ani netušíte, jak se mi stýskalo. Ptáte se proč jsem tedy nesedla a nenapsala nějaký šťavnatý článeček ? Jednoduše proto, že náš pc vypověděl službu, ať už to bylo zásahem blesku do el. sítě nebo ho přemohli ve stejnou dobu nějaký hnusný viry schovávající se pod haldou mých fotek nebo gay filmů (ano opravdu filmů, žádné porno ) Naštěstí se ho podařilo rozchodit (děkuji, děkuji mockrát), ale teď se na mě vrhnou záludnosti nového prohlížeče (jak já ho nesnáším, grrr, novoty jsou fuj) a bez mých úžasných prográmů !
Mohla bych brečet ještě dlouhou dobu, ale nechám si to, až bude situace opravdu vážná a nebo na nějaký úžasný film (které mi mimochodem taky zmizely, protože jsem se s vypalováním flákala a celé Hellcats...Dost nebudu na to myslet. Možná, že mě můžou potkat ještě horší věci. Díky nutnosti pohrabat se v pc došlo k jistému prozrazení (blogu) , nemám z toho kupodivu nervy na dranc a opakuju si s Emmetem always dignity (je to dobře? nechci to hledat... vždy důstojně) a prostě to nechám jít svou cestou. Co se má stát to se stane. Napadlo mě přirovnání k citátu, který řekl Gale, ale nevím ho doslova, jestli se mnou nechce někdo pracovat, že jsem hrál gaye, tak potom nechci já hrát s ním, takže asi tak. Jestli se na mě chce někdo ošklebovat, že mě baví, to co mě baví, tak, ať jde k čertu! Jsem teď vydána na milost jednomu puberťákovi (ano to je ten, co jsem se s ním dělila o víno, tak snad to mám dobré ) jestli to dojde až k tchýni, bude v rodince veselo )
Shodou okolností se mi dostal do ruky od věrné překladatelky /evannabarca/ i text a tak se můžu rozpouštět v obdivu i já, nevědomá.

