KONEČNĚ
Další večery už nepil a ponořil se do práce. Já také.
Začal jsem světle zeleným podkladem, ale čím déle jsem na obrazu pracoval, tím jsem se dostával k sytějším a temnějším barvám. Něco tomu chybělo, ale já nemohl přijít na to, co to je. Světlé barvy různě mizely v záplavě tmavé zelené a modré. Vlastně jsem obraz předělával už několikátý den. Byl veliký a pokaždé, když jsem si ho začal zkoumavě prohlížet, jsem našel něco, co bych chtěl udělat jinak a lépe. Ale pro dnešek končím. Právě jsem stál pod sprchou a tekly ze mě čúrky tmavé barvy, když mě to napadlo. Přidám tam stříbrný prach.
Malé stříbrné krystalky. Musím rychle, dokud je barva ještě vlhká, aby se prach mohl přilepit. Nechal jsem sprchu sprchou. Napůl od barvy, napůl od mýdla jsem vyběhl nahý ze sprchy. Zběžně jsem ze sebe setřel to nejnutnější. Viděl jsem ošklivě tmavé fleky na našem světlém ručníku. Bude zle, ale bylo mi to právě teď jedno. Přeběhl jsem do ateliéru jen s ručníkem kolem pasu, protože v něm bylo teplo. Vždy, když pracuji, přitopím si. Nemám zimu rád.
Rychle jsem našel dózičku se stříbrným prachem a opatrně ho nanášel na obraz. Bylo to právě včas. Nebyl jsem spokojen se štětcem a tak jsem stříbro roztíral prsty. V okamžiku, kdy jsem obraz nasvítil a odstoupil od něj, abych se na něj podíval z dálky, vešel Brian. Zvedl obočí.
Muselo to být zvláštní. Stál jsem tam polonahý a barva a stříbrný prach mi různě zasychaly na těle. Postavil se za mě a podíval se na obraz. Otočil jsem na něj hlavu a obdžel polibek.
Beze slova vzal svůj mobil, vyťukal nějaké číslo a přiložil mi telefon k uchu. Ozvala se mi klinika na testy HIV. Řekl jsem, že volám kvůli výsledkům a přidal své jméno a číslo mého pojištění.
Věděl jsem, že vše musí být v pořádku. Stejně jsem zatajil dech a cítil jsem, jak se mi srdce tlačí do krku. Dozvěděl jsem se, že jsem O.K.
S úlevou jsem vydechl a všechna krev se mi náhle přestěhovala do penisu. Brian mi zašeptal do ucha: "Já taky." A pak už mě beze slova vedl zpět do koupelny. Stáli jsme proti sobě a dívali jsme se do očí. Věděli jsme, že teď už nám nebrání od toho, co chceme udělat, vůbec nic.
Líbilo se mi, že jsem viděl na Brianovi, že i on je nervózní. Sice ze mě jemně smýval barvu z celého těla a přitom mě hladil, ale jeho ruce byly neposedné. Možná se i trochu třásly.
Zavřel jsem oči a Brian mi umyl i vlasy.
Zcela automaticky se moje nohy obemkly kolem jeho pasu.
Nesl mě do ložnice a přitom mě nepřestával líbat. Cítil jsem v ložnici teplo a spokojeně si pomyslel, že Brian nastavil vyšší teplotu. Vždy měl raději chladněji, ale tentokrát kvůli mně udělal vyjímku. Položil mě do postele a rychle se přitiskl ke mně.
Napadlo mě, že tohle asi bude silný zážitek pro nás pro oba a že by bylo pro Briana lepší, kdybych mu od jeho silného vzrušení, které jsem cítil na své noze, na poprvé pomohl, aby pak ve mně mohl vydržet co nejdéle. Proto mé polibky pomalu směřovaly dolů k jeho penisu.


Když se Brian dostal dovnitř až ke kořeni svého penisu, jeho oči byly prosklené a vzrušeně dýchal. Políbili jsme se s vášní. I pro mě to bylo hodně, hodně dobré. Potom se Brian pohnul a já cítil úplně přesně hlavu jeho penisu na mé prostatě. Z mého hrdla vyšel vzrušený sten a on se ještě párkrát ve mně pohnul a pak vykřikl mé jméno. Ucítil jsem, jak se jeho horké sperma hrne do mých útrob a byl to nepopsatelný pocit. Cítil jsem se tak…poctěn, zvláštně šťastný. Udělal jsem se hned po něm, aniž by se on nebo já dotkl mého penisu.
Brianova tvář ale vůbec nevypadala šťastně, když odezněl jeho dlouhý orgasmus. Tvářil se provinile. Šeptl po mně: "Promiň."
"Ježíši, proč? Bylo to úžasné. Děkuji. Navíc, to přece můžeme opakovat kolikrát budeme chtít." Usmáli jsme se a přitiskli se k sobě.
Na chvíli jsme asi z toho všeho vzrušení usnuli. Když jsem otevřel oči, uviděl jsem přes francouzské okno, jak se do tmavé noci lehounce snáší první letošní sníh kolem světla na verandě, které Brian asi zapomněl zhasnout.
