POT 1

23. září 2011 v 15:10 | Justinka |  POT

S4/Po Brianově rakovině…

Brian:


Šlapu jako bych měl vypustit duši. Neměl bych, ale je to tak skvělé zase moci zabrat. Cvičit, hýbat se, dělat co chci já, žít, žít, žít! A to, že žiju mi tu dokazuje i ten pot. Ten, který teď ze mne v čúrcích stéká. Cítím, jak mám mokrá záda, paže, hrudník. Nemít zavázený šátek na čele, tak mi stéká i do očí. Je mi to jedno. Líbí se mi to. Miluju to.
Zaberu ještě víc a kapičky se přímo řinou. Možná se u toho netvářím zrovna příjemně, protože Ben se po mě znepokojeně koukne. Ptá se, zda je vše OK. Obdařím ho úsměvem, za který by se nemusel stydět ani Justin a řeknu, že je vše v nejlepším pořádku. Ben se také lehce usměje a dál už se věnuje svému kolu. I já. Znovu si slastně uvědomím stékající pot…


Ne, není to tak, že bych si teď pocení dlouho neužíval. Naopak. Ale to bylo něco docela jiného. Pot, který ze mne stékal, když jsem ležel na posteli, třásl se, nemohl se pohnout, bylo mi zle jako ještě nikdy v životě. Pak mě neznámá síla vymrštila z postele. Nebyl jsem schopný stihnout koupelnu. Nevadilo to. Justin tam vždy byl připravený s kyblíkem, i když věděl, že mi to působí další psychické potíže - to že mě vidí, slyší, odhrnuje mi vlasy z očí, otírá mokrou žínkou…
Byl jsem sice ponížený, přesto jsem byl rád, že tam Justin je.
Justin je ale spojený ještě s jedním nepříjemným potem. Potom co jsem se dozvěděl, že Justin ví o mé nemoci, jsem ho vyhodil. Jen co jsem za ním zuřivě zapráskl dveře, pro jeho vlastní dobro, nejraději bych se rozplakal. Neudělal jsem to, jen jsem tam stál a třásl se a studený pot mi vyrazil po celém těle. Nepříjemné vzpomínky!

Nechci už myslet na nepříjemné věci. Justin je přece spojený i s tím nejpříjemnějším potem, který existuje. Milostný.
Miluju to dělat, tak až ze mě teče pot. Považuju to za dar,… že mohu skoro pořád. To že už zase můžu…
Před mýma očima jede ten nejlepší film co znám. Justin leží v našich tmavomodrých saténových povlacích. Sténá. Já do něj rychle vstupuji a to mě rozechvívá slastnými pocity. Stačí mi jen málo. Já to vím i on to ví. Proto musím přibrzdit. Ovládám se. Snažím se ještě chvíli vydržet, pot ze mne stéká. Cítím kapku mezi lopatkami, pomalu stéká dolů. Když dosáhne žlábku mezi půlkami mého zadku, už to nevydržím. V celém mém těle vybuchne ohňostroj uspokojení. A v Justinovi taktéž.
Zatínám pevně oči. Nevím, zda rychle dýchám z toho, že se blížíme do pomyslné cílové rovinky při spinningu nebo z mých představ.

Hodina končí. Slézám z kola úplně propocený. Už těch úvah bylo dost. Rychle se dostávám do sprch. Horká voda ze mě smývá všechny vypocené kapky. S ní odcházejí i mé myšlenky. Je to tak příjemné. Stojím tam a užívám si to. Nedbale sleduji ostatní sprchující se.
Vypracované postavy, těch co chodí denně, ohromující tvary Bena, útlé skoro až dívčí boky hubených chlapců…
Nechci nikoho z nich. Chci jít domů a jen co se skřípěním zavřu dveře, což je to nejjasnější znamení, že jsem doma, chci chytit Justina a … užít si života co hrdlo ráčí.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Rowene | 23. září 2011 v 17:57 | Reagovat

Wow! Tak tahle se ti povedla. Krásný nápad. :-) Chtělo by to pokračování. :-P

2 Pája | 25. září 2011 v 9:24 | Reagovat

Teda vymyslet povídku o potu :-D To by mě nenapadlo takové téma :-)A ty z toho uděláš nádherné počteníčko. Super a souhlasím s Rowene, že by to chtělo pokračování. Prosím, prosím :-)

3 Justinka | Web | 25. září 2011 v 15:21 | Reagovat

[2]: Ježiš holky, takové téma a ještě na díly :-?  O_O
Ale víte, že mě asi něco napadlo? Uvidíme... ;-)

4 keishatko | Web | 25. září 2011 v 20:30 | Reagovat

wou..páni páni páni...tak toto bola super poviedka...hm...spotený Brian :-P

5 Domča | Web | 11. srpna 2012 v 20:54 | Reagovat

Tak toto bolo nádherne napísané :D

6 Karin | 31. října 2016 v 20:40 | Reagovat

Paráda. :-P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


Layout by Luczaida.blog.cz | Nastaven 2. 2. 2015