Panství 11 a půl

31. prosince 2011 v 11:43 | Justinka |  PANSTVÍ

Tento díl měl být delší, ale bohužel schodou okolností jsem mohla vyvinout heroický výkon a nacvakala jsem v největším spěchu alespoň malý kousek "silvestrovské" povídky, aby jste si nemysleli, že na vás kašlu. Ani nevíte, jak se pletete... Ale odjíždím, balím, nestíhám a tak doufám, že to bude mít hlavu a patu! Dejte vědět, jestli ne.:-)




Leželi v poseli těsně vedle sebe a byli šťastni. Justin nemohl zastavit své ruce, aby se přestaly dotýkat Briana. Hladil ho, líbal, opatrně zkoumal všechny jeho bolístky, které mu zbyly po nedávném mučení. Jak lehounce přejížděl po Brianově hrudníku v hlavě mu náhle vyskočil obrázek zuboženého Briana. Jak tam bezvládně visel v okovech a on mu nemohl pomoci. V uplynulých dnech nebylo na pláč moc času, s o to větší intenzitou se přihlásil právě teď. Justin zabořil hlavu pod Brianovu ruku a začal usedavě plakat, nemohl slzy zastavit. Brian ho tišil, když vyrážel trhané slova, aby vysvětlil důvod pláče: " To bylo... tak...hrozné, jaks...tam...visel, bez...napůl mrtvý, bez života … a já... nemohl...vůbec nic udělat. On tě mučil a já chtěl..." '

