close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Brianův Valentýn

24. února 2012 v 21:01 | Justinka |  Povídky na jeden zátah
Dostala se mi do ruky krátká povídečka a byla by chyba vás o ní ochudit, i když už je po Valentýnu.
Užijte si to!


Brianův Valentýn

Slíbila jsem Justince povídku a ačkoli se mi opravdu psát nechce, sliby se mají plnit.
Raiting asi 18+ ale nic moc explicitního nečekejte. A ani nic moc veselého a optimistického.




Brian měl narozeniny začátkem února. Od svých třicetin je odmítal slavit a taky neslavil. Stejně jako Valentýna a všechny podobné svátky. Bylo to proti jeho přesvědčení:
"Je mi tolik, na kolik se cítím. A na svátky keců o lásce kašlu. Až udělají svátek svatého Fucka, budu první, kdo bude posílat kartičky s datem a hodinou, kdy mám čas. Maximum potěšení a minimum keců…"
Byl pořád Bůh a Král Liberty Avenue, Vládce Babylonu, živá legenda, stále krásný a nedostižný, nestárnoucí a neopakovatelný. Brian Kinney.
A slavil čtyřicítku.
Vzhledem k "oslavě" jeho třicetin ho Miky raději hlídal, ale Brian už byl nad věcí. Tak jak ho kdysi třicítka brala, mu byla čtyřicítka fuk. Pták mu stál a pořád měl víc nabídek, než byl schopný zvládat. Vrásky taky neměl, šediny se nedostavily, firma i Babylon prosperovaly, tak co? Jen číslo…
Ale kamarádi jsou kamarádi, a když to myslí dobře…

Na Valentýna seděl Brian ve své kanceláři do večera. Jednak už z přesvědčení, jednak proto, že čekal na důležitý mail od klienta. Bylo půl desáté, když k němu bez varování vtrhli Miky s Benem. Ben ho se smíchem chytil, aby se nemohl bránit a Miky mu zavázal oči…
Tedy nemohl bránit… Ben už byl jen stín sebe sama, ale neměl to srdce ho ponížit a tak snadno se vytrhnout…
"Tak Briane, teď tě čeká překvapení…"
"To znám… Zase rakev a parte?"
Ben s Mikym se zasmáli a vedli ho ven.
Měl smíšené pocity. Vážně nestál o oslavu, ale… Celý den ho pronásledovaly nevítané a tak strašně staré vzpomínky… Deset let staré vzpomínky… na jiného Valentýna, na jednoho andělíčka, co tančil na pódiu, na bílou šálu a ránu basebalovou pálkou…
Auto. Jízda kamsi, ven… Známé zvuky… Babylon???
"Jestli zařvete překvapení, přísahám že někoho praštím…!" zavrčel Brian jen napůl žertem.
A pak mu Miky sundal pásku.
"What a fuck…" na víc se Brian nezmohl.

HAPPY FUCK´S DAY!!!!!

Nápis na pásu látky se skvěl přes celý taneční parket. Na pódiu tančili docela nazí andílkové s černými křídly a malinkými rudými růžky. Pití se rozlévalo do sklenic s brčky ve tvaru penisů a v koutech místnosti se hrály hry s jasným erotickým podtextem.
Nad barem byl Rage v nadživotní velikosti, který souložil andílka s přiblble blaženým výrazem a s cedulkou na krku s nápisem Valentýn…
Přitančil k nim Emmet:
"Happy Fuck´s day, Briane!" a objal ho.
Brianovi přecházel zrak… Oni ho vzali vážně… Nevěděl, jestli se má smát, nebo brečet…
Tohle bylo snad ještě horší než Valentýn. Šílený, směšný, na hlavu postavený… Parodie parodie…
Ale všichni, přidal se i Ted s neodmyslitelným Blakem, stáli a čekali na jeho reakci.
Kdysi dávno by se na patě otočil a s několika sarkastickými poznámkami odešel, ale dneska… Co se to s ním dělo?
Koukal na ně. Miky měl ve tváři vrásky smutku, počítali s Benem každý den. Emm byl velké dítě s duší větší než vesmír, kterou vždycky nějak prohrával, Ted byl stárnoucí a podivně dojemný… Fuck…
Co říct? Nakonec se rozesmál.
Tohle, tohle je láska…
"Happy Fuck´s day, pánové."
Emm zazářil jako sluníčko:
"Víš kolik mi to dalo práce?
Ačkoli…" teatrálně si položil ruku na hruď:
"Právě se díváte na držitele ceny Společenský organizátor roku!"
Velké gratulace.
Spousta řečí.
Jako kdysi.
Jako kdysi?
Brian stál u baru. Sako už dávno zahodil i s kravatou, košili měl rozepnutou, rukávy vyhrnuté… Už pár hot guys se u něj zastavilo, ale neměl chuť… Jen se díval…
Co se to s ním děje?

