine. A mám pocit, že jako mladý umělec (i když už nejsem tak mladý) jsem prošel velmi podobnými zkušenostmi. Podobné vztahy jsem měl s různými učiteli herectví a různými režiséry během mé kariéry, takže jsem se s Kenem opravdu sžil. Věděl jsem, jaké to je se učit od někoho, koho obdivujete a uctíváte, jaké to je, když začínáte si rozvíjet vlastní styl, jak moc je formovaný střetem s člověkem, který vás zprvu učil.
REPORTÉR: Scéna, ve které vy dva malujete kanvas je nejslavnější scénou v této hře. Co podle tebe tento moment vyjadřuje?
RANDY: Myslím, že sděluje publiku fakt, že si postavy vytvořily vztah, ve kterém komunikují a pracují společně způsobem, který sahá za hranice jazyka.
REPORTÉR: A také je to scéna, ve které je největší nepořádek.
RANDY: To ano, mám teď mokré vlasy, protože jsem se z nich snažil dostat červenou barvu. Říkal jsem si, že až budeme hrát poslední představení, tak moje vlasy budou červené. Budu tam mít tolik barvy, že mi prostě ve vlasech zůstane.
REPORTÉR: To bude tvoje nová image.




To ding ding ding bylo taaak roztomilý !
A on je vlastně celej roztomilej
Jsem asi idiot...asi určitě idiot, ale asi až teď mi došlo, proč se ta hra jmenuje RED
