Druhá polovina (první je ZDE) rozhovoru Scotta Lowella v rádiu u Sheeny Metal, který se odehrál předevčírem 7.6.2011
Ještě jednou za překlad děkuji EVANNABARČE (pořád mám neodbytný dojem, že jí skloňováním kazím jméno, nevím proč)

Scott bude už několikátý rok na "Young Playwrights Festival", kde teenageři píšou krátké hry. Často jsou surrealistické a připomínají Bunuela a Dalího - v takové hře byl minulý rok. Letos bude ve hře 17-tileté dívky o psovi a jeho pánovi. Hraje psa a bude to pro diváky jedinečná příležitost jak ho vidět chodit po čtyřech. Přijde mu skvělé, jaké hry dokážou mladí lidé napsat - jako kdyby měli starou duši. Přál by si, aby byl také tak moudrý, když byl mladý.
Gale byl v jedné z her, která se odehrávala v šedesátých letech v Rusku a cestovalo se v ní časem do přítomnosti. Přišel ho podpořit s několika dalšími herci z QaF. Gale vypadal, že se dobře bavil a oni také. Thea Gill bude v jedné z her také.
Pak mluvili o několika hercích, se kterými oba spolupracovali a kteří se také na festivalu objeví.
Je hrozně rád, že má příležitost se na festivalu znovu objevit. Hry které zatím viděl byly skvělé - šokující, zábavné i dojemné.
Hry dávají tři za večer, takže trvají 15-30 min. Ale dokážou tím říct hodně - stejně jako dlouhou celovečerní hrou. Je to dobrý začátek pro televizní herce, kteří si chtějí vyzkoušet divadlo.
Reportérka říká, že se to teď děje často - lidé jsou schopni říct hodně v krátkém čase. Proto se taky teď hodně rozvíjejí seriály - člověk se dívá 45 za týden. Kvůli úspěchu seriálů začínají dávat spoustu filmů do televize. Seriály také vychází na DVD a divák tak má více kontroly nad tím, kolik toho chce vidět. I když to nakonec většinou dopadá tak, že člověk by chtěl jít o půlnoci spát, ale prostě ještě musí vidět další 4 epizody. Scottovi se to prý stalo při sledování seriálu "The Wire" - viděl všechny řady za 2 týdny. Člověk může říct komplexnější příběh ve 13 hodinách než v 90-ti minutovém filmu. I Charles Dickens nejdříve vydával své příběhy v časopisech na pokračování.
Reportérka poznamenala, že každý, kdo je fanouškem nějakého herce z televize by se měl přijít podívat, když hraje v divadle - je to úplně jiný zážitek vidět ho kousek od sebe a pak člověk opravdu ocení jeho herecké umění.
Potom se ho reportérka zeptala, jestli se o dobu Dickense zajímá - prý by se do viktoriánské Anglie hodil. Ona se od dětství zajímala o americkou občanskou válku. Scott řekl, že ho historie hodně zajímá. Že by se mu líbilo žít ve viktoriánské době, ale chtěl by moderní záchody a zdravotní péči. A i proto má rád umění - je to okno, kterým člověk může vidět historii.
Reportérka mluvila o filmu "The Runaways". Přestože v sedmdesátých letech žila, tak jí přijde zvláštní, jak odlišně tu dobu vnímala když byla dítě a teď ve filmu. Bylo všechno bezstarostné - přestože se lidé o děti tak přehnaně nestarali, nic se jim nikdy nestalo.
Jeho bratr pracuje jako chirurg v Německu - pomáhá vojákům v nemocnici. Pak spolu mluví o tom, jak se technologie vyvinula, jak pomáhá zachránit víc životů i během války.
Pak znovu mluvili o Scottově hře. Jmenuje se "A Walk To the Vet" (Cesta k veterináři). Reportérka se prý přijde podívat. Pak se ho zeptá, jestli ho (jako psa) může po hře adoptovat - a prý ano. Pak řekl že na internetu ho můžeme najít na oficiálních stránkách - scottlowell.com, na twitteru a facebooku.



Přišlo mi vtipné, že i Scott je člověk jako my, který propadne seriálu a skoukne ho za 14 dní. Známe!!!
Břídil:DDD, myslím, že jsem vyvinula daleko větší výkon na QAF :DDDD
PS: Ta třetí fotka je naprosto dokonalá!!! :-)
Vaše Justinka



Je to až zvláštní, jak se z Teda Smitha v reálu stává úplně jiný, přitom pořád lehce natedovatělý člověk
. V některých jeho odpovědích vidím typického Teda, nemůžu si pomoc :)). Třetí fotka je prvotřídní → keep smiles!