Můj Justin... /kazeta

16. září 2011 v 9:07 | Justinka |  KAZETA


Tato povídka je pokračováním povídky Můj Brian.../kazeta, která byla v Tématu týdne už před časem. Snad si vzpomenete a užijete si její pokračování. Rozhodla jsem se ho přidat jen proto, že Pája i po maratonu povídek loudí o další. :D A když nás čeká ten víkend...

Chystám se na dlouhý cyklictický výlet, raději vyprázdním všechny zásoby povídek, kdybych nepřežila! :D Užijte si to!

Varování: 15+




Pittsburgh 2006

Brian se probíral svým rozsáhlým šatníkem, některé kousky už nebyly v módě, něco už nechtěl prostě jen nosit, tedy spíš si chtěl udělat místo na nákup něčeho nového. Se zaujetím, s kterým hodnotil stav svého šatstva, třídil a rovnal oděvy, které prošly jeho přísnou kontrolou zpět. Se stejným zaujetím se probíral svým dosavadním životem. Zatím co si zkoušel některé věci, které měl naposledy v Babylonu, přemýšlel o tom, co všechno se stalo a co asi bude dál. Nevěděl. Posadil se na postel a zíral na svou černou košili bez rukávů.


Poté, co Justin odjel, prošel různými fázemi. Překvapila ho intenzita smutku, který pociťoval. Uvědomoval si, že tohle bylo naprosto logické a správné řešení a mělo to tak být, o tom není pochyb. Jistě. Ale proč to kurva tak bolí? Shit, vždyť se stalo právě to, čeho se celý život bál!
Tak dlouho trvalo, než se doopravdy zamiloval, než si dovolil přijmout, že on je a může, být milován… Stálo je to OBA tolik úsilí, a i když by to nepřiznal tak i slz a teď? Teď je jeho láska pryč a on je tady sám. SÁM.
Jistě přes to nastoupila stará známá hra "mě se to přece vůbec nedotkne" a Brian vymetl všechny zbylé kluby, pajzly a možnosti si zašukat a opít se do němoty.
Jenže to najednou nebylo ono, nevěřil si ani on sám, natož aby mu to věřil někdo jiný…
Chvíli to tak táhnul a čekal, zda se dostaví pocit, který u toho míval dřív, radost z lovu, uspokojení z toho, že je žádoucí, zapomnění… Hluboké zapomnění na to všechno. Jít dál. To přece umí.
Stále byl žádoucí, stále mohl ulovit toho, na koho pomyslel a stále se pocit zapomnění na Justina nedostavoval. Nechal toho a vrhnul se do práce s takovou intenzitou, že jeho pracovníci byli na pokraji nervového a fyzického zhroucení. Brian byl všudy přítomný. Jeho firma šlapala jako hodinky, byla nejúspěšnější na trhu a… jeho to netěšilo. Když už i Cynthia navrhovala, aby si vyrazil na dovolenou, objel nějakou white party… nebo zajel do NY za Justinem, ale to si říct nedovolila ani ona.
Udělal to, vzal si volno a přesto nedělá nic… sedí sám v loftu, třídí oblečení…?
Nakonec vytáhl z horní police krabici a zašátral v ní. Jeho ruka narazila na něco tvrdého a to ho zarazilo. Vytáhl kazetu a podíval se na ní. Můj Justin.
Briana jako by píchlo u srdce. Justin. Justin byl už nejmíň tři čtvrtě roku v New Yorku. Ano, jistě vídali se, jednou za měsíc… ale to nebylo ono. Justin mu scházel. Hrozně moc.
Zapnul video a vložil do něj kazetu.
Vzal si z lednice pivo a pohodlně se usadil na gauč. Kazeta nebyla na začátku, ale to Brianovi nevadilo. Díval se na to a bylo mu těžko, přímo před jeho očima ho uspokojoval Justin s takovou láskou a zaujetím. Viděl v tom tu jejich lásku a najednou pocítil šílenou, spalující touhu být s Justinem.
Právě do tohoto rozpoložení se dostavil Maiky! A chtěl jít ven. Bylo to to poslední, co se Brianovi chtělo. Jenže Maiky umí být hodně neodbytný. Cha, dva muži jeho života se ho drží jako klíšťata!
Maiky tu pro mě ale zůstal.
Prý zda Brian nepotřebuje společnost. Že by se ve svém perfektním živůtku nudil? Ne, to je zlé. Spíš mu přišel ubohý Brian!

