26. ledna 2011 v 18:01 | Justinka
|
Minulý týden jsem se celkem věnovala Hunterovi a jeho představiteli Allanu Harrisovi a to mě přivedlo zpět k mé staré povídce Hunter. Přijde mi to trošičku k smíchu, ale tak jak je zvykem na jiných stránkách dávám varování, protože tato povídka se netýká dvou chlapů, tak jak jste tady zvyklí, ale páru Hunter a Callia, tudíž heterosexuální pár. Brrr. To jen, aby jste neztráceli s takovou povídkou čas.:-) 15+
HUNTER
Hunter se rozhodl, že opravdu nechce celý život strávit posluhováním někomu jinému, a poznal, že bez ukončení školy to opravu nepůjde. Za tohle poznání mohl poděkovat Debbie.
A asi by to nezvládl tak dobře bez pomoci Bena, ale byl pevně rozhodnut se s tím poprat. Proto byl moc rád, když mu Michael s Benem řekli, že ročník ukončil testy, které dopadly na B a C, tudíž dobře. Po pause, kdy se vydal do Disneylandu, nebyl ve škole už tak žhavé téma a až na pár pitomců ho nechávali ostatní být. Rozhodl se, že se nebude účastnit mimoškolních aktivit, aby neměli důvod proti němu něco mít.
Začal chodit s Benem a Michaelem do posilovny a potom se přihlásil do jednoho sportovního klubu, za který plaval, ale bylo to tam v pohodě. Vše jim vysvětlil dopředu a nevadilo jim to.
Upřel všechny svoje síly na školu, sport a dokonce i na to, aby jim to doma klapalo.
Vážil si této šance a nehodlal ji promarnit nějakými hloupými spory. Už ne!
Co mu ale začínalo scházet, byl sex. Ne, nemyslel sex za peníze, ani sex s chlapy. Tedy pokud by to zrovna nebyl Brian. Ale jinak si od takového sexu chtěl odpočinout. Navždy. Často myslel na Calliu. Vídal ji ve škole s jejím frajerem, ale jejich komunikace vázla.
Tolik by si ji přál zpět. Stálo ho to hodně bolesti, ale už věděl, že ona neudělala ani v nejmenším nic, co by ho poškodilo, a musel dodatečně uznat, že by to ustála asi málokterá holka.
Bylo mu líto, že ji ztratil, ale nechtěl se tím už dál trápit. Vytěsní teď na chvilku holky z hlavy.
Má toho dost na práci i tak. Přesto, když potkal po dlouhé době Calliu samotnou, potěšilo ho to. Ještě víc ho potěšilo, že s ním konečně normálně mluvila. Dřív sice spolu taky mluvili, ale dávala si pořád pozor, aby ji s ním neviděl ten její, a tak byla spíš skoupá na slovo. Teď ne.
Šli spolu pomalu ze školy a čím déle mluvili, tím byla atmosféra uvolněnější.
Najednou řekla: "Byla to chyba, že jsem začala chodit se Stevenem. Bylo to pro tebe určitě ve škole šílené a já to měla pochopit. Ale strašně mě to zaskočilo a... a víš, ani pro mě to nebylo jednoduché. Holky mi to daly pěkně sežrat a tak bylo nejjednodušší začít randit s nějakým frajerem, abych jim zacpala pusu. Když jsi pak ze školy zmizel, vyčítala jsem si to. Bála jsem se, že se už nevrátíš. Tedy spíš, že se vrátíš... tam... na ulici."
Zaskočilo ho, že na něj myslela a ne v negativním smyslu. Zahřálo ho to. Snad. Snad…
"No vlastně, tys ten stres vyřešila útěkem k frajerovi, tak já jsem taky potřeboval oddechový čas. Nešlo to tady. Nešlo. Nevěděl jsem co dál, neviděl žádnou možnost, jak dál. A tak jsem zdrhl," řekl a slabě se na ní pousmál.
"A pak, jsem si uvědomil, že před tím neuteču. Před sebou, před svojí minulostí, před tou šancí změnit to. To by byla blbost. Chyběla mi moje nová rodina, dokonce i ta blbá škola a... ty. Moc. Proto jsem se vrátil a zůstal. Abych to mohl zkusit zvládnout."
Callia řekla: "Vypadá, žes to zvládnul."
Hunter: "Školu jo, taťky taky, ale... ale tebe ne."
Callia: "Jak to víš? K tobě se ještě nedoneslo, že jsem se se Stevenem rozešla?
Nějak to neklapalo. Holt vybrala jsem si hůř než předtím." Usmála se.
"Byl hroznej egoista. Já, já, já… Ve všem. I v sexu." Ušklíbla se.
"To s tebou, to bylo... krásný. Rozuměli jsme si."
Hunter zůstal stát a Callia se postavila těsně před něj. Natáhla se a dala mu něžný, lehký polibek. Chtěla ho pohladit po tváři, ale on její ruku zachytil. "Počkej. Stop. Víš, co děláš?
Víš, jaké peklo tě čeká doma, ve škole a možná, možná i se mnou? Myslím tím zdraví."
Callia vzpurně pokrčila rameny. "Srdci neporučíš. Na něco se tě zeptám: Zastavilo to Michaela? Tvého tátu?
Huntere, já netvrdím, že spolu budeme do smrti, protože je nám 17 a nikdo neví, co bude dál, ale já o tebe stojím. Hodně!"
Hunter si vzpomněl, že jednou o tom mluvil s Michaelem. Jak musel najít k Benovi cestu a pak si dokonce jeho přízeň vybojovat. Vypadá to, že Callia už si tím prošla a on proto teď její lásku vyhrál. Váhavě se usmál.
Potom se políbili. Bylo to opojné. Zatočil se s nimi celý svět.
Hunter zašeptal: "Pojď na chvilku k nám, nikdo tam není." A Callia šla.
Stulili se na gauč a líbali se, hladili, mazlili, užívali si dlouho odpíranou blízkost.
Přesto Hunter cítil, že je to jiné než minule. Minule se zachovala fantasticky a nemohla to vzít líp. Jeho ruce jí putovaly po těle a hladily její záda, pomalu se přesouvaly k jejím úžasným prsům. Vytušil jisté rozpaky, zaváhání.
Vrátil ruce na záda a pomalu si jí k sobě přisunul blíž. Zašeptal jí do ucha: "Callio, jsem to pořád já. Nemysli na to, nemysli na všechny ty historky, co jsi o mně slyšela. Já na to taky nemyslím.
Ty jsi má první a jediná holka a bylo to s tebou to nejúžasnější milování, co jsem kdy zažil. Nesrovnávej. Není co!
Tamto bylo jenom o přežití. Pud sebezáchovy. Krást jídlo nemůžeš dlouho. Potřeboval jsem prachy. Ale s tebou jsem, protože chci, protože tě miluju."
Objala ho pevněji. Pak se odtáhla a dlouze ho políbila. Pak už se nechala laskat jeho jemnýma rukama a nemyslela na nic z těch nepříjemných myšlenek.
Docela určitě je čekal krutý boj za jejich lásku, ale tenhle kluk za to stál.
" Miluji tě " zašeptal Hunter.
KONEC
Tak co mám se zase pokorně vrátit ke klukům? Nebo jste to přetrpěli až do konce? :-) Dejte mi vědět, prosím.
Přečetla jsem to až do konce :) Myslím, že se ti povedla... Ale kluci jsou prostě kluci