"Mám pro tebe ještě jeden dárek, Bri…" přitočil se k němu Miky.
"Bože, to to ještě neskončilo?"pomyslel si Brian, ale jen se na Mikyho usmál.
Šli do kanceláře.
A tam stál - Valentýn. V životní velikosti, no spíš menší, s maskou do poloviny obličeje, kudrnatou blond parukou, pěkně stavěný, s úžasným zadkem v tom dokonalém tvaru bubliny…
Miky se vytratil.
Brian si sedl rezignovaně do křesla a chvíli toho kluka pozoroval. Ihned mu došlo, že to měl být dárek pro potěšení, dokonale typově odpovídal Brianovým představám, jenže… Až moc. Byl jako…
FUCK! JAKO JUSTIN…
Brian odmítl nad tímhle přemýšlet. Ukázal rukou na svůj rozkrok:
"Chceš?"
Kluk nepromluvil jen poklekl a jemnýma rukama rozepnul Brianovi kalhoty. Ten jen zaklonil hlavu. Ten kluk byl šikovnej, hodně šikovnej, jako kdyby věděl, co se Brianovi líbí…
A tomu se vrátily vzpomínky. Jako kdysi viděl zase před sebou Justinovu hlavu, jak se zvedá a klesá nad jeho klínem, cítil jeho ruce a ústa…
"Fuck, možná to právě teď někomu v New Yorku dělá…" pomyslil si a návalem nevítané hořkosti nemohl chvíli dýchat.
Nevítané vzpomínky, nevítané myšlenky, nevítaný pocit... Sex. Sex je nad lásku. Maximum potěšení s minimem sraček!
Odstrčil toho kluka, snad prudčeji než chtěl, vstal a jeho také vytáhl na nohy, otočil ho k sobě zády a jedním pohybem smetl všechno ze stolu, než tam toho kluka opřel…
Neměl náladu na přípravu. Celý ten večer se v něm vzbouřil. Vnikl do něj skoro hrubě, sotva si stihl nasadit kondom vytažený ze šuplete…
Jednou rukou ho držel za krk, druhou za bok, a píchal. Jen píchal. Sám to nedokázal jinak pojmenovat.
Najednou se nenáviděl. Sebe a tu neodbytnou, skrytou dávno potlačenou představu Justina. Justina, který právě sténá pod jiným tělem.
Jako před lety slyšel v hlavě jeho steny, tak realisticky, tak skutečně, tak… To se mu stávalo kdysi, že v každém těle viděl jeho…
Zaplašil tu představu, vyplnil svou mysl prázdnotou a píchal. Čím dál hlouběji a rychleji si bral toho kluka pod sebou. Jako by se mstil. Za své sny, touhu, bolest, na kterou on, Brian Kinney nemá nárok.
Fuck!
Žádná bolest.
Bolest není, je jen rozkoš, slast, žhavě bílý výbuch orgasmu.
A pak…
Ležíc hrudí na zpocených zádech neznámého kluka, zaplavila ho prázdnota. Byl sám…
Vyklouzl z něj, sundal kondom a natáhl si kalhoty.
Ne, na tohle nemá. Ne teď…
Asi je čas, aby Král a Bůh odešel…
"Omlouvám se…"slova pro něj kdysi neznámá.
"připlatím ti za újmu,"dodal suše.
"Ale teď prosím odejdi…"
Valentýn odešel…
A Brian seděl sám ve své kanceláři a myslel na věci, co už měly dávno spát… Král a bůh Liberty Avenue…

 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Luczaida | Web | 24. února 2012 v 21:26 | Reagovat

moc hezký :-) Ten nápad je neuvěřitelnej ! :-D

2 keishatko | Web | 24. února 2012 v 23:40 | Reagovat

pekné..len mám radšej keď je tam aj Justin :D

3 Saskya | 25. února 2012 v 8:06 | Reagovat

:) pekné :) zaujímavý nápad :D Happy Fuck´s day :D
aj keď som trocha dúfala, že tam bude naňho čakať Justin, ale nemôžeme mať všetko :)

4 Sanasami | 25. února 2012 v 13:44 | Reagovat

úžasné len je škoda že to nebol Justin :-D  :-D  :-D  :-D

5 Anne | Web | 25. února 2012 v 21:25 | Reagovat

Smutné, melancholické a až takové.... sakra, ne, fuck.

Pro příští rok jsem za změnu svátku sv. Valentýna na Fuck day. To bych i slavila nebo aspoň uznávala.

6 Papi | 26. února 2012 v 8:38 | Reagovat

Justin by ho tam na sv. Valentýna nenechal samotného! Q.Q

7 Rowene | 26. února 2012 v 8:39 | Reagovat

Hmm, hmmm, tvoje povídky jsou čím dál lepší. :-)  :-)  :-)

8 Domča | Web | 17. června 2012 v 19:53 | Reagovat

skvelá poviedka :-)
aj keď mi bolo Briana ľúto
lebo on a Justin patria k sebe :-)

9 Judita | 5. ledna 2013 v 20:23 | Reagovat

krásná povídka, i když hodně smutná. vehnalo mi to i slzičky do očí.
Brian a Justin forever :-)

10 Karin | 30. října 2016 v 0:04 | Reagovat

Škoda že to nebyl Justin povídka moc hezká. :-)

11 Janča | Web | 23. dubna 2017 v 19:58 | Reagovat

Paráda, tohle mě dostalo :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


Layout by Luczaida.blog.cz | Nastaven 2. 2. 2015