
k " Susan." Proč? Protože prostě není Randy. Tečka. A protože to video ve mně vydolovalo smích, ale bylo spíš k pláči, rozhodla jsem se to napravit. Zde je můj pokus.

Když jsem odtáhnul dveře loftu, hned jsem věděl, co Brian s Maikym dělají. Seděli na podlaze mezi spoustou poloprázdných krabiček s jídlem, kouřili a smáli se jako blázni. Došel jsem až k nim a dal Brianovi polibek.
"Miláčku, ty jsi sjetý!"
Nebyla to otázka, ale konstatování. Jasně jsem to na nich viděl. Brian se uchechtl a řekl: "Museli jsme se připravit na rozlučkový večírek se svobodou, miláčku."
"Miláčku, to je patrně asi čtvrté loučení se svobodou. Dej si pozor, aby se ti všechny ty oslavy nezalíbily a nevycouval si z toho."
"Nikdy. Jednou jsem se rozhodl, že budu ženatý muž a už nechci být nic jiného." Začali se s Maikym chechtat.
Po jídle jsem se převlékl a ještě jsem přidal svoji koženou bundu. Byla to ta samá, kterou jsem si vzal na lov toho zvrhlýho policajta, co zabil Jasona Kampa a pak sebe. Věděl jsem, že mi sluší. Brian se na mě podíval oceňujícím pohledem a bylo vidět, že by možná raději zůstal doma.
Pak si ale vzal i on svou koženou bundu a zeptal se nás: "Připraveni?" "Ano," odpověděli jsme.
Když Michael vyšel ze dveří, Brian mě chytil za ruku a přitáhl si mě k sobě zpět. Dlouze jsme se políbili a teprve potom vyrazili.
Bar se nacházel na druhé straně od Liberty Avenue, než kam jsme obvykle chodili. Když jsme vstoupili, z Michaela jen vyšlo: "To snad né?" A Brian jadrně zaklel. Bar byl totiž nacpaný k prasknutí a do všech jeho koutů vyřvávalo CARAOKE. Maiky se dušoval, že když tu byli minule, tak to byl úhledný bar s kulečníkem. Jenže teď tu bylo tak plno, že bychom určitě rozpoutali leda nějakou bitku, kdybychom se tu začali motat s tágem.
Rozhlíželi jsme se a všichni najednou jsme zaznamenali někde uprostřed poskakujícího a mávajícího Emmeta.
Vydali jsme se k němu. Byl tam i Ted. Ben volal, že se zdržel v tělocvičně, ale už vyráží na cestu. Dnes to nevypadalo na duchaplnou konverzaci. Zřejmě byl tento bar oblíbený právě pro karaoke, protože se kolem tísnilo plno lidí, kteří toužili v pátek večer se ztrapnit. První panák do nás zahučel, ani jsme nevěděli jak. A hned jsme si objednali další.
Aby alkohol alespoň trošičku utlumil některé výkony vystupujících.
Ted se dostavil v sexy tričku zářivé barvy a stal se tak terčem našich kousavých poznámek.
On si z nich ale nic nedělal a řekl nám: "Když už je Brian ze hry, tak považuji za svou povinnost převzít po něm štafetu." Jindy by mu takováhle drzost u Briana jen tak neprošla a to, co by mu Brian řekl, by si Ted za rámeček nedal, ale Brian nad tím mávnul rukou a vypadalo to, že to snad ani neslyšel. Za to mě vzal pod stolem za ruku a něžně mi jí třel.
Když konečně dorazil Ben, všichni jsme se ho s vážnou tváří snažili přesvědčit, že my jsme už nejméně jednou každý byli zpívat na pódiu a že by měl jít rozhodně taky. Ben nám nevěřil, ale k našemu údivu mávl rukou a opravdu šel. Zrovna tam běžela nějaká odrhovačka a naše veselí neznalo mezí. Patrně proto, že hodina už pokročila a nikdo z nás už ani panáky nepočítal.
Po Benovi vtrhnul na jeviště Emmet a po něm dokonce Maiky s Brianem, kteří se tam vrhli na nějakou prastarou vypalovačku a velmi zdařile u toho předváděli hru na elektrické kytary. Usmíval jsem se, museli být dobrá dvojka na škole. Vážně to rozbalili a v baru to téměř vřelo. Emmet, Ted, já a Ben jsme nadšeně aplaudovali. Po písničce sklidili potlesk a chtěli opustit jeviště, ale Brian se najednou od Maikyho odpoutal a vydal se ke klukovi, který pouštěl hudbu a titulky. Maiky stál zatím nerozhodně na jevišti sám. Brian se k němu vrátil, když začínali znít první tóny z další písničky. Něco mu pošeptal a postrčil ho směrem k nám.
Nevěřícně jsem sledoval, co se bude dít. Začátek písničky mi nic neříkal. Koukl jsem na Bena a ústy naznačil - znáš tu písničku? Ben mi tiše odpověděl, že je to stará pecka od Nazareth.
Ale to už Brian zpíval. Nemohl jsem tomu uvěřit. Brian zpíval na jevišti a nebyla to žádná opilecká odrhovačka, ani kytarová vypalovačka, byla to milostná píseň pro mě. Najednou jsem vystřízlivěl. A on taky vypadal, že ví co dělá. I když se to mému mozku zdálo zhola nemožné.
Nemohl jsem uvěřit svým uším. Stál tam s upřeným pohledem na mě a v jeho očích bylo přesně to, o čem zpíval. A i když předtím jste museli do mikrofonu pořádně houknout, abyste překřičeli to lidské hučení, teď najednou bylo v baru skoro úplné ticho. Všichni Briana sledovali a poslouchali. V tu chvíli jsem byl dokonale šťastný, srdce mi bušilo až v krku, ale už možná ve mně začínal úplně nenápadně hlodat červíček pochybností.
Sluneční záře každý den
Pomáhá světlu mé cesty
A zlato, přímo před mýma očima
To není žádným překvapením
To je snadné
Snadné milovat tě
A zlato, přišla jsi podél
Tam bylo vždycky něco špatně
Kolem mě
Tam byla samozřejmě prázdnota
Ale to je v pořádku
A je to snadné
Snadné milovat tě
A sluneční záře, kolem tebe
Jsi světlo, které jsem nikdy nenašel
A zlato, každou minutu, když jsi pryč
Ale je to jasnější
A je to snadné
Snadné milovat tě
Sluneční záře každý den
Pomáhá světlu mé cesty
A zlato, přímo před mýma očima
To není žádným překvapením
To je snadné
Snadné milovat tě
Helps to light my way
And darlin', right before my eyes
It don't come as no surprise
That it's easy
Easy lovin' you
And baby,'til you came along
There was always something wrong
Around me
There was emptiness of course
But it's alright
And it's easy
Easy lovin' you
And sunshine, having you around
You're the light I never found
And darlin',every minute you're away
But it's brighter
And it's easy
Easy lovin' you
Sunshine, every single day
Helps to light my way
And darlin', right before my eyes
It don't come as no surprise
That it's easy
Easy lovin' you




Přesně tohle už není Brian. Nedivím se Justinovi, že to nevydržel. Napsala jsi to ještě hororověji než to bylo v seriálu (Brian a říkat "miláčku")...