Bezdomovecké blues 3. část

17. ledna 2011 v 20:03 | Justinka |  BEZDOMOVECKÉ BLUES


BEZDOMOVECKÉ BLUES

3. část






Uplynul týden, kdy jsme byli skoro pořád spolu. Povídali jsme si, koukali na TV, Justin maloval. Jedli jsme Debbiiny polévky a jídla, potili se, sprchovali se a zase se potili a zase sprchovali.
Připadalo mi, že už si na mě trochu přivykl, a když jsem se k němu přitiskl (za účelem pocení, samozřejmě), není z toho nervózní. Spíš naopak, užívá si to. Jenže pro mě to bylo mnohem těžší. Když měl před mnou respekt, věděl jsem, že nesmím. Když mě jeho ruce ale začaly pomalu hladit po hrudi, …byly to jen nevinné zkoumavé pohyby, mě to však tak moc vzrušovalo. Držím ho v náručí a nesmím. I to bylo vzrušující, že jsem si to zakázal. Poprvé v životě!


Jeho prsty nezávazně přejely přes mou bradavku a já cítil, jak mu zacukalo v penisu. Hned na to se ode mě odvrátil.
Byl červený až za ušima. Podíval se na mě, zda jsem to cítil.
"Vrací se ti síla," usmál jsem se a on zrudl ještě víc.
Lehl jsem si na bok a na jeho tělo se přitiskl můj tvrdnoucí penis. Jeho oči se široce rozevřely a já cítil, že se chce odtáhnout.
Řekl jsem: "Poslouchej". Vypadal však, že jediné co vnímá, je část mého těla, která se ho dotýkala. Otočil jsem tedy jeho hlavu k sobě a znovu se zeptal.
"Posloucháš mě?" přikývl a zadíval se mi do očí.
"Nemusíš se bát. Nic nebudu dělat bez tvého souhlasu. Není to proto, že bys mě nepřitahoval.
Jsi krásný (přejel jsem mu dlaní přes vlasy a vtiskl mu polibek) a kdybych tě potkal v Babylonu nebo cestou domů tě sbalil na Liberty Avenue, bylo by to OK, protože bych věděl, že to chceš, že je to tvoje rozhodnutí. Takhle jsem tě sem "vlákal", abych se s tebou mohl potit, a aby ses co nejdříve uzdravil. Ale je to tvoje poprvé a ty máš právo ho prožít s tím, s kým chceš, takže... je to na tobě.
Pomyslel jsem si, že se nepoznávám. Justin se otočil ke mně a naše těla se okamžitě vpila do sebe. Začal mě líbat, ale jen tak něžně, hravě, zkoumavě. Potom si lehnul na mě a společně jsme usnuli.

Cítil jsem, že tenhle krok byl správný. Justin se už ode mě neodtahoval a pomalu byl odvážnější a odvážnější. Dokonce bych řekl, že mě dráždil a zkoušel, zda své slovo dodržím. Líbal mě čím dál naléhavěji, bezostyšně se o mě v posteli třel. Líbával moje bradavky a já líbal jeho, při sprchování se o mě otíral zadečkem a cítil můj tvrdý penis na sobě. Bylo to k nevydržení, ale já jsem se ovládal, jak nejvíc jsem mohl. Slib je slib.
Pak jednou ve sprše vzal moji ruku a dal si jí na svůj penis. Naznačil pohyb a já v něm pokračoval. Sténal a držel se rukama za mé nohy. Trvalo to jen chvíli. Když vystříkl, klekl si k mému penisu, ze kterého už dávno unikala milostná šťáva, a poprvé ho vzal do úst. Myslel jsem, že exploduji. Díky Justinovi jsem omezil návštěvy Babylonu na minimum a tento týden byl očistec, takže když jsem konečně byl v jeho teplých ústech, stálo mě hodně přemáhání neudělat se okamžitě. Jeho pohyby byly nezkušené, ale nebyl bez talentu. Nechtěl jsem mu to hned napoprvé nastříkat do pusy a tak skončila plná dávka mého sperma na jeho hrudníku a voda ji ihned spláchla.

