Panství 9.

24. listopadu 2011 v 15:35 | Justinka |  PANSTVÍ
Tentokrát bez varování!
Omlouvám se, že to trvalo déle, ale múza mě opustila zato všeliké problémy se zmnožily.
Snad se vám bude předposlední kapitola alespoň trochu zamlouvat...



Nakonec se Stockwell rozhodl, že mu k vítězství musí stačit jím zcela zmanipulovaná Brianova matka, podplacení služební a lež. Nehodlal k soudu pustit nikoho, kdo by mluvil v jeho neprospěch.

Jistě Brian bude tvrdit, že nic nespáchal, ale obžalovaní přece vždycky lžou, aby si zachránili krk, to ho moc netrápilo. Zato jeho žena Lindsay, by mohl být větší problém…
Tedy pokud by už dříve nedal rozhlásit, že Lindsay i s Gusem utekla od svého sodomitského manžela, jak nejrychleji to šlo. Nikdo netušil, že se Lindsay se synem ukrývá stále ve své ložnici a je držena v domácím vězení. To vědělo pár nejvěrnějších Stockwellových vojáků a… Debbie, která pro ně připravovala jídlo. Tedy předtím, než jí Stockwell strčil pod zámek.

Při smůle, která se na Stockwella snášela jako mlha, Carl, útěky důležitých osob, mu přece jen něco hrálo do karet. Brianův otec byl hodně nemocný a nastalá situace kolem jeho syna ho hodně rozrušila. Nevěděl, jestli se má víc hněvat, vztekat nebo truchlit a plakat, co z jeho syna vyrostlo a tak pil. Pil hodně, zapíjel žal i vztek a vůbec mu to nesvědčilo. Jenže tu nebyla jeho žena, která ho vždy trochu krotila, najednou se o něj nikdo nezajímal. Všichni se starali jen o to, jak tahle třenice dopadne. A tak jen pár dní před horečně očekávaným soudem našel nějaký pohůnek starého pána hradu ve škarpě, tváří k zemi. Nejprve si myslel, že přebral, což byla také pravda, ale nakonec s hrůzou zjistil, že pán je mrtvolně bledý a ztuhlý. Že netruchlila Joan mu nepřišlo nijak divné, ale nějakého pohnutí hodlal Stockwell dosáhnout alespoň u Briana. Ale ani tam se mu to nepovedlo.

Stockwell doufal, že Carl Horvath nemůže mít takové štěstí, aby za tak kratičkou dobu, kterou tady pobýval, sehnal dostatek důkazů. Však se Stockwellovi podařilo najít i vchod do tajné chodby, který nechal zazdít a hlídat. Teď už mu nic nehrozí. Měl jen vztek, že mu v ní tolik důkazů uteklo po svých. Musí být hodně opatrný! Nemůže to zkazit jako tenkrát, teď už ne. Carl by ho roznesl na kopytech!
Zítra je soud a on vyhraje! A pak? Pak bude všechno tady jeho! Konečně se spokojeně usmál a nechal se unést tou představou…

Na Teddyho statku zatím panovaly horečné přípravy. Carl Stockwella znal a dobře tušil, že mu nenaservíruje hlavní svědky až pod nos a tak vznikl plán na záchranu Lindsay a Guse. Za prvé bylo nutné, aby se ukázali u soudu a za druhé, kdyby zůstali na hradě, mohl by se na nich Stockwell mstít, kdyby vše nešlo podle jeho plánu.
Carl váhal, zda tento těžký úkol svěřit Justinovi, který na tom trval jako by na tom závisel jeho život. Bylo to hodně nebezpečné. A kdyby se to nepovedlo a Justina chytili, bylo by po všem. Na druhou stranu musel Carl uznat, že je na to Justin nejvhodnější osoba. Hodil by se také Michael, ale toho znali všichni na hradě víc než dobře, denně jim udílel rozkazy. To s Justinem mluvil opravdu málokdo. Dalším kladem byla jeho malá, drobná postava, která mohla připomínat dívku a jemný obličej bez vousů. Alabastrová pleť a smyslný úsměv už nebyly klady, ale přímo úklady. Bylo rozhodnuto. Justin se vplíží do hradu jak jen to půjde, schová se a až Briana odvezou na soud, který se konal na veliké faře asi hodinu jízdy od hradu, Justin se pokusí osvobodit Lindsay a Guse a dostat je do připraveného kočáru.

Druhý den hned ráno na sebe Justin natáhl, dle jeho mínění spoustu ženských oděvů, které ani netušil, že dívky nosí. Podle Melanie jich měl přesně tolik, kolik jich měla služebná mít. Vytvaroval si výstavní ňadra pod halenu a hlavu zamotal do dlouhého šálu. Přes sebe ještě převázal křížem černý vlněný šátek a do ruky železný kotlík s jídlem. Jídlo bylo však jen na dně. Nahoře bylo poklopeno víkem a to vystlané látkou poskytovalo prostor pro dva tucty vajec.
Všichni ho zkontrolovali a museli uznat, že je dokonalá služtička.