"Pšš. Ty jsi přece udělal všechno, tys mě zachránil!"
Justin jako by neposlouchal, dál fňukal a tonul v hrozivých vzpomínkách, nedal se utišit. Brian vzal jeho hlavu do svých dlaní a donutil ho na sebe se podívat.
"Slyšíš mě?" Justin neznatelně kývl.
"To ty jsi mě zachránil!"
"Ne, to jsem nebyl jen já. Bez Horvatha, který byl skvělý, bez statečné Lindsay, bez všech by to..."
"Ne, to nemyslím. Jistě, děkuji vám všem, ale bez tebe, bez myšlenek na tebe, bez naděje, že tě zase uvidím se na mě zářivě usmát, bez možnosti tě líbat, bez tvých něžností, u kterých se mnohdy tvářím, že mě obtěžují, bez tvé lásky... bych to... nedokázal, nepřežil bych to. Bylo to hrozné, ale mě držela víra. Má matka by měla velkou radost, kdyby to věděla," ironicky se ušklíbl," věřil jsem, že to vydržím, abych ti mohl říct, že jsem si konečně uvědomil, jak moc tě miluju. Tam v podzemí jsem to myslel doopravdy, to nebyl jen strach z budoucnosti. Chtěl jsem a musel ti říct: "Miluji tě. Chci, abys teď už byl můj milenec, můj partner."
Justinovy oči se rozšiřovaly a vehnaly se do nich opět slzy, ale tentokrát to byly slzy štěstí. Justin zíral do Brianových očí a viděl to tam. Viděl, že říká pravdu. Viděl tu lásku...
Jejich rty se spojily a od něžného až letmého polibku přešli k hravému líbání, kdy si vychutnávali každičkou sekundu tohoto spojení. Jak stoupala jejich žádost po sobě, tím byly polibky vášnivější a dravější. Rty se tiskly bolestně na sebe a jazyky se poctivě střídaly ve vpádu do úst obou milenců. Klouzaly po sobě, narážely na zuby, sály rty až se zdálo, že jejich hlavy se propojí v jednu. Těla těsně natisknutá k sobě, s tvrdou erekcí, kterou bylo třeba třít o boky, nohy, rozkrok toho druhého. Zoufale se chtěli. Vášeň…
Bylo to tak smyslné, tak známé, bylo to, to co jim chybělo a bylo to, to co možná ještě nepoznali.
Tak moc si chtěli být co nejblíže, dohnat ztracenou dobu. Oba cítili, že se cosi změnilo. Jejich vztah se změnil… Ne, že by si dřív nevěřili nebo se neměli rádi, ale tohle bylo mnohem hlubší. Hlubší cit se jim rozprostřel v jejich srdcích. Justin ještě trochu pochyboval… Ale to co se stalo právě teď, ho dokonale přesvědčilo o Brianových slovech.
Už dřív se zkusil Briana optat, zda by si mohli role prohodit, ale ten se jen smál, odehnal ho nějakým vtípkem… Věděl, že Justin by to moc rád zkusil. Ale nehodlal mu podlehnout. Připadal by si slabší, příliš zranitelný. Nechtěl se oddat tomuto mláděti. Vždy chtěl mít v jejich vztahu navrch. On říkal, co se bude dělat. On určoval kam a kudy půjdou. On byl pánem panství a pánem situace. Dokonce ani šatstvo si Justin nevybíral sám. Plnil Brianova přání dle nálady…
Brian měl rozhodující slovo ve všem. On přiváděl náhodné chlapce, aby s nimi strávili hezkou chvilku, on sledoval, jak se Justin pod ním kroutí rozkoší, jak sténá, jak fňuká, když mu ještě nedovolil prožít vyvrcholení, on byl tím, kdo mu tu radost poskytoval, on byl tím, kdo mu dovolil přijít. On měl vždy vše pod kontrolou! Jak by mohl tedy dovolit popustit uzdu svým fantaziím, svým pocitům, propadnout se do ještě nepoznané slasti, čelit svým obavám, že pak nad ním Justin získá kontrolu, že si budou rovni a pak možná Justina může i ztratit… Teď ale Brian pochopil, že Justina nemůže tímhle u sebe držet, že musí vědět, že ho miluje a musí mu dát právo rozhodnout se. Doufal, že jejich láska teď tak silná, že mohou být rovnocenní partneři a tak se rozhodl svůj strach porazit.
Justin absolutně nečekal, že se tohle stane! Brianova ruka našla jeho dlaň. Brian přiložil hřbet Justinovy ruky ke svému strništi na tváři a třel se o něj. Škrábalo to, ale Justin si nestěžoval. Naopak. Všechny chloupky na jeho těle se zježily. Bylo to tak sexy… Vychutnával si ten pocit a mrazilo ho z něj.
Justin dal na druhou tvář Brianovi polibek. Přitiskl se ještě blíž, jestli to bylo ještě možné. Chtěl ho políbit na ústa, ale Brian chňapl lačně po Justinovu ukazováčku a smyslně ho vsál do svých úst. Doslova. Jeho rty sály a jazyk přejížděl nahoru a dolu. Justin to zaujatě sledoval, moc se mu to líbilo. Taková jednoduchá věc jako prst v Brianových ústech a on z toho byl… nadržený jako peklo.
Náhle ale prst ztratil teplo a vlhko Brianových úst a jako by na něj dýchl studený vzduch, i když v pokoji byl roztopený krb. Díky Teddy!
Brian se otočil a Justin nechápal, k čemu se chystá. Opět se zmocnil Justinovy ruky a pomalu prstem klesal po sobě níž a níž. Zanechával mokrou cestičku, která se zastavila až na horkém a citlivém místečku mezi Brianovými půlkami. Ten jediný dotek na bříšku ukazováčku by Justinovi stačil, aby se udělal. Hlasitě se nadechl a vydal zmučený sten. Brian prstem dírku obkroužil a pak už mu konečně ruku pustil. Stydlivě… ano, je to možné? Brian Kinney se podíval stydlivě na Justina, jako by říkal a dál už je to na tobě, jsem jen tvůj… Pak zabořil hlavu do polštáře a posunul boky ještě blíž k Justinovi, kdyby nebylo dostatečně jasné, co po něm chce, po čem touží…
Chtěl to a moc. Chtěl Justinovi ukázat, že i on se mu umí odevzdat, že i on mu chce patřit, chtěl mu dát svou důvěru a lásku.
Justin ho jemně laskal a nemohl tomu uvěřit. Dal si raději opravdu záležet a použil spoustu slin a Briana pořádně připravil. Dobře věděl, že kdyby ho teď zklamal, další šanci už těžko dostane… Proto potom co pomaličku vsunul svůj první mokrý prst, přidal id druhý a roztahoval a protahovat tu chvíli, jak jen mohl. Bylo to tak pěkné sledovat, jak se Brian pod nájezd y Justinova prstu vzpínal a vzdychal do polštáře, chtěl víc, vycházel Justinovi vstříc a Justin chtěl, aby si o to řekl. Konečně zasténal: "Pojď, tak už pojď!"