Maiky, který žije svůj život úspěšného manžílka a je… šťastný? Jo, je!
Jenže Brian nechtěl tohle vidět, nebavilo ho poslouchat, jak si Maiky, Ben a Hunter vyrazili na pizzu, na comic con, jak něco hrají, koukají na filmy, jak tráví večery. Nechtěl? Možná proto, že on sám by teď mnohem raději strávil nějaký čas s Justinem doma na podlaze a hrál si na piknik. Proč?
Nevěděl, ale už mu to nepřišlo jako něco děsivého. Bylo by to tak pěkné teď moci Justina obejmout a líbat…

Dobrá, jde se tedy ven! Šli kolem Babylonu a Maiky se tam chtěl poprvé od své nehody podívat.
Zatím se tam ještě nic nedělo. Brian nějak nebyl schopen se rozhodnout, co s tím podnikne, nevěděl, zda má udělat krok dopředu či dozadu. Maiky byl neústupný jako dítě. Chtěl tančit.
Nakonec tančili, hudba zněla jen v jejich hlavách, byl to přece jejich život, jejich nejlepší čas, který tam prožili, byla to minulost, ale i budoucnost. Brian najednou věděl, že je neporazí nikdo a nic a vždycky vše přežijí a je jedno, jak moc se teď trápí, život půjde dál. Stál tam a čerpal z toho pocitu sílu.
Radostně políbil Michaela, kamarádsky, jen tak pro tu radost z toho všeho.
Když se vrátili domů, Brian zavolal Tedovi a vydal rozkaz Babylon prodat, najednou věděl co dál…
Pustil si ještě jednou tu kazetu a zíral na ní.
Už to takhle nechtěl, nechtěl jen jednou za čas přiletět a prožít víkend v Justinově posteli. Bylo to fajn, ale nebyl to život. Chtěl přijít domů a mluvit s ním, chtěl se k němu každý večer přitisknout v posteli a slyšet jeho pravidelné oddechování, chtěl se s ním ráno sprchovat, chtěl s ním chodit ven, chtěl ho mít pořád nadosah, chtěl vědět, co Justin dělá!
Zarezervoval si letenku.

NY
Brian zastavil před Justinovými dveřmi a zhluboka se nadechl. Vše si rozmyslel a nehodlal couvnout, ne tentokrát ne. Ano, už předtím všechno zvážili a rozpitvali do všech detailů, ale nikdo z nich nepočítal s tím, jak to bude těžké. Brian jen doufal, že to Justin bude takhle chtít…
Věděl, že Justin zatím s nikým není a vždy ho nadšeně přivítá a vítají se celý víkend.
Dost. Brian vydechl a zazvonil.
Justin právě maloval a dost neochotně šel otevřít, i když nejprve chtěl dělat, že není doma, ale jelikož mu přišlo, že zvonek zvoní nějak příliš naléhavě, tak přece jen šel.
S nepřístupným výrazem otevřel dveře, aby odradil otrapu, který ho obírá o čas. Jenže když spatřil, kdo opravdu za dveřmi stojí, jeho tvář se roztáhla do typicky sluníčkovského výrazu a nálada se prudce zvedla.
Čekal, že se na něj Brian typicky vrhne a jejich líbání a dotyky se zastaví, až zcela vyčerpaní, spocení a spokojení skončí někde na zemi, posteli, gauči či kuchyňské lince. Ale to se nestalo. Brian tam stál a dokonce snad i nervózně přešlápl z nohy na nohu.
Justin povytáhl obočí jako by to odkoukal od Briana a zeptal se: "Co tu děláš?"
"Chci tě!" vyhrkl Brian a sám si uvědomil, že to neznělo sexy, ale žalostně. Proto konečně vzal Justina do náruče a vášnivě, hladově a taky možná zoufale ho políbil.
Justin se zasmál.
"Přijel sis zašukat? V Pitts není nikdo tak úžasný jako já?" škádlil Justin Briana jako by to tak nebylo vždycky. Přesto věděl, že je to pravda.
"Ne, já tě chci… napořád!" řekl Brian vážně.
Justin vytřeštil oči, protože tomu vážnému tónu dobře rozuměl, ale jeho mozek tomu odmítl uvěřit.
Opatrně řekl: "Já ale vždycky budu tvůj…"
" … a já tvůj, ale zdá se mi, že jsme…"
Justin cítil, že se Brian cítil říct něco romantického, krásného, patetického, něco za co se později bude stydět. Justin to vlastně nechtěl. Rozuměl Brianovi, že ho miluje, proto řekl: " …že ti chybí moje nenasytná ústa a úzký zadek!"
Brian se smutně usmál a váhavě přikývl: "Hm, nejen!"
A tím to bylo vyřízeno a mohli se vrhnout na to, po čem toužili vždycky. Jen tentokrát to bylo jiné. Bylo to opět milování.

