Bez elektřiny to jde!

11. října 2011 v 9:34 | Justinka |  O všem možném
Nějak jsem měla plnou hlavu srazu nebo nevím, jak se to mohlo stát, ale prošvihla jsem téma týdne: život bez elektřiny!

K tomu mám co napsat napadlo mě a zasnila jsem se. Ano, bylo to dávno před mou posedlostí QAF a hlavně počítačem. Zaplaťpánbůh jsem si mohla vyzkoušet jaké to je, být třeba dva měsíce bez elektřiny.

Bývalá hájenka uprostřed lesů, kde teče sice z trubky, ale ledová voda z lesního potůčku a vše co chcete mít alespoň trochu teplé se musí hodit na kamna, se k tomu zdá ideální. Hádáte správně! Byl to dětský (jistěže pionýrský:D) tábor. A byly to ty nejkrásnější prázdniny, které můžete zažít. Naše vášeň pro tento styl života se rozrostla a tak jsme tam távili víkendy, jakékoliv volno a Silvestry. Ano, obzvlášť v zimě je hodně pikantní, když se musíte vysoukat z prohřátého spacáku, natáhnout si ponožky, tepláky, mikiny, bundu, boty a vyrazit na velmi vzdálenou latrínu, když je veku třeba pod nulou. Tak na to zapomeňte. Jsem unavená jen z toho výčtu, takže to byly většinou jen boty a mikina a spací triko stažené co nejníže to jde. Opře se do vás ledová zima, ale vy neutíkáte zběsile jako zajíc (tedy pokud už potřeba není opravdu akutní), ale jdete rozvážně tou probouzející se krajinou, kde jediný zvuk vydávají vaše boty křoupající sněhem a užasle tu nádheru pozorujete. (pokud není )žasný barevný podzim a vy se klidně zastavíte a koukáte na vycházející slunce, které rychle začíná rozehrávat barvy na stromech protější stráne...)
Po sezení na ledové desce latríny však přeci jen už volíte úprk zpět do tepla spacáku.:D
Když tohle zvládnete a rozhodnete se, že by se vážně mělo vstávat... hezky zčerstva vyskočíte a první co uděláte je, že jdete rozdělat oheň v butaru, aby ostatní měli horký čaj. Ano, našli se i tací experti, co ten oheň vážně hodlali rozdělávat uvnitř butaru nebo uvnitř sporáku v místech pro pečení a né opravdu v topeništi.:D (ale jmenovat raději nebudu, on zatím vyrostl a je teď velký a silný:DDD)
No, dobře. Nebylo od nás hezké trápit neznalé pražské dětičky pravidelným příkazem rozsviť a smát se, když jejich ruka automaticky zašátrala v patřičných místech, kde obvykle bývají vypínače.:D
Nene, tady se vzala hezky petrolejka či lampa na bombu s plynem a teptve potom se svítilo. Ale stejně úplně nejlepší byly večery, kdy se svítilo jen svícemi, hráli se karty, pilo se třeba i víno (je třeba mít přece dostatek lahví, na které se ty svíce dají přichytit:D) a povídalo se. Nevěřili byste, jak magická umí svíčka být. Nejen, že v jejím světle vypadá každý tak trochu lépe.:-) Měkké světlo... Ale stékající vosk a jeho tvarování je neuvěřitelně zábavné.:-)
Člověk má tu neuvěřitelnou vlastnost, že vzpomíná na to dobré a tak nevidím rozvěšené mokré věci nad kamny a sychravé počasí, ale vzpomínám na tváře v mihotavém světle, zpívání s kytarou, dobroty upečené na kamnech, na letní teplý voňavý vzduch, na táboráky, zajímavé hry, kamarády, koupání v potoce... a to už není o elektřině, ale o pohádce mládí, tak se raději loučím a omlouvám se za sentimentální kecy.

Vaše Justinka


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Anne | Web | 11. října 2011 v 22:45 | Reagovat

Promiň, že nepíšu k článku, ale musím ti sdělit, co jsem právě objevila.
QAF povídky od Julie (!) http://underthecover.blog.cz/rubrika/queer-as-folk

2 Pája | 12. října 2011 v 10:08 | Reagovat

jéé tak jsem se krásně zavzpomínala nad svými tábory. Já tam ale jezdila už jako vedoucí. 3 týdny nám v kuse pršelo, holinky mi přirostly k nohám. Naučila jsem se vařit na kamnách. Venku jsme měli plentovou koupelnu. Když jsem se chodila s kamarádkou "koupat" tak všichni chlapi šli na dřevo. No a jednoho dne jsme šli taky na dřevo a zjistili proč tak rádi na to dřevo chodí. Seděli ve svahu koukali přímo na koupelnu :-D Bohužel žádný Brian nebo Justin tam nebyl, takže jsme z toho nic neměly :-(

3 Justinka | Web | 12. října 2011 v 10:34 | Reagovat

[1]: Děkuji. Vzpomněla jsem si, že jsem to kdysi četla, jen jsem se ještě bála komentovat.:-) Ovšem nápad s Kocovinou je excelentní :-D  :-D  :-D

[2]: :-) A vidíš, jak si ráda vzpomeneš! Také jsem zažila 3 týdny deště, stany v půlmetrovém bahně a kopali se járky kolem:D Kamna miluju a nenávidím (pokud si hrají na sporák Betty McDonaldové z Vejce a já:D) neznámo proč jsem byla na táboře za experta na zadělávání knedlíků... :-? Jinak také vedoucí, kuchařka, zdravotník, instruktor a léta předtím dítě. (tedy po různých táborech)
Měli jsme v létě také plentovou koupelnu, jinak nevytopitelnou konírnu s kamennými žlaby a kotlem na vodu a stařičkou vanou obloženou svíčkami...ach!
My zase seděly s kamarádkou věčně na latrínách a žvanily. Kluci jednou nacvičovali střelbu a málem jsme potupně zahynuly v kadibudce. :-x :-D Nezapomenutelné zážitky! A to nemluvím o puťácích 8-)

4 Anne | Web | 12. října 2011 v 18:29 | Reagovat

Připoměl se mi jediný tábor na jakém jsem kdy byla... Asi úplně nejlepší byla sprcha... Ze dřeva postavená bouda bez střechy. Nahoře nějaké děravé kýble a vedoucí a několik kluků zatápělo v kotli, aby se voda v barelu ohřála... Ale být tak někde celé prázdniny by bylo mnohem lepší.

[3]: Není za co. Už jsem přišla na to proč já jsem je neobjevila, když mám Juliin livejournal prolezený skrz naskrz - jednoduše tamm má jen povídky z tohoto roku...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


Layout by Luczaida.blog.cz | Nastaven 2. 2. 2015