Panství 11.

9. prosince 2011 v 19:44 | Justinka |  PANSTVÍ
Varování: chvilka napětí! Ne, nebude!



Carl si vyžádal povolení promluvit se soudcem. Předal mu listinu, kterou přinesl posel. Byl si naprosto jistý, co v ní soudce Poids najde. Soudce poděšeně zamrkal na papežskou pečeť, kterou rozlomil. Jeho oči se stávaly větší a větší, když četl. Nikdo netušil, že předtím, než Carl Horvath přijal nabídku obhajovat Briana Kinneyho, podnikl pár kroků. Nejprve se dobře vyptal Emmeta na situaci na panství a na to, jakou si myslí, že má šanci vyhrát. Ten to i celkem trefně vystihl: " Rodičům je Brian ukradený, matce záleží na víře a co tomu řeknou lidé, otce zajímá víc whisky, Brian není žádná zrůda, jak bývají sodomité označováni. Pouze miluje kluky. Carle pomoz mu! To přece není a nesmí být důvod, proč by měl být zabit! Znám tě jako čestného muže a vím, že je situace dost bezvýchodná, ale chci, aby ses o to alespoň pokusil. Carle on nesmí zemřít!"
Emmet si setřel slzy z tváře a když Carl přijal, probleskl na jeho tváři šťastný úsměv. Emmet si myslel, že Carla obměkčil, ale on z toho spíš vycítil příležitost dostat Jima Stockwella. Tohle byla ideální situace, jak by se mohl opět dostat k majetku, který mu nepatří. Tak jako už mnohokrát…


Carl Horvath po něm šel už roky a teď měl konečně důkaz nejpřesvědčivější, teď už to církev nezamete pod kobereček, teď už snad může být uplatněný. Carl důkaz získal, když se snažil zachránit rodinu Jasona, na kterou se Stockwell zaměřil jako vlk na ovci, možná spíš na obětního beránka. Bylo to tak snadné. Jason byl docela zženštilý syn bohatých rodič, na jinak velmi zaostalém venkově. Pro Stockwella hračka. Jenže ten zcela jasný sodomita projevil v sobě jisté hrdinství a začal za sebe a svou rodinu bojovat jako lev. A pak? Pak šlo všechno do háje, protože Kenneth neudržel svého ptáka v kalhotách a bylo nutné kluka se zbavit. Alespoň takhle to viděl Carl, proto sedl a napsal zprávu do Vatikánu.
V ní vylíčil vše, co za poslední dobu zjistil a opis důkazu přiložil. Požádal svého nejlepšího přítele, aby tu zprávu sám dopravil až ke svatému otci. Ať se děje cokoliv! On odjel zachránit život Brianovi. Nemohl počítat s tím, jak se Vatikán zachová a nevěděl ani kdy, proto dosud mlčel. V listině, kterou četl soudce, stálo přibližně toto:

Carl Horvath zjistil, že inkvizitor Jim Stockwell mámí majetek na obětech, které falešně obviňuje. K tomu mu dopomáhal a jeho pravou byl vysoký církevní úředník Kenneth Rikert*, který ale nakonec správně nazřel na to, jak je jeho životní cesta špatná a pár hodin před svou smrtí nechal sepsat konstáblem ověřenou závěť, ve které se zpovídá z těžkých hříchů a to i toho nejtěžšího, vraždy Jasona Kampa, kterou Stockwell vymyslel, kryl ji a pomáhal mu se zakrytím důkazů. Opis této listiny se nyní dostal do rukou Vatikánu a ten rozhodl, aby byl Stockwell bez odkladu potrestán.

Když soudce celý bledý dočetl, vydal rozhodnutí vyklidit soudní síň. A pak před zraky zvědavých přísedících, obhájce, žalobce a obžalovaného pronesl osvobozující rozsudek pro Briana Kinneyho a zároveň obžalobu na inkvizitora Jima Stockwella, kterého během několika minut odsoudil k hrdelnímu trestu. Byl tak překvapený zvratem situace, že se přestal zajímat o Brianův případ. Rychle ho uzavřel a už si představoval, jak mu rozsudek nad Stockwellem zvýší prestiž.
Stockwell ztuhlý hrůzou ani netušil, co všechno a jestli opravdu všechno soudce ví. Jeho hříchů bylo povícero, ale to, že by ho udal jeho nejvěrnější pomocník, to ho nenapadlo. Při své vypočítavosti si dobře všiml, že ho Kenneth miluje. Toho hodlal využít měrou vrchovatou. Nikdy s ním nic opravdového neměl, ne to by nedokázal. Hnusilo se mu to. Ale hrál na strunky Kennethovy zamilovanosti a stále ho přitahoval k sobě víc a víc. Stačil letmý dotyk, nevinné pohlazení, náznak a Kenneth opět začal doufat, že možná někdy… A zatím by pro Jima Stockwella udělal cokoliv. I zabil. Teď se to obrátilo proti jeho platonickému milenci. Jim Stockwell se hodlal zachránit stůj co stůj. Nakydal špínu na všechny a na všechno, ale Vatikán už se rozhodl, že je pro ně takovýto sluha boží příliš nebezpečný a to byl pro Stockwella rozsudek smrti. Poprava se měla konat neprodleně.

