Daphnina prosba 2.díl

9. února 2011 v 19:03 | Justinka |  DAPHNINA PROSBA


Daphne



Ten kluk, se kterým jsem teď chodila, byl fajn, ale nějak jsem si nedovedla představit, že on by měl být ten, se kterým to bude poprvé. Hezky líbal, to ano. Jenže chtěl po mně pořád víc a víc. Věděla jsem od školních tamtamů, že měl už nejméně tři holky a panic rozhodně není. Vypadal zkušeně. Jenže já jsem chtěla někoho, kdo na tom bude stejně jako já, ale přitom bude vědět, co dělá. Někoho, komu věřím, někoho koho znám.
Chris byl fajn, ale jak dlouho ho znám? Pár týdnů? Nerada bych se dočkala toho, že to byla jen sázka, nebo vykládal detaily po celé škole. Moje volba padla jednoznačně na Justina.
Pro něj by to bylo také poprvé s holkou, ale přitom ví, jak je důležité být jemný, pomalý, opatrný. A má mě rád. To je ten problém, že mě má rád jako kamarádku.
Jasně, že jsem mohla zvolit daleko horší začátek mého pohlavního života a musím uznat, že Justin se vážně snažil. Jenže až mnohem později, kdy jsem už měla možnost srovnání, toho mého poprvé a poprvé s někým, na koho se moc těším, koho chci a hlavně koho doopravdy miluju, pochopila jsem, že jsem se tenkrát přece jen o něco ošidila.


