Setkání v Pittsburghu 6. část

8. září 2011 v 13:38 | Justinka |  SETKÁNÍ V PITTSBURGHU

Tento cyklus velmi úzce navazuje na SETKÁNÍ, proto je dobré číst Setkání dříve. :-)





Ennis si vlastně až doposud myslel, že tahle jeho dovolená není úplně špatný nápad a to dokonce ani vzhledem ke své nemoci, ale teď už toho měl opravdu dost. Vždycky byl proti změnám a teď najednou jich na něj bylo nějak moc.
Jeho přátelé si nevybrali tu nejlepší dobu k oznámení svého návrhu, Ennis ještě nevstřebal ten Zackův. Najednou se cítil jako loutka, která má dělat to, co se ostatním hodí. I když to bylo hodně nadnesené. Nesouhlasil a bylo to nepředstavitelné, přesto to bylo pozitivní, že by někdo jako Zack s ním chtěl žít. Nenáviděl skutečnost, že je Zackovi a i Brianovi velice vděčný. Zack ho dostal do nějakého výzkumného programu, který pokryl polovinu jeho léčebných výloh a druhou bez řečí zaplatil Brian. Věděl, jak na tom Ennis je a prostě to chtěl udělat!
Jenže, právě proto se teď Ennis cítí jako sketa, protože sice slušně, ale stručně jejich návrh odmítl. Justin byl viditelně zklamaný, ale Ennis se nechtěl nechat do něčeho natlačit. To přece nikdy nedělal, ani Jackovi neustoupil…
Hmm…

Zatoužil být pryč. Doma! Doma? No to ani ne, spíš mu chyběla volnost a samota. Čas na dumání u ohně, čas nemyslet na nic, jen na práci s ovcemi. Klid. Jeho zaběhaný rituál.
Sakra doma by si dal panáka a nechal by se vtáhnout do myšlenek na Jacka. Byla hluboká noc, přesto se vyplížil do kuchyně. Měl žízeň. Málem měl další infarkt, když na něj tiše promluvil Brian. Stál tiše u okna a koukal do zahrady, pil whisky. Posunkem nabídl Ennisovi. Ennis věděl, že by neměl, i Brian věděl, že by neměl, ale přesto kápl na dno kapku whisky a podal jí Ennisovi a ten jí vděčně přijal.
Dlouho mlčeli, ale pak si začali tiše povídat. O ničem a o všem.
O Brianově práci, o Emmetovi, jaký se z něj pro Ennise vyklubal přítel, o tom, že se kluci brzy musí vrátit do NY. O tom, že i Ennis se už chce vrátit domů…
Brian se na něj najednou podíval svým pronikavým pohledem, který Ennise propálil, až k jeho srdci a řekl: " Zdálo se mi, že jsi tu, přes to všechno co se tu stalo, takový veselejší. Nebo ne to je špatné slovo. Máš jiskru. Jiskru života. Pamatuju si, že když jsem tě poprvé viděl v tom baru, zdál ses mi jako vosková figurína. Naprosto bez života. K tomu se chceš vracet? To je to co chceš? Ty staré vyjeté koleje…
Ennis na to neuměl odpovědět. Ano, toužil po nich a zároveň se jich k smrti bál.