Teddyho kočár ho vyložil dost daleko od hradu, aby si ho nikdo nevšiml. Tiše prošel zahradou.
Chtěl se do hradu nepozorovaně dostat zadním vchodem. Bohužel i tady byly hlídka. Starý voják si vyposlechl Justinovu historku o tom, jak nese do kuchyně vejce, protože hradní slepice nenesou anebo zanáší a kuchařce se tak nedostává dost vajec na vybrané dobroty pro panstvo.
Justin se snažil usmívat a být na vojáka milý, ale brzy si všiml, jak zálibně si vejce prohlíží.
Nechtěl Justina pustit dál, ale Justin už tušil, že není tak ostražitý jako mlsný. Začal mu tedy vyjmenovávat dobroty, u kterých tušil, že by se na ně mohlo vajec používat a to už voják skoro slintal. Když se ho voják zeptal, zda by mu dvě tři nedal, Justin ulehčeně vydechl a začal dělat drahoty zase on. Nakonec se do hradu bez problému dostal.

Sice slíbil Carlovi, že se půjde hned někam uklidit, aby ho nikdo nepoznal, ale to on nemohl udělat. Musel vidět Briana. Musel. Co když je to jeho poslední možnost? Otřásl se hrůzou. Ne, na to nebude myslet. Nejprve zašel do kuchyně a tam odevzdal vejce, aby o něm věděli, kdyby se na něj někdo ptal… Pak zamířil rovnou ke sklepení. Strážný byl zvyklý, že vždy přijde nějaká služtička s jídlem a tak se ani nepodivoval. Sice chtěl ochutnat, ale nakonec si to rozmyslel, když se Justin zaškaredil, že to není nijak dobré. Justin byl vpuštěn a srdce se mu sevřelo bolestí a taky žalem.
Krásné Brianovo tělo viselo v okovech jakoby bez života. Byl vyhublý na kost a také na několik místech zraněný. Bylo vidět, že ho mučili. Justin k němu přistoupil. Tak moc se musel přemáhat, aby neplakal, aby ho neobjal kolem krku a nelíbal ho horce mezi svými slzami, ale věděl, že ho strážný pozoruje a tak jen Briana jemně popleskal po tváři a řekl, že přinesl jídlo. Brian se jen těžko probíral jako by byl v mrákotách.
Strážný zahučel: "Tak ho nech, vždyť ho stejně upálí."
V Justinovi by se krve nedořezal, ale promluvil jako dívka.
"Jen ať nabere sílu, aby to byla dobrá podívaná."
Brian se zatím pomalu zmátožil a poprvé se podíval na dívku. Uviděl svůdný úsměv, krásnou tvář a ty nejúžasnější modré oči, od kterých se teď vpil svým pohledem. Konečně poznal svého Justina a jeho pohled ožil.
Strážný zabručel: "No, když myslíš tak to zkus, já bych se na něj…"
Zbytek naštěstí neslyšeli, protože se šel posadit na chvíli ven. Když Justin konečně odlepil svůj pohled od Briana, všiml si, že v rohu místnosti je ještě někdo. Zaostřil zrak a… Debbie? To přece není možné!

Rychle se k ní vydal a pověděl jí, že Michael je hlavní svědek proti Stockwellovi. Debb Justina poprosila, aby o tom, že je tady Michaelovi neříkal. Nechtěla, aby se o ni bál. Musí zachránit Briana.
Justin to slíbil a dal jí polovinu Brianovi porce. Jídlo bylo původně pro něj, ale on to vydrží, oni to potřebují mnohem víc.
Vrátil se k Brianovi a krmil ho jako malé dítě s veškerou něhou, kterou v sobě měl. Šeptal mu to, co řekl Debb a ujistil ho, že ho zachrání. Brian měl strach, že Justina někdo pozná a chtěl, aby honem opustil hrad. Justin ale ještě hlavní důvod své návštěvy zde nesplnil. Brian se zeptal, proč tu ještě zůstane.

"Proč? Protože,…" Justin se zadíval do Brianových očí a vydechl "tě miluju."

Brianovy zorničky se rozšířily a nevěděl, co na tohle říct. Nemusel však říkat nic. Justin mu vlepil vlhký polibek, když zaslechl, jak se strážného kroky blíží zpět a vyrazil k východu. Ve dveřích se otočil a řekl: "Později." Pak rychlým krokem opustil sklepení. Hrozilo, že se rozpláče. Zalezl si do Brianovy ložnice, která teď zela prázdnotou a nikoho nezajímala. Schoval se do veliké skříně a s údivem zjistil, jak mu bije srdce na poplach, celý se klepe a dýchá tak nahlas, že by to vzbudilo i medvěda. Musí se uklidnit. Má přece spoustu času a vše jde zatím dobře. Měl radost, že se mu povedlo dostat do Briana všechno jídlo. Tady bude schovaný až do zítřejšího dopoledne, kdy Briana odvezou k soudu. Jeho dech i tlukot srdce se pomaličku uklidili, až nakonec z nedostatku světla a vypětím nervů v posledních dnech, usnul.
 
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Rowene | 25. listopadu 2011 v 8:08 | Reagovat

Hezké páteční ráno. To byla tedy napínačka a dojemné. Škoda že už je  předposlední kapitola. :-)  :-)  :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


Layout by Luczaida.blog.cz | Nastaven 2. 2. 2015