Láska se dostavila, jenže velice nečekaně a nevhodně a hlavně až potom. Když si to uvědomím zpětně, Justin z toho asi musel být velice zoufalý a otrávený. Hlavně po mých slovech, že se nic nezmění. Změnilo se a já s tím najednou nemohla nic dělat. Poté, co se mě prostě musel zbavit, jsem byla hodně smutná. I přes svou zamilovanost jsem pochopila a nechtěla trápit jeho ani sebe. Nevyhledávala jsem ho ve škole, nechodila do jídelny, nevolala mu.
Nedlouho po tom, co jsme se s Justinem přestali vídat, jsem v obchodě potkala Sheilu, tu dívku z GLCentra, se kterou jsem při Justinově první výstavě šla na kafe. Pozdravily jsme se a daly se do řeči. Cestou domů jsme si povídaly a ona se náhodou zeptala na Justina. Neudržela jsem se a vedla vášnivý monolog o tom, jak je skvělý. Ona mi to s uculováním odkývala a pak mě šla ještě kus cesty doprovodit.
Domluvily jsme se, že další den půjdeme spolu ven. Třeba do parku. Neměla jsem z toho žádný špatný pocit. Dobře se mi s ní mluvilo a taky mi právě proto scházel Justin. Věděla přece, že já jsem na kluky a kdyby náhodou něco, řeknu jí to. Tak čeho se bát?
Druhý den bylo krásně a my jsme nachodily snad sto kilometrů. Šly jsme a povídaly a povídaly. Během naší procházky se mě zase zeptala na Justina. Řekla jsem jí, že je to můj nejlepší přítel, ale pak jsem musela poctivě dodat: "Tedy byl." Ona povytáhla obočí. "Proč byl? Potom, co o něm dokážeš nejmíň hodinu básnit, jsem myslela, že je to přinejmenším tvůj kluk, do kterého ses čerstvě zamilovala." Ztuhla jsem. Tak jsem si o tom potřebovala promluvit. S Justinem to nešlo, ve škole také ne a ona je tak milá. Najednou se to ze mě valilo jako povodeň. To, že byl můj první, protože jsem to chtěla, a teď mě nechce ani vidět.
"Přitom já jsem jen chtěla, abychom byli jen víc spolu."
Opatrně se mě zeptala: "Jak moc víc?"
"No prostě pořád. Po škole bychom někam zašli, byli spolu, povídali si, procházeli se, něco podnikali…každý den…"
"Každý den? Vždyť má také svůj život, ne? Maluje, škola, kamarádi a víš, takové ty klučičí věci, co gayové dělají. Babylon, kouření, atd." Nechápala jsem kam tím míří.
"Ale my jsme tohle dělali vždycky."
"Jistě zlato, jen teď možná moc tlačíš na pilu."
"Huh?"
"Když vidím tvé nadšení, možná ho trochu děsíš." Dál už se v tom naštěstí nepitvala, ale já jsem měla o čem uvažovat. Šly jsme pěkný kus mlčky. Najednou jsme se ocitly před jejím bytem. Pozvala mě na limonádu a taky si chvilku odpočinout. Nohy nás už obě bolely.
Napily jsme se, a protože její byt byl opravdu maličký, byla tam na sednutí pouze postel, svalily jsme se na ní a odpočívaly. Najednou bylo ticho. Poprvé za celé odpoledne. Její ruka mi pohladila vlasy: "Máš úžasně hezké vlasy. Nádherné prstýnky." Pokračovala v jejich laskání. Přisunula se blíž a její ruka putovala po mém obličeji. Zavřela jsem oči. Srdce mi začalo bušit. To tam bylo moje rozhodnutí prostě jí odmítnout. Byla jsem najednou vzrušená tou představou. Říkala jsem si, kdy jindy by mělo dojít na experimenty a úlety, když ne teď? Až budu mít manžela a tři děti, tak už patrně nic takového neprožiju. A je mi s ní dobře. Moje myšlenky přerušil její lehounký polibek. Vlastně se mi zdálo, jako by se mě skoro nedotkla, tak lehký polibek to byl.
Byla jsem rozhodnutá. Otevřela jsem oči a polibek jí opatrně vrátila.
Její ruka z mých vlasů sklouzla na tvář a jemně mi přejela přes rty. Potom mi přidržela bradu a políbila mě. Byl to odvážnější polibek, než ten předešlý. Malinko jsem otevřela rty a její jazyk, který až dosud přejížděl po mých zavřených ústech, vstoupil dál. Lehce mi přejížděla po horním patře. Vzala jsem její dolní ret a sála ho. Usmála se na mě. Její ruce putovaly
po mých ramenech a v malých kruzích se blížily k mým ňadrům. Líbaly jsme se. Laskala mě a k mému velkému překvapení moje bradavky bolestivě trčely z mého trička. Zajela rukou pod tričko a smyslně mě laskala na rozpálené kůži. Líbala jsem jí a toužila jsem jí dělat to samé. Najednou odtáhla tričko a její teplé, vlhké rty obemkly moje vzrušené čudlíky bradavek.
Když polaskala obě strany, pevně se mi zadívala do očí. Patrně v nich hledala nesouhlas.
Když žádný nenašla, začala ústy sjíždět níž a níž. Mohla bych se nad holčičím laskáním dodatečně ušklíbat, ale bože bylo to skvělý! Laskala mě jazykem a prsty, bylo to báječné, opravdu!
Já... stejně jsem se přistihla při myšlence na Justina. Tedy spíš na jeho... penis. Najednou mi tam chyběl. Když viděla, jak se skoro zoufale snažím nabodnout na její prsty, vysoukala se po mě nahoru, políbila mě a zašeptala: "Počkej chvilku." Odněkud vytáhla... ohhh, umělý penis, který si přidělala na své boky. A pak se opakovaně do mě vnořila. Ach, to jsem potřebovala. Líbala jsem jí vášnivě.
Potom ovšem byla taková něžná, skoro se nehýbala, jen mě líbala a hladila. Myslela jsem, že se snad už nikdy nepohne, ale ona se pomalounku začala na mě houpat. Bože, bylo to smyslné.
Pochopila jsem z jejího slastného výrazu, že umělý penis má na svém dnu bzučítko, které zase dělá šťastnou ji.
Bylo to pěkné, ale já potřebovala trochu víc. Přitáhla jsem si jí k sobě a poté, co jsem jí dokonale ocucala ucho, jsem jí do něj zašeptala: "Potřebuju víc, prosím. Buď důraznější, rychlejší." Její oči jakoby ztmavly a ona se posadila na paty. Lekla jsem se, že jsem jí třeba urazila, že si teď myslí, že se mi to s ní nelíbí. Ale ona mě chytila za paty a položila si je na své klíční kosti. Pevně ho do mě zarazila, až jsem vyhekla, přitom se opřela do mých nohou. Kolena jsem měla téměř u brady a zadeček vyšpulený na ni. Několikrát to zopakovala a potom se její ruka přitiskla na můj poštěváček.
Začala jsem cítit, jak se ve mně začíná vzpínat úžasná rozkoš. Už jí nic nemohlo zastavit. Slyšela jsem se sténat a vzdychat podle rytmu jejích rychlých přírazů. Bylo mi to jedno. Najednou jsem vykřikla a moje tělo jako by explodovalo na milion malinkatých kousíčků. Bylo to úžasné.