Bylo to až kýčovitě směšně romantické. Byl jsem tak šťastný. Zavrtal jsem se ještě blíž k Brianovi, i když mi nebyla zima. Tím jsem ho probudil. Pomalu otevřel oči a pak otočil hlavu ke mně.
Zamyšleně sledoval sníh a pak se zase otočil ke mně a šeptl mi do ucha: "Dík."
"Za co?" řekl jsem. "Za to, že nebýt tebe, nikdy bych tohle docela určitě nepoznal. A byl to ten nejhezčí a nejintenzivnější zážitek mého života. Stejně jako když se narodil Gus. Jen tohle bylo snad ještě lepší." Políbil mě.
Nevěděl jsem, co na to říct. Jen jsem cítil, že jsem opět vzrušený. Pohladil jsem Brianovi bradavku a řekl: " Hmm, neměl jsem náhodou slíbeno si to také vyzkoušet?" Brian se ušklíbl a řekl: "Čekal jsem, kdy si vzpomeneš.."
Ale ochotně se otáčel. Líbal jsem ho a hladil. Chtěl jsem ho jen připravit, ale potom mu chci rozhodně vidět do tváře jako on mně. Když se mi zdálo, že to bude dobré, otočil jsem ho a řekl: " Chci tě vidět." Vytáhl jsem si jeho nohy na svá ramena, stejně jako to udělal on mně.
Potom jsem pomalu začal postupovat k našemu cíli. Začal jsem chápat proč slavná Brianova kontrola nad sebou, která mizela jen málokdy, vzala tak rychle za své.
Bylo to….neuvěřitelné. Nebýval jsem tak často horní a tak jsem neměl jeho letité zkušenosti.
Cítil jsem každou žilku, každý záhyb, každou pásku. Bylo to tak horké, těsné, vzrušující, intenzivní, báječné…. Musel jsem rychle zastavit. Ještě chvilinku a bylo by po všem. Brian mě pohladil a řekl: " Dýchej. Pomalu. Jen klid." Vpil jsem se do jeho očí a trošku se uklidnil.
Pomalinku jsem začal postupovat hlouběji. Říkal jsem si, jaká je to škoda, že jsme si tohle neužívali už dávno. Ale pak jsem se pokáral. Vždyť jsem nikdy nemohl doufat, že na něco takového dojede. Můžeš poděkovat …Komu? Brianovi, že k tomu svolil? Mně, že jsem si to vždycky tak přál? Oběma? Ano. My prostě patříme k sobě.
Tyto úvahy mě trošku oddálily od nejúžasnějšího vyvrcholení.
Srdce mi bilo jako na poplach a zatmělo se mi před očima. Bylo to skvělé, ale patrně jsem z toho na chvíli ztratil vědomí. Mám sklon v takových situacích zapomenout dýchat. To se také stalo.
Když jsem se probral, Brian mi něžně hladil vlasy z čela. Políbil mě a zjevně byl rád, že jsem zpět při vědomí.
Zmateně jsem se zeptal: "Co se stalo?" A Brian teď už se smíchem mi řekl: "Zapomněl jsi dýchat, ale trochu jsi mě zmátl, když sis mě bral opravdu tvrdě (v mém břiše motýli zamávali křídly). Předtím než jsi omdlel, začal jsi drmolit: ´Vezmi si mě, vezmi si mě, vezmi si mě.´" Ušklíbl se: "Bral sis přece ty mě. To jsi z toho byl tak mimo?"
"Vůbec ne, než jsem se udělal, přesně na tohle jsem myslel.
Že patříme k sobě a tohle je prostě tak nekonečně skvělé, že vím, že už tě nikdy nechci opustit. Jestli to víš taky, tak si mě vezmi! Tímto ti nabízím manželství. Je jen na tobě, jestli přijmeš.
Když jsem se ráno probudil a po sprše se dokolíbal do kuchyně, abych si udělal snídani před cestou do školy, oněměl jsem úžasem. Na jídelní stole stála kytka v květináči. Věděl jsem, že tam nikdy nebývá. Brian to nemá rád, ale asi to bylo pro něj přijatelnější řešení.
Když odpoledne škola skončila, stál Brian před školou a čekal na mě. Odvezl mě před vyhlášené klenotnictví a nabídl mi: " Chceš si jít vybrat prstýnky?"
Vytřeštil jsem na něj oči. "Znamená to, že přijímáš?" ptal jsem se se škrceným hrdlem. "Ano, vezmu si tě." Rozesmál jsem se a skočil mu do náruče a políbil ho. "Nechci nové prstýnky. Vím, žes tamty nevrátil. Byly dokonalé a navíc to nevyšlo jen kvůli naší velké lásce a teď se vezmeme z naší velké lásky. Takže tam jen necháme vyrýt něco jako ´po druhé a naposledy´ a bude to."
"Ale ne, to jsou kecy. Lepší bude LOVE 7/24. Že se milujeme sedm dnů v týdnu a dvacet čtyři hodin denně." Začal jsem se těšit.




To je tak sexy a žhavé !!! Dokonalost ♥