Save the last dance

10. června 2011 v 19:36 | Justinka |  Povídky na jeden zátah
Pro Páju... ale za inspiraci děkuji alici!
Varování: 12+

JUSTIN

Já vím, myslet si, že se mnou půjdeš na můj ples bylo bláhové, přesto jsem v to doufal a byl tvrdě odmrštěn, jako už tolikrát…
Bolelo to. Ne, už o tom víc nechci přemýšlet. Prostě to nejde a je jedno proč a že by to šlo, kdybys chtěl… Dost!


Vždyť tu jsou pozitiva. Usmířil jsem se z Daph a můžeme si to přece užít i spolu. Ať si všichni trhnou nohou, je to jen jedna noc a pak už tu životní zkušenost, která je pro mě prý tak nezbytná budu mít za sebou.
Nakonec to nebylo tak děsný. Tančíme, bavíme se, smějeme a najednou…
Daph mě upozorní na Briana.
Briana?
Ještě mě nevidí, rozhlíží se. Polknu vzrušením. Je tak krásný. Celé mé tělo se napne, znehybní, diví, ale zároveň se jím rozlívá příjemný pocit, že přišel, že to udělal pro mě. Že mu na mě záleží, že… já nevím. Záleží?
A pak je u mě a je roztomilost sama. Daph se culí jako by jí bylo pět a dostala lízátko, vždy měla pro Briana slabost. A kdo ne? A pak? Pak jsme tam jen my dva.
Co bude dál? Brian mě bere za ruku a vede na parket. On to udělá? On to vážně chce udělat? Budeme spolu tančit přede všemi na mém plese? Nechce se mi tomu ani uvěřit. Tohle vše mi letí hlavou, ale je to tak nějak nepodstatné.
To co vnímám všemi smysly je Brian. Jen on a to co dělá. Staneme naproti sobě, hudba začíná hrát.
A tohle mě dostalo. Brian udělal něco tak krásnýho a romantickýho. Ne, není to jen v mé hlavě jako už tolikrát, je to doopravdy a on si sejmul svůj krásný bílý hedvábný šál a jemně ho položil na můj krk. Bylo to pro mě tak symbolické gesto a já se najednou utopil v jeho očích a přestal vnímat všechny ty udivené a naštvané pohledy lidí kolem.
On mi tím říká, přesně to, co jsem chtěl slyšet. Že jsem jeho, že k němu patřím, že za mnou stojí, že chce teď být se mnou, že…
Možná by mi vytryskla slza, ale hudba se začala rozjíždět a my se šťastně ponořili do tance. Nemuseli jsme hlídat kroky, bylo to tak spontání…
Neviděli jsme a neslyšeli, jen hudba procházela našimi těly a pak… pak takový zvláštní pocit souznění, synchronizace, pochopení, náš vztah to byla konečně …láska.

Utápím se v jeho očích. Je to pohled, který bych vydržel celý život. Nořím mu prsty do knoflíkové dírky a je to tak romantické, až kýč, Hříšný tanec na mém maturitním plese…
Svádím ho a přitom on ví i já vím, že jsme spolu a tak to taky zůstane, alespoň pro tentokrát. Nikdo a nic nás nemůže rozdělit. Sundávám mu sako a on jako toreador vypne hruď a je si dobře vědom, že všechny oči v sále jsou upřeny jen a jen na něj. Na něj a na to, jak jsme spolu úžasní. Je to důležité pro nás, chceme si to co nejvíc užít, ale je to i show pro okolí.
Je nám to jedno, ať se třeba zblázní…

Vracím mu jeho šál zpět, ne není to proto, že bych ho nechtěl mít. Chtěl a hrozně moc, ale chci, aby pochopil, že je jeho, jako já jsem jeho. Pro jistotu si ho za něj přidržím a přitáhnu…
Bere mě za ruku a nekonečně mě vytáčí, ale když otočky skončí, pevně mě přitiskne na svou hruď a ochranitelsky mě podrží, aby se mi nezamotala hlava, abych nespadl, abych nezavrávoral, abych neuděl špatný krok stranou. Ten tanec je o našem vztahu. Můžeš dělat co chceš, máš svobodu, ale drž se tanečního pořádku a vždy se ke mně vrať!
A pak mě zakloní, jak nejvíc to jde. Prohýbám se skoro až na zem a vím, že mě nepustí. Mohu se na něj spolehnout.
Pak mě zvedne a točí se se mnou a všem okolo ukazuje svou náklonnost ke mně, i když nám na nich vůbec nezáleží. Líbá mě přede všemi a já se rozpouštím štěstím. Je to jen a jen naše chvíle.
Směje se a má dost těch lidí kolem. Bere mě za ruku a vede pryč. Pryč od všech, vzhůru za štěstím…
Byla to nejlepší noc mého života. A pak je to směšně romantické štěstí jedním mávnutím pryč!


 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 alice | Web | 10. června 2011 v 20:33 | Reagovat

není zač :-)každá jak koukám v té písničce vidíme něco jiného... asi už jsem z romantiky vyrostla:-)

2 Justinka | Web | 10. června 2011 v 21:12 | Reagovat

[1]: Nemyslím. Ty když chceš umíš být romantická až běda. Když chceš! ;-)

3 T.P. | Web | 11. června 2011 v 10:06 | Reagovat

Got... nádhera (ostatně jako vždy :D)! Musím si tu scénu jít pustit ♥.

4 Pája | 11. června 2011 v 10:08 | Reagovat

Aaach. To je nádherná romantika. Tak nějak jsem si ty jeho pocity představovala :-) Krásné děkuji.

5 alice | 11. června 2011 v 15:09 | Reagovat

[2]:jenže je romantika a romantika... ta moje není tak romantická... :D

6 Rowene | 11. června 2011 v 17:02 | Reagovat

Moc se mi líbí Tvoje povídky, všechny. Justin a Brian jsou nádherná dvojka.:-)

7 Pája | 11. června 2011 v 17:36 | Reagovat

[5]: Dobrá hospodyňka musí být vždycky nespokojená :-D
Tvoje romantika je hodně romantická :-)

8 alice | 11. června 2011 v 18:37 | Reagovat

[7]:hospodyňkA? já? to asi bude mýlka... ;-)

9 Pája | 11. června 2011 v 19:00 | Reagovat

To je jen hláška z Pelíšků na to, že neumíš psát romantiku ;-) Tam to sice bylo o jídle, ale to podceňování je stejné :-D Takže tvá romantika je vynikající :-)

10 alice | 11. června 2011 v 19:09 | Reagovat

[9]:Pelíšky jsou na mě moc smutné... Raději pupendo:D

11 Justinka | Web | 11. června 2011 v 20:03 | Reagovat

[10]: Já mám raději Pelíšky. Ale pozor na podceňování jsem tady expert já, že alice?  *už je ze mě otrávená*

[6]: Děkuji. Ta nejlepší! ;-)  :-D

12 Martinaa | Web | 25. června 2011 v 21:37 | Reagovat

Tuhle scénu miluju.. asi si ji pustím znova :-)

13 Anne | Web | 15. září 2011 v 18:26 | Reagovat

*roztekla se*

14 Domča | Web | 30. května 2012 v 17:59 | Reagovat

neskutočné. :D je to perfektne napísané. v seriáli je to prekrásna scéna a tu prekrásny príbeh :-)

15 Justinka | Web | 30. května 2012 v 21:13 | Reagovat

[14]: Děkuji. Tvé pochvaly mě těší:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


Layout by Luczaida.blog.cz | Nastaven 2. 2. 2015