Pak už to ale ani jeden z nich nemohl vydržet.
Justin se nehodlal ochudit o pohled na svého krásného milence. Nařídil Brianovi, aby se otočil a rychle si položil jeho nohy na svá ramena. Potom už pomalu, velmi pomalu pronikal do toho nejtěsnějšího, nejteplejšího a nejkrásnějšího místečka, na kterém kdy byl. Dělal přestávky, ale opravdu to nebylo jen kvůli sténajícímu Brianovi, spíš kvůli sobě, aby to zvládl. Pak se ale Brian natáhl a přitáhl si ho k sobě, jedním rychlým pohybem se dostal náhle až na konec. Vzrušeně vykřikl.
Později se tomu smáli, že Brian prostě neumí být bez ovládání situace. Ale právě teď to bylo tak vzrušující. Justin trčel zaražený až po koule v Brianovi a zhluboka dýchal.
Nakonec se rozjel v pomalém rytmu, který jemu i Brianovi přinášel spoustu slasti a přitom byl dozajista i mučením… Justin poctivě střídal pomalé tempo s pár rychlými přírazy, které v nich rozlily takovou touhu po tom to rychle dokončit a zažít krásné uvolnění. Ale Justin opět zpomalil…
Brian cítil každý milimetr Justinova penisu, a když se ten zaměřil na jeho prostatu, vykašlal se na důstojnost a lapal po dechu, sténal, olizoval si rty vzrušením a dal by všechno za to, aby si jakkoliv pomohl k vyvrcholení, ale to mu Justin nedovolil. Brian kňučel. Ano, on majitel panství, hrdina, který se snažil nevydat hlásku při mučení, kňučel, aby ho už jeho milenec, jeho láska, jeho trýznitel, jeho… cokoliv, "Tak už mě udělej, prosím, už to nevydržím, je to moc… Justine, Justine!"
Teprve pak Justin jistě chytil jeho penis a začal zručnými tahy rychle pumpovat nahoru a dolu. Jeho ruka ještě víc zmačkla a Brianovu hruď zalívala bílá láva z jeho penisu. Pak už Justin na nic nečekal a poddal se svírání Brianových svěračů. Udělal se tak jako snad ještě nikdy. Bez rozpaků drsně vrážel do Briana, protože viděl, že mu to vůbec nevadí. Naopak. Bylo to nádherné.
Justin se přilepil na Brianovo sperma na břiše a byl nevýslovně šťastný. Oba byli…
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Luczaida | Web | 31. prosince 2011 v 15:26 | Reagovat

sice už dnes nemám čas ale zaskočila jsem sem a musela si to přečíst. Nemám slov, i když je to kratší, je to úžasný :-)

2 keishatko | Web | 1. ledna 2012 v 0:23 | Reagovat

*plachtou si utiera tie prívaly krvi čo jej tiečie z nosa* umieram..to bolo tak krásne, tak vzrušujúce, tak sexi, tak romantické...sliny mi tečú prúdom...ja si to prečítam znova :) nádhera

3 Rowene | 1. ledna 2012 v 9:12 | Reagovat

To bylo vážně nádherné. :-P  :-P  :-P

4 Karin | 16. března 2013 v 23:47 | Reagovat

Krásně napsané. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


Layout by Luczaida.blog.cz | Nastaven 2. 2. 2015