Byl jsem… nerad používám slovo "zneužit" v mém konkrétním případě, ale byl jsem příjemce nadbytečného množství náklonnosti v dospělém slova smyslu, když mi bylo 10, katolickým kardinálem, když jsme s rodinou bydleli v (německé město) v jižním Německu. Nepotkal jsem ho v kostele. Matka chtěla, abych si našel přátele, ale neuměla vůbec německy. Takže mě zapsala na to, co si myslela, že je německý skautský oddíl, nazývalo se to SSPanzer Hitler Jugend. A náš vedoucí byl kněz ve středním věku, jménem otec Joseph Ratzinger *to je současný papež*. Táta Joe, jak jsem mu říkal, byl zářivým, zářivým počátkem bílého, bílého, bílého světla v mém temném dětství. Navzdory tomu, že jsem nebyl Němec a měl jsem přehnanou představivost, mě táta Joe měl rád. Měl mě hodně rád. Naučil mě, jak spolknout *tady nerozumím dvěma slovům*. Věřil jsem mu, když řekl, že on je mojí jedinou šancí na spasení a křtil mě znovu a znovu a znovu - na můj obličej, do zadku. Když jsme o devět měsíců později opouštěli Německo, byl jsem zničený. Nedovedl jsem si představit, že bych mohl žít bez táty Joea.
Ale slíbil mi, že když mu budu psát dopisy, tak se mnou zůstane v kontaktu a budeme určitým způsobem pokračovat v našem vztahu. Pamatuji si, že první co jsem udělal, když jsem dorazil do Jižní Karolíny bylo, že jsem tátovi Joe napsal slušný německý dopis. V podstatě jsem mu psal 15 let svého života. A, dámy a pánové, nikdy mi neodpověděl. Nevím, co se stalo, nevím, jestli si změnil jméno nebo se přestěhoval. Taky jsem chodil na mši, každou neděli po 15 let - St. Christopher, St. Joseph, kostel vzkříšení, 3 neposkvrněných početí. Táto Joe, jestli tam někde jsi, nevím, chci ti říct, že jsem na tebe byl naštvanej, myslel jsem si, že to, co se mezi námi stalo byla katolická výchova. Myslel jsem si, že jsi mě učil, jak dát a přijmout lásku. Ale když jsem vyrostl, tak jsem si uvědomil, že mi bylo 10, když jsi mě šukal jako o život. Tak jako vyjebáváš s Afrikou, tak jako šukáš ženy, tak jako vyjebáváš s New Yorkem a americkou společností. Sháníš peníze a majetek a rozšiřuješ nevědomost a tupost. A víš co, táto Joe? Já jsem s tím kurva skončil.
Jsem na Randyho až pyšná, jako by to byla trošku i moje zásluha, když ho hodlám podpořit ve všem co dělá. Ježíš to je dětinské. Naivka jedna jsem.
Protože jsem musela svůj předešlý šok nějak vyléčit a taky jsem kurva sorry, ale víte co mi dalo práce najít asi milion povídek a teď, abych je hledala znovu) musela najít moje oblíbené kousky fanfic, tak jsem narazila na jednu, u které člověk fakt zapomene, že se má mračit. :-)
Je to fandom QAF/ Friends, ale klidně čtěte i ti, kteří je neznáte, protože je to opravdu legrace. :-) ZDE!
Prosím všechny dobroděje, kdyby je napadlo, že mi chtějí doporučit nějaký film či povídku, nechť se neostýchají a dají vědět. Mám teď nebezpečně prázdný počítač.:DDD
Jdu se pídit po prográmcích :-((( a vy se mějte báječně!
PS: Kdyby někdo našel tuhle písničku jako MP3, tak dejte vědět, koukala jsem se po ní, ale zdá se, že je ještě brzy! Bude to top mé hitparády v mobilu od Randyho. Když to tak srovnávám, tak nejraději ho mám tady s tímto chlapem, s holkama ho nějak nemusím , tedy míň jsem myslela... Ty dvě písničky jsou skvělé + OMG!!!
Uf, nejsem schopná se rozloučit, asi absťák:DDD
Ještě pár slov k Hellcats. Pája to vystihla v komentáři přesně. A já si na dokreslení situace půjčila nádhernou animaci z IHJ. To je prostě jasné i slepýmu.


Dobře neměl hrát, že se na ní vrhá, ale stejně prostě NE!
Už jsem to psala, ale mě to neomrzí, jsem tááák ráda, že Gale byl zrovna na tomhle představení.
Mimochodem, na IHJ je na straně 108 (poslední) hezká fotomontáž Justin a Brian jako Kate a William:D)
Bože já nezkončím. Ještě historka, tedy spíš dejavu z rodinného života. Když jsme včera v noci konečně nahodili internet a zabezpečili a upravili a přerochali atd, tak jsem se na něj vrhla, jestli najdu blog a tak - národohospodářská ztráta by to byla, jj - a pak jsem se šla rozšoupnout čtením článku k nerrtimu, nezklamal.
Zaujala mě (co ode mně čekáte jiného?) jeho myšlenka o okusování a tajně jsem si tak o tom snila cestou do postele. Manžel byl tak hodný, že mé promrzlé tělo od pc, chtěl zahřát. A kde je to dejavu, že tohle fakt běžně neděláme a mě stačilo sundat oděv a byla jsem zakousnuta! Přeně tak jak jsem si představovala! Čte mi snad myšlenky???
Nechápu to. Většinou musím dělat složité naváděcí manévry :DDD (pššš, to jsem přehnala) a teď raz, dva, tři a je to!
Nerrti děkuji za moc pěknou noc. Manželovi už jsem se odvděčila.
A dóóóst, vážně už musím končit, tohle už není QAF.
Mějte se úžasně, i když je teprve pondělí. :-)
Vaše Justinka



Ach ano to slavné kousání.
Hej ale já fakt děsím sám sebe, protože se z toho stává úchylka. Nutně potřebuji být kousán.
A manžel je moc hodný že vyhověl. ;)