Potom jsme si vlezli do postele a já myslel, že to bylo všechno. Mýlil jsem se. Líbal mě a já jeho. Sjel ústy na můj krk a dlouze ho zkoumal, pak se přiblížil k mému uchu a olízl ho.
Nejprve jsem vůbec nevnímal, co říká. Soustředil jsem se na to, jak mi na olíznuté místo proudí jeho horký dech. Až pak mi došlo, co říká.
"Chci to. Chci, abys to byl ty. Toužím po tobě celou dobu. Udělej to!" Potom se odtáhl a podíval se mi zpříma do očí. Trvalo věčnost, než mi to došlo. Jen jsem překvapeně koukal. Usmál se a políbil mě. Polibek jsem opětoval.
Moje ruce a moje rty putovaly po celém jeho těle, dával jsem si na čas. Pak jsem ho otočil a můj jazyk začal nahoře na krku dělat dlouhou, vlhkou cestičku dolů po jeho páteři. Nezastavil jsem se dřív, dokud jsem neolízl jeho koule. Potom se můj jazyk vrátil zpět k jeho dírce.
Pomalu jsem jí smyslně olizoval a roztahoval jeho půlky.
Slyšel jsem ho hlasitě dýchat a vzdychnout pokaždé, když jsem přes něj přejel a naznačil, že se chci dostat dovnitř. Nakonec se mi to povedlo. Uvolnil se a já do něj mohl pohodlně proniknout a to nejen jazykem.
Otočil jsem ho zpět, protože jsem toužil vidět jeho obličej. Nechal jsem ho, aby mi nasadil kondom. Pro jeho jistotu a taky proto, že to bylo vzrušující. Pak už jen studený gel, ale neměl jsem pochyb, že nezůstane studený dlouho. Byli jsme připraveni.
Nasadil jsem na něj špičku mého penisu a opatrně jsem začal tlačit. Myslel jsem, že je připravený dobře, ale jeho obličej se zkroutil do bolestné grimasy. Počkal jsem a šeptal jsem mu, ať relaxuje, uvolní se, bere to v klidu, že trochu bolesti je sice součástí toho všeho, ale není třeba, aby jí bylo víc, než je nutné. Je potřeba se jen dobře uvolnit.
Cítil jsem, že jeho svaly povolují a tak jsem opět zatlačil a byl tam, kde jsem chtěl být. Počkal jsem a pak párkrát přirazil, on mi začal vycházet vstříc. Byl neuvěřitelně ohebný. S nohama na mých ramenech jsem ho líbal a on do toho šel jako muž. S vervou, vášní, nadšením. Skončili jsme společným orgasmem a splaveni potem. Nijak nám to nevadilo. Přitiskl se ke mně a odpočíval po svém prvním skutečném sexu.


Justin

Bylo to nádherné, úžasné, neuvěřitelné… A právě proto musím teď jít pryč. Tušil jsem, že Brian začne s kázáním, jak mám se svým životem něco dělat. Jenže já jsem nevěděl jak. Nevěděl jsem, co bych mohl dělat, abych si vydělal na nějaký nájem a jídlo.
Bez dokončené střední školy a s nijakou praxí a zkušeností a bez domova, mě asi těžko někdo zaměstná. Nechtěl jsem od Briana žádné milodary. Byl jsem mu vděčný, že jsem se mohl zmátořit z nemoci, protože tohle bych opravdu teď v těch mrazech nemusel přežít. Ale nyní byl čas jít.
Vyplížil jsem se naposledy pod horkou sprchu. Oblékl si svoje čistě vyprané věci a rychle jsem odšoupl těžké kovové dveře. Nevěděl jsem, kam mám jít, jen jsem nechtěl být Brianovi na obtíž. Časem by mě stejně jistě vyhnal a vyčetl mi, že jsem ho zneužil. Ne, to jsem tedy opravdu nechtěl. Na to ho mám příliš rád. Horké slzy mi tekly po tváři a já utíkal a nevěděl kam.