Brianova matka byla odsouzena též, za spolupráci se Stockwellem, smilstvo a křivá svědectví proti svému synovi, a to na doživotí v klášterních zdech. Brian jen trpce sevřel rty a pomyslel si, že to není trest, ale odměna, vždyť po tom přece vždycky prahla. Mýlil se. Něco jiného je v klášteře být a žít asketickým způsobem života a něco jiného je si na to jen hrát, a když se naskytne příležitost, askezi porušit. Joan se zhroutil svět a nebyl tu nikdo, kdo by jí politoval. Tohle vše způsobilo její nepochopení pro Briana, takže teď nemůže žádat pochopení pro sebe. Zdá se, že nyní bude mít dost času na to, svůj omyl pochopit a hořce ho litovat. Anebo možná ne…

Od soudu mohl Brian Kinney odejít jako svobodný člověk. Všichni zamířili k Teddyho statku, který se stal dočasně domovem všech Brianových blízkých lidí. Jen Michael ujížděl osvobodit svou matku z vlhké kobky hradu. Nejprve všichni mluvili jeden přes druhého, objímali se, gratulovali, ale přestálá hrůza, šok a vypjetí pomalu všem uzavírala ústa.
Každý se pohroužil do svých myšlenek. Brian spěchal za Justinem. Tak moc ho potřeboval sevřít v náručí. Tak moc toužil po jeho měkkých ústech a srdci, které ho vroucně miluje. A teď i on věděl, že dluží Justinovi jistých pár slov.
Emmet se uvolil, že počká na statku s Justinem, který k soudu nemohl, a teď ho téměř násilím držel, aby nevyběhl ven. Tušil, že přivítání bude bouřlivé a nikdo si nepřál další obvinění. Proto museli počkat až Brian spěšně vystoupí z kočáru a rychlým krokem (běh by byl přece už jen nedůstojný) vejde dovnitř. Pak už nemohlo Justina nic zadržet. Padli si do náruče a slzy byly přítomny na všech tvářích. Brian zabořil své vlhké oči do Justinova krku, kde ho zároveň horce líbal a Justin se nijak nesnažil ty své skrýt.
Právě když vstoupil Teddy, Brian šeptal Justinovi to nejsladší vyznání: "Miluji tě." Ani jeden z nich nevnímal Teddyho sarkastickou poznámku, že toto je ten spravedlivý, čestný a milující manžel, ale ostatní se tomu od srdce zasmáli.
Brian s Justinem se dál objímali a nevnímali svět kolem sebe.

Večer se všichni sešli u společné večeře a vyprávěli si a vyprávěli. Brian s údivem poslouchal, jak se muž, kterého miloval, proměnil ve fešnou služtičku a jeho žena v lehkou děvu. Teď už to bylo pro zasmání, ale oba tam na hradě prokázali velký kus odvahy a to proto, že oba Briana milovali, i když každý jinak. Nikdo si ani nechtěl představit, jak by to asi bývalo dopadlo, kdyby se nedostavil včas ten posel z nebes. Div Carla na rukou nenosili. I když svou váhu samozřejmě mělo i Lindsayino statečné přísahání na vzorný manželský život. Nebyla to tak úplně nepravda, protože Brian se snažil dělat, co jí na očích viděl. A hlavně tam viděl lásku, lásku k Mel.

I když po celou večeři Brian s Justinem od sebe nemohli odtrhnout ruce, bylo potřeba rozhodnout, co bude dál.
Padl návrh, aby po tomhle všem odjeli. Odjeli někam, kde je nikdo nezná, kde si vydechnou, kde nebudou pod věčným dozorem… Emmet nadšeně zatleskal a nabídl Paříž. Lindsay s Mel a Gusem by jeli také. Zaprvé, aby se dostálo za dost obrazu rodiny, za druhé i ony byly ze všeho tady vyděšené a znechucené postojem rodičů a ostatních. Všichni si potřebovali odpočinout, uklidnit se, užít si Guse, prožít něco hezkého společně a taky samozřejmě každý z párů chtěl být jen sami spolu, bez očí všetečných pozorovatelů... O panství by se zatím postaral Teddy jako Brianův zástupce. A Michael s Debbie by mu s tím jistě rádi pomohli. Když pak mířili do postelí, měli o čem přemýšlet.




*Kdo by si nevzpomněl kdo to je (stejně jako já), tak je to ten policajt, co zabil mladého prostituta a díky jehož smrti padlo i Stockwellovo vítězství ve volbách…

Sice jsem tvrdila, že už s touto povídkou končím, ale nějak je nutné to dotáhnout ještě dál a dál. Takže na to, jak se Brian s Justinem přivítali a jestli nakonec vážně odjeli, si musíte počkat do další kapitoly. J
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Rowene | 10. prosince 2011 v 23:12 | Reagovat

No sláva za ten dovětek. Je to fofr. :-)

2 Anne | 11. prosince 2011 v 23:17 | Reagovat

Předem se omlouvám, že to není k téhle povídce (ale jednou se k ní snad dostanu, třeba o prázdninách).

Myslím, že tohle(http://estriel.wz.cz/s/fanfiction/krasobrusleni/pertainingtomotion.html) stojí za přečtení, zvlášť proto, že je tam Brian. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


Layout by Luczaida.blog.cz | Nastaven 2. 2. 2015