Zack už to nemohl vydržet. Potřeboval s Ennisem mluvit. Přehodil si službu a už se řítil k Britinu. Zastihl Ennise ve stájích, jak nad něčím dumá. Potřeboval mu vysvětlit, že na něj nechtěl tlačit. Prostě ho nechtěl jen ztratit navždy ze svého života, jen co se poznali. Chce mu dát čas, chce… třeba se sblíží natolik, že Ennis najde sílu a odstěhují se někam, kde to bude vyhovovat jim oběma nebo… nebo během pár dnů, týdnů poznají, že se k sobě nehodí… ale Zack to prostě nechce vzdát.
Ne. Řekl Ennisovi: "Zamiloval jsem se do tebe a cítím, že ani já ti nejsem lhostejný a jediné, co po tobě chci jen, abys nám dal šanci. Zack toužil Ennise políbit a přesvědčit a přemluvit a… najednou tam stáli a líbali se. Nejprve jen tak lehce, zkoumavě, až hravě, ale pak se jejich vášeň rozehrála naplno a Ennis natlačil Zacka na box stáje, přitiskl se na něj a jeho ruce pevně sevřely Zackovu tvář. Nebylo úniku a Zack nikam unikat nechtěl. Nechal se líbat a sám Ennisovi nadšeně polibky vracel. Ennis byl přesvědčený, že Zacka striktně odmítne a odjede, ale po tomhle nemohl. Bylo to natolik krásné a jemu to tak hrozně moc a dlouho chybělo. V uších mu znělo: "Dej nám šanci!"
Přestože to bylo rozhodnutí ze dne na den, konal se rozlučkový večírek na Britinu. Debbie a Emmet donesli tolik dobrot, že by podle Ennise mohli pohostit půl Pitts a k jeho překvapení se všechno snědlo. Byl to velice příjemný večer, kdy si ho všichni snažili užít co nejvíce. Justina a Briana opět dlouho neuvidí a Ennise a Zacka? Bůhví! Každopádně Emmet vmanévroval Ennise do kuchyně pod záminkou ochutnání čehosi a tam z něj během chvilky vytáhl podrobnosti. Byl celý naměkko , že jeho dohazovačská práce měla úspěch. Švitořil na stejné téma jako Zack - dej mu šanci - až se Ennis začal smát.
Přesto neopomněl Emmetovi poděkovat a dal mu poznat, že se mu po takovém příteli bude stýskat. Emmetovi se v očích zaleskly slzy. I jemu bude Ennis chybět, ten starý tichý kovboj mu přirostl k srdci.
Zachránil je Brian, který vstoupil právě do kuchyně se slovy: "Co vy dvě holčičky si tu špitáte?" a s úsměvem je vypudil mezi ostatní hosty…
Další den už se měli rozloučit pouze Justin a Brian a Zack a Ennis. Kluci mířili do NY a Ennis se Zackem se chystali na cestu autem. Bylo to něco jako prodloužení dovolené. Ennisovi se létání nelíbilo, bál se, v autě se naopak cítil dobře a rád sledoval míhající krajinu. Proto zvolili složitější a úmornější cestu autem, ale oni chtěli a potřebovali být ještě chvíli spolu sami.
Ennis poděkoval klukům za vše a oni mu neopomněli připomenout, že jejich nabídka platí. Zack se zajímal jaká, ale Ennis ho teď odbyl, že mu to pak poví. Nynní byla chvíle na slapská objetí a polibek na rozloučenou. Všichni doufali, že se nevidí naposledy, i když moc šancí tomu nedával asi nikdo. A pak se vydali na cestu…
Chtěli se v řízení střídat, ale první řídil Ennis. Soustředil se sice na cestu přesto vnímal jaké to je mít vedle sebe Zacka. Bylo to pěkné, známé a přece jiné. Jack v autě nikdy pusu nezavřel a pořád se smál a mlel a mlel. Ostatně jako vždycky. Ennis to měl rád. Nemusel nic říkat, jen mu lehce položil ruku na stehno a byl spokojený. Zack seděl tiše a jen si broukal s rádiem nějakou melodii, ale bylo z něj cítit, jak je v pohodě. Pískal si… a pak řekl Ennisovi, jak je rád, že jedou spolu. Že jedou.
Bylo to fajn. Střídali se povídali si, poslouchali rádio, mlčeli, stavěli na jídlo nebo cigaretu a malé protažení. Bylo to neskutečně v pohodě. Pomalu se tak sbližovali a poznávali, přitahovali se víc a víc s každým letmým dotekem.

I Zack měl z této cesty obavy, ale nebylo proč. Ennis byl příjemný společník, i když málomluvný. Zato se na každé zastávce vydával do přírody. Bloudil mezi stromy nebo se škrábal na kopec, aby se mohl rozhlédnout. Zack mu byl mnohdy v patách… Vpíjeli se pohledem do krajiny a Zack chytil Ennise za ruku.
Zvláštní. Ennis se od Zacka nechal hladit rád. Po paži, po ramenu, po vlasech…
Ani nevěděli jak, stáli tam na návrší a líbali se a hladili. Později se z toho stal téměř rituál a zdálo se, že stavějí častěji, než bylo nutné.
Měli sebou stan nebo spali vzadu v autě, ale v noci k ničemu jinému nedošlo. Vyčkávali, hýčkali si tento příjemný stav zamilovanosti a oba nechtěli nic uspěchat. Ennise napadlo, jak jiné je to na rozdíl od vztahu s jackem. Jejich první kontakt se rovnal spíš znásilnění. Dlouho Ennisovi trvalo, než se s tím sám srovnal, začal Jackovi věřit, nekradl si ty chvilky rozkoše tak horečnatě a zbrkle.
Než padla poslední hráz a Ennisův cit k Jackovi se mohl rozvinout. Jenže ta úplně poslední padla vlastně až s objevením Ennisovy košile v Jackově šatníku.
V tom to právě bylo, dělal to zase. Ennis pořád čekal, že se Zack otočí a pojede domů, že se vzpamatuje a bude chtít někoho mladšího, že… Prostě se držel zpět, i když to bylo stále těžší. Kdyby to Zack udělal, Ennis by se opět trápil…
A tak v jejich vztahu vycházel zatím Zack jako ten, kdo vždy musí první začít.
Zack byl ten, kdo opatrně postupoval vpřed. Pomalu byl odvážnější a odvážnější. Ennise hladil, líbal a sváděl.
Ne, že by Ennis netoužil po něčem víc, sevřít Zackovi v noci pevně boky a líbat ho až ztratí oba dech, ale zatím dělal jen to. Zatím ještě Zacka oťukával. Však i Zack byl rád, že jejich vztah je pozvolný…
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Rowene | 8. září 2011 v 18:22 | Reagovat

No ale to je kraťoučké! Doufám, že bude o starouška Ennise dobře postaráno. :-)

2 Justinka | 8. září 2011 v 19:02 | Reagovat

[1]: ;-) No, k tomu co pro Ennise plánuji se zrovna slovo staroušek nehodí...ale je to hezké. :-)

3 Pája | 10. září 2011 v 20:04 | Reagovat

To tiché povídání u whisky bylo dokonalé a Emmet to byla třešnička na dortu. Už hned valím na další díl.
No něco to má do sebe, když to čtu takhle pozdě, alespoň nemusím čekat na pokračování a stačí jen kliknout :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


Layout by Luczaida.blog.cz | Nastaven 2. 2. 2015