Brian

Pomalinku jsem se probouzel. Oči jsem měl ještě zavřené, plánoval jsem si, co budeme dělat o víkendu. Justinovi už bylo lépe a já doufal, že bychom mohli jít nakoupit nějaké pěkné oblečení pro něj. Venku mrzlo až praští a je jen čtrnáct dní do Vánoc.
Představoval jsem si Justina v nějaké pěkné, teplé zelené bundě nebo raději světle modré? Možná v kvalitním černém kabátu? Ten se přece hodí vždycky! Otevřel jsem oči.
Justin vedle mě neležel. Nebyl ani v kuchyni a dokonce ani v koupelně.
Zmocnila se mě panika. Vykoukl jsem ven z okna a viděl, jak začíná sněžit. Dokonce jsem vyběhl před dům a pak mi došlo, že vůbec netuším, kam by mohl jít a kdy. Nebyl jsem moc oblečený a roztřásla mě veliká zima. Vrátil jsem se rezignovaně na gauč a bylo mi příšerně.
Snažil jsem sám sebe přesvědčit, že mám být rád, že by na to stejně muselo dojít. Vždyť to děcko se na mě mohlo pověsit a už nikdy mě neopustit. Justin přece mohl chtít bydlet tady, mohl chtít pracovat v mé firmě, mohl chtít se mnou šukat a mohl chtít se mnou žít.
Měl jsem divný pocit, že by se mi to mohlo líbit.
Pak jsem se najednou vzpamatoval. Nechytil jsem snad od Justina tu horečku? Jak by to asi fungovalo? Vodil bych mu domů tricky, celé noci coural po Babylonu a šukal tak jako vždycky, bral svoje E a chlastal, přesně tolik, kolik se mi zlíbí. A on by zatím seděl tady doma a čekal na mě jako pes? Ne, starýho psa novým kouskům nenaučíš. A já jsem starý pes, bohužel. Oproti němu samozřejmě, vždyť je mu jen sedmnáct.

Přesvědčil jsem se, že to bylo dobře, že zmizel. Jsem přece reklamní génius, kurvafix. Dokážu přesvědčit kohokoliv o čemkoliv a možná i sám sebe. Přesto jsem dál chodil pomáhat do charity a tajně ho vyhlížel.
Víc, než kdy dřív jsem sledoval mrazivé počasí a představoval si, co asi dělá. Kvapem blížící se Vánoce mé dobré náladě nijak nepomáhaly. Nemám je rád.
Myslím, že Justin, předtím než odešel z domova, je rád měl. Přál bych si, aby mohl opět prožít krásné Vánoce v teple... se mnou?

Snažil jsem se vyhnout jídelně a nepříjemným otázkám Debbie, ale nakonec jsem to vzdal.
Usmála se na mě a postavila přede mě hrnek s kávou. Přesně takovou, jakou mám rád.
Pak to přišlo.
"Jak se má Sunshine?"
"Ten tvůj Sunshine je fuč," řekl jsem s hořkostí v hlase, které jsem se sám podivil.
"Tys ho vykopl v téhle zimě? Pitomče!" obořila se na mě.
"Nikoho jsem nekopal, utekl sám."
Dívala se mi do očí, tak jak to umí jen ona a já věděl, že vidí, jak bych ho chtěl zpět. Poplácala mě po ruce a postavila přede mě oblíbený salát.





Vrátí se Justin k Brianovi? Dozvíte se v dalším dílu. :-)
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 alice | E-mail | 6. dubna 2011 v 19:15 | Reagovat

Tvůj Justin se mi líbí, moc se mi líbí... jen mi povahou přijde spíš jako ze třetí řady a ne v sedmnácti... ačkoli, ve ff je dovoleno všechno ;-)jdu dál:-)

2 Justinka | Web | 6. dubna 2011 v 19:25 | Reagovat

[1]: Přesně, Justin je můůůj. ó to tak pěkně zní ;-)
Mě přišel z charakteru spíš Brian s tou svou neodbytnou péčí O_O  :-x  :-P  :-D

3 keishatko | E-mail | Web | 12. července 2011 v 12:13 | Reagovat

chudáčik Brian...zamiloval sa a ani o tom nevie :D Justin vráť sa!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


Layout by Luczaida.blog.cz | Nastaven 2. 2. 2015