Ráno se mi tedy vstávalo velmi, velmi těžce. Káva mě nakonec nakopla, abych měla sílu vnutit bránícímu se synovi snídani. Otevřela jsem výbornou broskvovou marmeládu (to je skrytá chvála, protože jsem tu marmeládu dělala já osobně) a chleba s ní namazaný byl opravdu dobrý. Ovšem né dost pro mého syna. Uf. Nakonec to přece jen snědl. Vyhrožování je mé druhé jméno. Cesta do školy proběhla celkem v pohodě a stihly jsme s dcerou promrskat matiku a to se vyplatilo, protože donesla 1- z pětiminutovky.
Potom jsem něco doma podělala, i když bych si asi tak nejraději lehla. :-)
Dnes jsem musela být ve škole dřív, tak jsem se ani nenadála a musela zase vyrazit. Čekala nás dlouhá procházka do Řevnic na logopedii, ale to nevadilo, protože bylo opravdu hezky a bylo to příjemné.
Nikdo neuděl na logošce scénu, že něco nebude a tak, takže to dopadlo prima. Když už jsme tam byli, nakoupili jsme spousty serepetiček dceři do školy (v papírnictví bych já totiž nejraději i bydlela) a zastavili se na koláček. Výlet jsme zakončili v sekáči. Nono, žádné pohoršování!
Víte, jak rychle děti z oblečení vyrostou či a to je častější varianta, ho dokonale zničí. Takže jaképak copak. Ulovili jsme vestu (červenou) pro dceru a manžestrovou bundu pro manžela.
Pro mě růžové tričko, abych byla queer.
Cestou domů měl vlak jen deset minut zpoždění a to je celkem norma.:-)
Vlastně pohodový den, jenže se stejně cítím strašně vyšťaveně, smutně, nepatřičně, divně a unaveně. Že by jarní únava? V únoru? Ach jo.
Řekla jsem si, že by se s tím mělo něco dělat, ale ani nápad, že by mě napdlo jít se učit angličtinu, udělat něco důležitého či záslužného, přečíst knihu, učit se v PhotoFilteru, ale to ne. Mě napadne, že vám sem mrsknu další povídku.:-)
Proč zrovna tuhle? Protože mě inspirovala rebecca svým článkem o přátelství. Sice jsem myslela, že vás budu přesvědčovat, že je to povídka o přátelství, ale ne, nejde to. Prostě a jasně to je o sexu a přes to nejede vlak. Kdo chce, ať nečte.
A taky proto, že jsme včera s BKlady.bizarre důkladně probraly díl, ve kterém umírá Brianův otec a Justin se uvolí pomoci Daphne s jejím panenstvím.
Nebyla bych to já, kdybych si vybrala truchlícího Briana, nene. Já jsem musela napitvat raději Justina. Takže je vám jasné, co vás tak čeká, ale já zašla ještě dál o zcela neralisticky nechala Daphne pořádně se v tom vymáchat. Nechte se překvapit.:-)
Dost řečí okolo. Žádné výmluvy, jdu na to. Snad mě nebudete kamenovat...


Pěkné počtení přeje Justinka



Broskvová marmeláda?! Ach, moje nejoblíbenější. :]
Jinak - co se týče těch sekáčů - tam člověk sežene originální oblečení, které tu třeba normálně vůbec není. Miluji sekáče a za nic bych je nevyměnila. A co se oblečků na děti týče - nechápu ty rodiče, kteří svým každou chvilku rostoucím ratolestem kupují předražené věci luxusních značek.