KONEC
 

10 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 keishatko | E-mail | Web | 16. září 2011 v 12:31 | Reagovat

to bolo krásne :) takýto koniec som si predstavovala pre nich aj v seriály...prečo to tak nemohli spraviť?...krása :-)

2 Hiroko von Rabersdorf | 16. září 2011 v 15:24 | Reagovat

V seriálu to tak být nemohlo, neb by zničili Brianův charakter... bylo by to moc "hrrr" a udělat něco jako "Po dvou letech" je divný.. (zničili tak HP, jestli jste někdo fanda..:-))

Každopádně, takhle to bylo pěkné, dokonce jsi dovolila Brianovi zachovat "tvář". Ten konec byl dokonale přečtený charakter..:-) Bravo.

3 Rowene | 16. září 2011 v 16:34 | Reagovat

Líbilo, Justin je prostě poklad a Brian se snad už vypotácel z citových zmatků, které mu způsobuje jeho velmi velmi složitá povaha.:-)

4 Roedeer | Web | 16. září 2011 v 20:22 | Reagovat

To bylo vypecene vyznani citu, uplne si tak Briana dovedu predstavit. Obycejny pocit nekdy prozradi vic nez tisic slov.
Mimochodem, taky jsem se kdysi chystal neco podobneho napsat - jak si Brian jede pro Justina do NY, ale ten muj mel narazit na to, ze ma Justin vazny vztah - je to uz par let zpatky a byl to muj prvni a posledni pokus o QAF ff. Skoncil jsem asi na treti strance.

5 Pája | 17. září 2011 v 11:45 | Reagovat

Tleskám ti, tohle je nejlepší závěr seriálu. Brian si zachoval svého Briana a fanynky se můžou tetelit radostí, že jsou spolu. :-)

6 Justinka | Web | 17. září 2011 v 23:24 | Reagovat

Moc děkuji za krásné komentáře, potěšily mě!

[4]: Velká škoda, že jsi nepokračoval!:-(
Briana by nějaký vážný vztah patrně nezastavil a Justin by patrně dal přednost Brianovi v NY před čímkoliv. Podle mne. ;-)

7 GallowayHannah | E-mail | Web | 27. ledna 2012 v 15:22 | Reagovat

Various people in every country receive the <a href="http://goodfinance-blog.com">loan</a> in different creditors, because that is comfortable.

8 Domča | Web | 9. července 2012 v 13:43 | Reagovat

nádherný koniec :D

9 Anne | Web | 24. července 2012 v 16:57 | Reagovat

Těšila jsem se, kdo najde Brianovu kazetu, ale tím nechci říct, že mě tahle část zklamala. Ano, to je konec (to se tam jen báli dát, nebo to ze závažných důvodů nematočili).

10 Karin | 31. října 2016 v 20:36 | Reagovat

Krásny konec. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


Layout by Luczaida.blog.cz | Nastaven 2. 2. 2015