Když jsem se vzpamatovala z toho bouřlivého orgasmu, doufala jsem, že si to i Sheila užila, a podle jejího spokojeného výrazu a toho, jak zkoumavě na mě hleděla, patrně ano.
Ležely jsme, objímaly se a odpočívaly. Za oknem byla už skoro tma.
"Musím domů," řekla jsem.
"Uvidíme se ještě?" Nastala trapná chvíle, protože jsem chtěla, aby věděla, že tohle byla jednorázová záležitost a patrně se nebude opakovat. I když se mi to líbilo, i když mi to přišlo v téhle době vhod, přesto jsem si chtěla najít kluka.
Začala jsem: "můžeme se vídat jako kamarádky, když budeš chtít, ale…"
Pomalu jsem dodala: "Víš, nechci tě trápit a tak na rovinu říkám, že teď myslím na někoho jiného…Já nemůžu…"
"Já vím, na Justina."
"Je to tak poznat?" Přikývla.
"Daph, tvoje srdce tě strká do velkých problémů. Justin je perfektní, ale také je gay a budoucnost s ním je jaksi nereálná, ne? On by tě nikdy nemohl mít tak rád, jak si zasluhuješ a se vším, co k tomu patří."
"Ale já vážně nejsem na holky."
"Já vím, ty hlupáčku. Jen… jsem se nedokázala udržet. Jsi tak rozkošná. Je jedno, koho si najdeš. Kluka nebo holku. Hlavně, ať je to někdo, kdo tě bude milovat z celého srdce a bude ti chtít dát všechno. Viděla jsem, jak se pro Justina trápíš a přiznávám, že to asi nebyl nejlepší způsob, jak ti ho vyhnat z hlavy. Zato ten nejpříjemnější." Usmála se na mě a pohladila mě
po vlasech. Přikývla jsem a políbila jí na tvář.
"Díky."


Před maturitním plesem jsem už byla se vším srovnaná a dokonce i čerstvě zamilovaná
do jednoho kluka z vedlejší třídy, jen o tom ještě nevěděl. Stejně mě trápilo, že nevím po tom všem, jestli by ještě Justin stál o naše přátelství. Pouze přátelství. Bože, jak moc mi chyběl. Chtěla jsem s ním všechno probrat. Anebo jen nekonečné hodiny sedět v parku a sledovat, jak maluje. A pak se to konečně stalo... Naše přátelství se vrátilo do normálu. Jestli se to tak vůbec dá říct, po tom, co se v zápětí na to Justinovi stalo.




KONEC




Ocenila bych Vaše komentáře. Přesto, že vím, že jsem to zase s tím sexem fakt přehnala.
Ale co s tím můžu dělat? Nemohla jsem si pomoct a musela jsem to vyzkoušet na Daph, i když vím, že by to neudělala. Tak jo, jsme si trochu zafantazírovali a zpět do reality. :-)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 QueerQueen | Web | 9. února 2011 v 19:19 | Reagovat

Co si přehnala?Je hezký, podívat se zase na jiný postavy z QAF než na Briho a Sunshine :)) Moc se mi to líbilo :) a Daph je fakt rozkošná, tak proč ne? ;)

2 Dorea | Web | 13. února 2011 v 4:03 | Reagovat

ale tak proč ne i femmslash? samozřejmě, slash je slash, ale což? :-D líbí líbí, s tím, co jsem tady dneska u tebe přečetla můžu říct, že jsi se od první povídky znatelně zlepšila a já dneska teda asi už končím, ale rozhodně se tu ještě zastavím ;-) už jen proto, že fanfiction k QAF je jak šafránu :-(

3 Anne | Web | 13. února 2011 v 14:06 | Reagovat

Přišlo mi zbytečné popisovat scénu s Daph a Justinem, když už to vlastně bylo v QAF, ale femmslash se mi líbil. Občas je to příjemná změna...
Hezky napsané :-)

4 Justinka | Web | 13. února 2011 v 14:21 | Reagovat

[3]: Hmm, to bylo pro mou kamarádku, která ráda scény, které v QAF sice byly, ale dodají se k nim pocity, myšlenky a něco navíc, takže tak. :-) Jasně, občas to neuškodí, ale raději zpět ke chlapům :-D

5 Karin | 30. října 2016 v 21:10 | Reagovat

Krásné i když trochu z jiného soudku. :-D  :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


Layout by Luczaida.blog.cz | Nastaven 2. 2. 2015